Opět těsně vedle: už i městská policie toleruje určité překročení rychlosti

Opět těsně vedle: už i městská policie toleruje určité překročení rychlosti

Šéfové městských strážníků z velkých měst se sjednotili na toleranci určitého překračování povolené rychlosti. K pokutám a bodům tak dle této dohody sáhnou až při výraznějším překročení limitu v daném úseku.

Ředitelé městských policií statutární měst se dohodli na desetiprocentní toleranci překročení rychlosti. V obci to tedy znamená, že budou udělovat tresty až po překročení rychlosti 56 km/h. Šéfové tak vyslyšeli řidiče a také ministra dopravy Milana Šimonovského, který vyzýval k desetiprocentní toleranci.

Zástupci městských policií se dále dohodli, že rychlost budou měřit pouze v místech, kde jsou chodci ohroženi nejvíce a nestane se tedy, že by čekali pár metru od značky konce, resp. začátku obce. Se svými radary tak zaujmou místa v blízkosti škol a v místech s častým a velkým výskytem chodců. No nezní to krásně?



Jakkoli je tento přístup chvályhodný, věc má opět několik stránek. Fakt, že se strážnici přesunou na skutečně důležitá místa, je třeba brát s rezervou. Dosavadní praxe jasně ukazovala, že realita je zcela opačná. Kdo kdy viděl měření rychlosti třeba ráno v blízkosti školy, nechť nám o tom dá vědět v diskusi. My něco takového nepamatujeme. Změna chování doslova ze dne na den je proto dosti nepravděpodobná.

Druhým a důležitějším faktem je to, že tato dohoda není pro nikoho nijak závazná. Jedná se pouze o jakousi domluvu šéfů městských policií několika měst. Ovšem to, co si domluví tito šéfové, není de lege nijak závazné jak pro jejich podřízené, tak pro další města, která se jednání nezúčastnila. Může se tedy stát, že strážník pokutu udělí i za rychlost nižší. Nadřízený mu to může vytknout, ale to je tak všechno, z čeho se jako potrestaný budete moci radovat, strážník bude jednat podle zákona.

Největší problém celé věci ale tkví v něčem úplně jiném. Pořád se snažíme nají nějaké exaktně definované hranice rychlosti, za které budeme dávat exaktně definované tresty. A je jedno, jestli začneme na 50, 53 nebo 55 km/h. Policisty by v prvé řadě měl někdo naučit myslet, je-li to realizovatelné. Je třeba si uvědomit, že svět není černobílý a že při nejlepší vůli nebudeme nikdy schopni osadit silnice takovým značením, které bude vždy reflektovat všechny nastalé okolnosti a určovat maximální bezpečnou rychlost. A na takový předpoklad zkrátka nelze "přišít" zákon, který dává velmi malý prostor k individuálnímu řešení každé situace.

Pravda, na takové řešení by byl ještě menší spoleh než na dohodu ředitelů městských policí, ale pořád by přinášelo menší riziko neadekvátního trestu než dnešní stav. Je třeba se smířit s tím, že 55 km/h na padesátce může někdy představovat větší riziko než 70 km/h na jiném místě, kde je totožný limit. Jendou je noc, jednou je den, jednou jsme v centru, jednou na periferii, jednou na čtyřproudé cestě, podruhé v jednosměrce. Zde všude platí stejný limit, který ale nemá cenu stejným způsobem vymáhat.

Je tragikomické sledovat půtky politiků a policistů o tom, jak nastavit tu či onu normu či nebo ten či onen mechanismus tak, aby byl správný a spravedlivý. To je ovšem nemožné, na rozličnost vzniknuvších situací nelze naroubovat žádný "spravedlivý zákon".

Bohužel, chyba se stala mnohem dříve. Můžeme jen po tisícíprvé zopakovat, že vůbec přijetí současné právní normy je jen jedním z mnoha selhání procesu, který měl po roce 1989 vrátit svobodu do rukou každého z nás. Podobné zákony jsou příjímany s argumentací, že "svoboda se neosvědčila", ale zřejmě také bez vědomí toho, že ke svobodě jednotlivce neoddělitelně patří i jeho odpovědnost. Odpovědnost, kterou se nikdo v lidech nepokusil budovat. Ženeme se opačným než kýženým směrem, hnáni desítkami procent těch, kteří nejsou schopni nést odpovědnost za své jednání a vyžadují bič nad sebou samými, aby se chovali žádoucím způsobem. A nedůvěřují ani ostatním, že by mohli být lepší.

Ale zpátky do reality, od možnosti změnit běh výše zmíněného jsme zřejmě již příliš vzdáleni. Pojďme alespoň změnit zákon tak, aby jím bylo vytvořeno pásmo (v Evropě typicky do 20 km/h), ve kterém nejsou udělovány jiné než finanční tresty a to v rozličném rozmezí stanovitelném policistou. Mezi 53 a 55 km/h se opravdu chleba neláme.

Test ojetiny Mini One: Britské retro úžasně jezdí, trápí jej ale motory

Ojetina: Mini One

Druhá generace hatchbacku mini se začala nabízet před jedenácti roky. Dnes ji v nabídce bazarů naleznete za ceny od 120 tisíc korun. Na co si dát pozor?

včera | David Rusol
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků