Kapitoly článku:
- Krátce z historie, design, pohled do interiéru
- Přístroje, posez za volantem, místo vzadu
- Zavazadlový prostor, motor, dynamika, spotřeba
- Jízdní vlastnosti, odpružení, řízení, řazení, parametry
- Srovnání staré a nové Astry, kompletní přehled výbavy
- Fotogalerie (všechny snímky)
Přístroje jsou schovány v klasické kapličce, vedle které je druhá menší zapuštěná do palubní desky nad středovou konzolou. Zde se skrývá informační displej rádia a hodiny. Právě tato mini-kaplička trošku strohou palubní desku ozvláštňuje, stejně jako trochu podivné, ale originální válcové výdechy klimatizace. Středová konzola je kolmá a navazuje na středový tunel prakticky v pravém úhlu. Pod výdechy najdete rádio s CD přehrávačem, klimatizaci, hlubokou odkládací schránku a popelník s 12V zásuvkou a zapalovačem. Noha, která se o středovou konzolu opírá, má naštěstí styčný bod v lýtku, takže se opíráte měkkým o měkké a nic vás netlačí.
Volant je ve standardu tříramenný --- Kaplička s přístroji --- „Budíky“ jsou dobře čitelné
Nad středovou konzolou je informační displej (podobný prvek má i nová Astra) --- Středová konzola je přehledná, ovládací prvky jsou dobře dosažitelné
Za volantem se cítím dobře
Přední sedačky patří spíše k podprůměru třídy a je na nich znát, že vznikaly v době, kdy nebylo boční vedení nijak zvlášť populární. Opěradla i sedáky jsou dost ploché, takže o nějakém dobrém držení těla v zatáčkách nemůže být řeč. Polstrování je spíše tvrdší, ale otlačené pozadí rozhodně mít nebudete. Tvrdší opěradla poskytují dobrou oporu zádům na delších cestách, bederní opěrky netřeba. Hlavové opěrky nejsou nastavitelné v podélném směru, slušela by jim poloha blíže k hlavě.
Přední sedačky jsou plošší, lepší boční vedení by prospělo
Za volantem se sedí poměrně dobře, lepší pocit z jízdy by přineslo nepatrně měkčí polstrování sedáků a boční vedení. Volant byl za příplatek nastavitelný v obou směrech, stejně jako nechybělo výškové nastavení sedačky; optimální pozici jsem našel okamžitě. Volant se drží dobře, má optimální průměr, přemístil bych jen tlačítka ovládání rádia v mezikruží buď na sloupek řízení nebo přímo na ramena volantu. Až na tuto drobnost nemám k ergonomii výhrady, vše je po ruce a funguje tak, jak běžný řidič očekává.
Trochu nízko sedáky
Místa vzadu je vzhledem k hodnotě rozvoru dostatek, tísnit se určitě nebudete. Problém byl poněkud jinde: stačí se podívat na obrázek, kde jsem sedačky vyfotil zboku. Je vidět, že jsou velmi nízko nad podlahou, takže pokud sedíte způsobně s kolmými koleny, nejsou stehna patřičně opřena o sedák. Sedačka je sice hodně skloněna, přesto ale neposkytuje nohám patřičnou oporu; musíte se zkrátka „rozvalit“, aby se stehna sedáku dotýkala. Pokud ale cestujete ve třech, máte smůlu, delší cesta vás může docela unavit. Sklon opěradel je naopak příjemný, nepřipadal jsem si nijak toporně. Astra počítá i s třetím cestujícím uprostřed, takže nechybí opěrka hlavy a tříbodový pás. (Nová Astra má vzadu srovnatelný prostor.)
Pro kolena je místa dostatek, sedáky jsou ale nízko --- Na zadní straně předních sedaček nejsou kapsy
Odkládacích prostor není mnoho, ale postačí. Malý kelímek lze odložit do kapsy ve dveřích, větší pak dozadu ve středovém tunelu za ruční brzdu. Pokud je potřeba odložit kelímků více, můžete využít mělkých „koleček“ ve dvířkách spolujezdcovy schránky. Ta je docela hluboká, takže s novinami, mapu nebude problém. Rozměrnější předměty ale kvůli dělení na dvě poloviny neuložíte. Poslední přihrádka je vpředu ve středové konzole pod klimatizací. Nechybí ani obligátní popelník, o kterém jsem se již zmínil.
Kapsa na dveřích vpředu a vzadu --- Ve středové konzole je pouze jedna přihrádka, která není svým tvarem příliš vhodná pro nápoj
Nápoj lze odložit i do dvířek odkládací schránky --- Popelník