Vedle samotného výkonu jsme se v našem testu motorových naft zaměřili také na podíl biosložky. Zjistili jsme, že jednoduchá rovnice dražší nafta = méně řepkového oleje neplatí. Podívali jsme se i na to, proč je obsah biosložky důležitý a co o kvalitě nafty říká zákon.
Kapitoly článku:
Náš test motorových naft prodávaných na českém trhu měl jeden hlavní účel: Zjistit, zda dražší nafta znamená měřitelné zlepšení parametrů motoru. Pokud jste už četli hlavní článek, víte, jak to dopadlo.
Měření výkonu ale nebylo jedinou disciplínou našeho testu. Nechali jsme také provést zkoušku zjišťující obsah biosložek, které v našich podmínkách zpravidla představují metylestery řepkového oleje.
Přimíchávání vyžaduje EU
Metylester řepkového oleje se vyrábí chemickým procesem zvaným esterifikace. Jedná se o reakci, při níž se mísí metanol s hydroxidem sodným a poté i s řepkovým olejem (více viz Wikipedie).
Výrobci pohonných hmot nepřidávají metylester do nafty z technologických či obchodních důvodů, ale proto, že jim to nařizuje legislativa. Doslovné znění příslušných paragrafů najdete v závěrečné kapitole.
Prozatím nám postačí vědět, že povinné přimíchávání tzv. biosložek vychází ze záměru EU zajistit, aby do roku 2020 pocházelo 10 procent energie pro automobily z obnovitelných zdrojů.
Ve světle nových zjištění o faktické uhlíkové bilanci biopaliv a dopadech jejich výroby na ceny potravin ve světě EU svoje záměry postupně reviduje. To ale není předmětem tohoto článku. Zajímá nás aktuální stav.
A jak to dopadlo s našimi testovanými naftami? Tabulku výsledků a jejich interpretaci najdete na následující straně.