Oproštění pozemních komunikací od zvýšených obrubníků zvýší bezpečnost dopravního provozu. Nevěříte? Nic nenaděláte, jde o závěr studie britské univerzity v Newcastlu.
Z tohoto průzkumu plyne, že se až 31 % řidičů za volantem svých vozů nudí, což údajně vede k překračování povolené rychlosti nebo agresivnímu stylu řízení. Podle autorů výzkumu má k vyššímu stupni soustředění, a tím i ke zvýšení bezpečnosti provozu, přispět osazení vozovek větším počtem umělých překážek, neboť s ohledem na zvýšenou míru nebezpečí prý roste také koncentrace řidičů. Odstranění obrubníků zní v tomto kontextu jako protimluv, vždyť obrubník je překážka. Jenže to je příliš krátkozraký pohled, podle studie je totiž lepší překážkou člověk-chodec, který je jinak obrubníkem zbytečně chráněn...
Vedoucí tohoto výzkumu Joan Harvey tvrdí: „Oproti očekávání může riziko na silnici zvýšit naši pozornost při řízení, což je důležitá informace pro stavitele. Zvláště ve městech by měla být zvažována nová řešení přinášející vyšší dávku nebezpečí včetně odstranění zvýšených obrubníků, které přivede chodce do těsné blízkosti automobilů. Náš výzkum potvrdil, že právě tato opatření zvýší kvalitu řízení.“
Není to skvělé? Pokud by snad studie měla prokázat, že jakékoli překážky provozu, zejména pak ty zcela umělé, jsou nesmyslné a rozptylující, dalo by se s tím snad ještě souhlasit. Pokud je ale snahou počet těchto nesmyslů na silnicích zvýšit a za „překážku” použít i nechráněného chodce coby symbol vyššího rizika, je to naprostý nonsens. Kromě bizarního slalomu kolem umělých ostrůvku na vjezdech do některých obcí (často opepřeného třeba náledím) v rámci „tréninku“ již nebudeme mít vůbec potuchy o tom, kde končí vozovka a kde začíná chodník. Ve velkoměstech si snad něco takového ještě představit lze, ale v malé obci, kde neexistuje nic jako proud pomalu jedoucích aut a zástup kráčejících lidí motoristé leda splynou s chodci v dokonalé symbióze skřípějících zipů bund a praskajících kostí. Vždyť na to máme „studii“. Jen doufejme v to, že ji Joan Harvey neprotlačí až do Bruselu...