Opel Zafira 2.2 DTI po 40000 km (zkušenosti)

V dalším díle čtenářských zkušeností se zaměříme na Opel Zafiru. Automobil spadající do kategorie kompaktních MPV je ideálním rodinným vozem. Jaké jsou postřehy majitele Opelu po najetých 40000 km a zážitcích z letního i zimního provozu? Čtěte jedině u nás.
Opel Zafira 2.2 DTI po 40000 km (zkušenosti)
Seznam kapitol
  1. Novinky v modelovém roce 2003, poznatky ze zimního provozu
  2. Poznatky z letního provozu, brzdy, vnitřní prostor, interiér, tempomat
  3. Charakteristika motoru, výkon, jízdní vlastnosti, spotřeba, hodnocení

Poznámka: Článek navazuje na popis automobilu Opel Zafira 2.2 DTI VAN uveřejněný 21.10.2002. Tentokrát bych se chtěl podělit o více než roční zkušenosti s provozem tohoto vozu a doplnit předchozí text. V modelovém roce 2003 se Zafira kromě kosmetických vnějších změn dočkala několika novinek v interiéru.

Předně je to změněná „lavice“ 2. řady sedaček, kterou je možno sklápět v poměru 40 – 20 – 40 % místo původního dělení 60 – 40 %. S tím souvisí i vybavení prostředního sedadla tříbodovým bezpečnostním pásem náhradou původního dvoubodového. Dále byla rozšířena příplatková výbava o automatickou klimatizaci či xenonové světlomety.

Poznatky ze zimního provozu

Při psaní prvního příspěvku chyběly dlouhodobější zkušenosti i zkušenosti ze zimního a letního provozu. Letošní zima nepřinesla extrémní množství sněhu ani velmi nízké teploty, v podhorských podmínkách  (Jizerské hory) bylo i tak možné otestovat v poměrně dlouhém období chování automobilu na ledu a sněhu i při nízkých teplotách. Se zimními starty jsem nezaznamenal žádné problémy, při ranních teplotách okolo – 15 stupňů bylo nutné čekat na zhasnutí kontrolky žhavení cca 7 sekund, během dne už kontrolka jen problikávala.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Opel Zafira zvenčí....a také zevnitř

Motor i v největších mrazech naskakoval na 1.“ťuknutí“. Také se sněhem a ledem na silnici nebyly žádné větší problémy, zimní pneu a Traction Control spolu s těžkým motorem nad poháněnou nápravou zvládaly nástrahy přírody bez větších problémů. Pouze velká prosklená čelní plocha, lapající téměř každou nečistotu, žádala poměrně masivní přísun vody z ostřikovačů – během zimy se spotřebovalo asi 10 litrů nemrznoucí kapaliny. Nejvážnějším problémem zimního provozu se ukázalo ošetřování zadního okna.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Základní zavazadlový prostor -- Maximální zavazadlový prostor -- Minimální
zavazadlový prostor


Stěrač má poměrně malý přítlak, navíc se do něj dostává sněhová břečka, která následně zamrzá a gumička pak není ke sklu rovnoměrně přitlačována. Výsledkem jsou jen těžko průhledné „čmouhy“ na skle. Dalším problémem bylo ošetřování namrzlého čelního skla díky horšímu přístupu a také vnějšímu pokovení - termoreflexní vrstvě, po které škrabka poněkud neúčinně klouzala. Při větším násilí navíc hrozí poškození této vrstvy, takže je lepší buď počkat na zahřátí motoru nebo použít rozmrazovač.

Zima nemá skoro šanci

Odmlžení čelního skla vyžaduje delší čas díky kombinaci velké plochy, centrálního výdechu uprostřed palubní desky a pomalu se zahřívajícímu dieselovému motoru. Vytápění je jinak účinné, červená krajní poloha nebyla třeba ani v největších mrazech, cestující v 2. řadě ocení výdechy mezi předními sedadly. Problémy se zamrzáním zámků ani dveří se neobjevily, nestalo se tak ani v případě, kdy bylo auto několikrát díky inverzi a dešti, který na zemi okamžitě namrzal, pokryto téměř centimetrovou vrstvou ledu.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek 
Prostor na předních a zadních sedadlech 

Dobrou „vychytávkou“ je těsnění dveří, které důsledně kopíruje jejich vnější tvar, takže nečistota ze silnice nemá šanci usazovat se tam, kam se myčka nedostane – mezi prahy a podběhy v místech, kde se pak může cestující při vystupování nebo nastupování znečistit. Poněkud „otravnou“ funkcí palubního počítače je indikace vnější teploty, která automaticky nahradí předvolený údaj při teplotách pod 3 stupně Celsia.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Výhled bez přepážky a s přepážkou

Po každém nastartování je pak nutné tuto funkci ručně zrušit, protože blikající velký displej působí zejména za snížené viditelnosti rušivě. Naproti tomu údaje o dalších závažných stavech (hladina oleje, vody, apod.) po několika minutách samy zmizí. S předepsanými zimními pneumatikami 195/65 R15 je jízda po nekvalitních vozovkách citelně „měkčí“, než s letními 205/55 R16. Průměrná spotřeba nafty v zimních měsících stoupla odhadem asi o litr na 100km.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Novinky v modelovém roce 2003, poznatky ze zimního provozu
  2. Poznatky z letního provozu, brzdy, vnitřní prostor, interiér, tempomat
  3. Charakteristika motoru, výkon, jízdní vlastnosti, spotřeba, hodnocení
Test ojetiny Škoda Citigo: Skvělé auto s jednou velkou chybou

Ojetina: Škoda Citigo 1.0 MPI

Ceny ojetých minivozů koncernu Volkswagen klesají pod osmdesát tisíc. Jak jsou na tom se spolehlivostí?

včera | David Rusol | 20 příspěvků
Minitest Renault Espace 1,8 TCe: Jak v obrovi slouží motor Alpine A110?

Minitest Renault Espace 1.8 TCe

Renault Espace patří do kategorie velkých MPV. Tedy takových aut, která by mnohým často velmi hodila, ale nakonec si je koupí jen málokdo. Renault nyní připravil verzi, která je z mnoha hledisek velmi zajímavá.

9.  12.  2017 | Radek Pecák | 10 příspěvků
TEST Volkswagen Polo 1.0 TSI Highline – Golfův revír

Volkswagen Polo 1.0 TSI

Segment malých vozů pomalu dorůstá modely nižší střední třídy. Nový Volkswagen Polo je toho důkazem, z vyšších tříd si navíc půjčil i několik užitečných technologií.

7.  12.  2017 | Jan Mička | 30 příspěvků