1) Okruh
Už od roku 1923 se na poblíž města Le Mans jezdí tradiční vytrvalostní závod, při kterém závodní stroje krouží celých 24 hodin na trati dlouhé 13 kilometrů a 629 metrů. Ta z převážné části vede po silnicích, které jsou po zbytek roku používané pro běžnou dopravu. Okruh má 21 zatáček, z nichž je devět letovočivých a dvanáct pravotočivých. Nejrychlejší z nich jsou Porsche Curves, kde současné nejvýkonnější stroje LMP1 jedou rychlostí 245 kilometrů v hodině.
Na konci rovinky Mulsanne, která je od roku 1990 rozdělena šikanami, jezdci sníží na 190 metrů rychlost o celých 200 kilometrů v hodině. Nejpomalejší zatáčkou je však Arnage, jíž se projíždí rychlostí jen 85 kilometrů v hodině.
Nejdelší úsek pro akceleraci je po Tertre Rouge na rovince Mulsanne a měří 1940 metrů.
[---]
2) Rekordy
Naftové Audi v roce 2010 zvládlo ujet 5410,7 kilometru během 397 kol
Při kvalifikaci na letošní ročník stanovil Kamui Kobajaši nový rekord na kolo se speciálem Toyota TS050 Hybrid. Hodnota času je 3:14,791. Je o 2,096 sekundy rychlejší než ten předchozí, který tu před dvěma lety zaznamenal Neel Jani se speciálem Porsche.
Absolutně nejrychlejší čas na kolo během dosavadních 84. ročníků ovšem stanovil Jackie Oliver během testovacího dne v roce 1971. Tehdejší okruh měl délku 13,469 km a Oliver na něm dosáhl s vozem Porsche 917 času 3:13.6 min (průměrná rychlost 250,457 km/h). Ve stejném roce zajel nejrychlejší čas na kolo v závodě výkonem 3:18.4 min (průměrná rychlost 244,387 km/h).
Největší vzdálenost v závodě ujeli jezdci Timo Bernhard/Romain Dumas/Mike Rockenfeller v roce 2010 při svém celkovém vítězství v barvách týmu Audi. Celkem to bylo 5410,713 km (397 kol, průměrná rychlost 225,228 km/h).
Nejvyšší rychlosti dosáhl za volantem prototypu 919 v závodě v roce 2016 Brendon Hartley – 333,9 km/h na rovince Mulsanne v 50. kole.
Pokračování 2 / 3
3) Pravidla
Při výměnách kol můžou pracovat jen čtyři mechanici a dohromady mají jeden utahovák
Pravidla jsou složitá. Vybíráme proto jen to nejzásadnější. Vozy jsou rozděleny do čtyř kategorií - LMP1 a 2 - to jsou speciální prototypy pro závody série Le Mans a dále LM GTE Pro a Am. Jedná se o sportovní vozy s běžně prodávanými karosériemi, ovšem s úpravami pro závodní okruhy.
Během závodu musí každý jezdec ze tříčlenné posádky strávit za volantem minimálně šest hodin. Žádný jezdec nesmí řídit více než čtyři hodiny během šestihodinové doby. Žádný jezdec nesmí řídit více než 14 z 24 hodin.
V kvalifikaci (ve středu a ve čtvrtek až do půlnoci) musí všech 180 jezdců absolvovat minimálně pět kol za tmy.
Vybavení přivážené na závodní okruh zahrnuje náhradní skelet karoserie, čtyři spalovací motory, čtyři přední převodovky, čtyři zadní převodovky, šest předních a šest zadních částí vozidla, 60 kol. Používat lze tři směsi hladkých pneumatik pro suchý povrch, hybridní pneumatiky (rovněž bez profilu, ale s měkčí směsí) pro smíšené podmínky a pneumatiky na mokrý povrch.
Maximální množství paliva, které smí vůz spotřebovat na kolo (13,629 km) je 4,3 litru. Maximální množství elektrické energie z rekuperačních systémů, které je povoleno spotřebovat, je 8 MJ (2,22 kWh).
Pokračování 3 / 3
4) Technika
Řez tři roky starým speciálem Porsche 919 LMP1
Minimální hmotnost prototypů LMP1 musí dosahovat nejméně 900 kilogramů. Zdvihový objem válců v případě zážehových turbomotorů nesmí přesáhnout dva litry. Proto také Porsche má v útrobách hybridní soustavu, která poskytuje nejvyšší celkový výkon cca 662 kW (900 k). Skládá se z kompaktního dvoulitrového motoru V4, přeplňovaného turbodmychadlem (téměř 368 kW/500 k), a dva různé systémy rekuperace energie – kinetické energie z přední nápravy a energie výfukových plynů. Spalovací motor pohání zadní nápravu, zatímco elektromotor přenáší na přední nápravu výkon více než 294 kW (400 k).
Elektrická energie, získávaná rekuperací kinetické energie na přední nápravě a rekuperací energie z výfukové soustavy, se na přechodnou dobu ukládá do kapalinou chlazených lithium-iontových akumulátorů.
Nádrž u tohoto typu pohonu nesmí být větší než 73 litrů. V obvyklém závodním režimu musí Porsche 919 Hybrid doplňovat palivo každých 14 kol (maximum), za celý závod to je přibližně třicetkrát.
[---]
5) Jezdci a značky
Kamui Kobajaši bude letos určitě chtít s Toyotou vyhrát
Závod 24 hodin Le Mans vyhrála v minulosti řada známých jezdců. Jsou mezi nimi samozřejmě i závodníci F1. Například v předválečném období Tazio Nuvolari, později Mike Hawthorn, Phil Hill, Bruce McLaren, Jacky Ickx, Michele Alboreto a z poslední doby například Alexander Wurz nebo Nico Hülkenberg.
Letos si čáku na vítězství dělá s Toyotou Kamui Kobajaši, Sebastian Buedmi nebo Kazuki Nakajima. Opět jsou to bývalí závodníci F1
Mezi nejúspěšnějšími piloty v historii Le Mans je řada specialistů. Například lze připomenout šest vítězství zmíněného Jackyho Ickxe, stejný počet Toma Kristensena, nebo pět prvenství Franka Biely.
V posledních letech se o vítězství vesměs střídají Porsche a Audi, které se však již z této série stáhlo. Jednou jejich nadvládu porušil Peugeot.
V historii slavily nejvíce vítězství tradiční sportovní značky Porsche a Ferrari, ale úspěšný byl například i Ford, BMW, Mazda, Jaguar, zaniklá Matra, McLaren, TWR, Aston Martin nebo Bentley a před druhou světovou válkou rovněž Alfa Romeo.