Nový Fiat Punto: zpátky na vrchol? (první dojmy)

Nové Punto okouzluje veřejnost již od uvolnění prvních fotografií. Kapesní Maserati, jak se mu časem začalo přezdívat, však nemá zákazníky přitahovat pouze návratem značky k úchvatnému italskému designu, ale též praktičností, kvalitou a komfortem atakujícím vozy o třídu vyšší. Jaké je ve skutečnosti? Přečtěte si náš první testík.
Nový Fiat Punto: zpátky na vrchol? (první dojmy)
Seznam kapitol
  1. Úvod, Desing, Interiér a vnitřní prostor
  2. Jízda, Pár slov k ceně, Závěr
  3. Kompletní fotogalerie vč. nepublikovaných snímků (58 foto)

O novém Fiatu Punto (názvu Grande Punto dal Fiat definitivně vale) jsme na AutoRevue.cz popsali již stohy papíru, třeba v detailním představení vozu z letošního léta. Od té doby jsme vás průběžně zasypávali novými informacemi a fotografiemi a není divu, že nám spousta z vás nedočkavě psala, kdy se vůz konečně objeví v Česku. Stalo se tak tento čtvrtek, kdy bylo nové Punto oficiálně uvedeno na náš trh. Jeho ceny a výbavy jsme vám představili jako první ještě v průběhu pražské tiskové konference (celý článek) a při této příležitosti jsme mohli vůz také poprvé vyzkoušet. Na dalších řádkách se dočtete, co odhalily první desítky kilometrů za volantem italské novinky.

Lamač mužských sdrcí

Punto vypadá i skoro půl roku od svého prvního představení stále skvěle. Ačkoli jsem si jej mohl důkladně prohlédnout již na autosalonu ve Franfurtu, pražské setkání s ním přineslo minimálně dva nové pohledy. Prvním bylo denní světlo, druhým bylo poznání „obyčejnějších“ modelů. Na autosalonech se obvykle ve světlech reflektorů představily vrcholné modely ve špičkových prvedeních exteriéru i interiéru, na české prezentaci vozu se ale dostalo především na slabší motory spolu s druhou nejnižší výbavou Dynamic, plechovými koly apod. Ani v těchto specifikacích ale vůz neztratil nic ze své atraktivity a ulicemi Prahy se pohyboval za neobvyklého zájmu okolí.

  
 

Trochu paradoxem pro mě je, že malé Punto (relativně, ve skutečnosti je největší ve své třídě) přitahuje hlavně pozornost mužů. Tím nechci říci, že by se ženám snad nelíbilo, ale zamilovaně jsem o něm žádnou ženu hovořit nezaslechl, mužů je z něj u vytržení nespočet.

  

Pokud se na design vozu podívám s menším časovým odstupem, stále mu jednoznačně kraluje příď se dvěma kapokovitými světlomety a velkým nasávacím otvorem ve vysokém předním nárazníku končícím až plynulou názavností na kapotu motoru. Jeho autor Giorgetto Giugiaro skloubil jakýsi přátelský pohled s dravostí a elegancí a je nezpochybnitelným faktem, že kdyby takto vypadala příď některého z nových Maserati, nikomu by to nepřišlo divné. U Punta však nejde o pouhý plagiát špičkového designu luxusně-sportovního vozu, malý Ital se na něj pouze umně a nezakrytě odkazuje a přitom vytváří zcela osobitý vůz. Pohled z boku odhalí přikrčenou záď vytvářející jen minimální převis za zadní nápravou, která podtrhuje sportovní ambice vozu. Samotná záď již není tak jiskrná jako příď, přesto nepůsobí nezajímavě a ostřeji řezaná koncová světla zasahující poměrně hluboko do C-sloupků dotvářejí její poměrně dynamický projev. Co bych Puntu vyčetl, je rozdělení předních bočních skel malým sloupkem, který je naopak vlastní vozům, které dynamické ambice zrovna nemají. Navíc zhoršuje výhled z vozu šikmo vpřed, což jsem se pokusil zachytit i na jedné z fotografií. I tak je nové Punto oživením trhu s malými vozy a neodpustím si štiplavou poznámku, že náhodné zaparkování Punta vedle ultrakonzervativní Škody Fabia bylo pro českého zástupce doslova dehonestující. Princezna vedle Popelky. Ale vzhled samozřejmě není u ženy ani u auta vše, že...

Solidní, prostorný, leč nezajímavý vnitřek

Usednutí za volant odhalí několik zajímavých zjištění. Prvním je velmi dobrá pozice za volantem, sedadlo řidiče umožňuje vzhledem k třídě vozu velmi široké rozsahy nastavení, rovněž sloupek řízení netrpí nedostatkem flexibility a ve voze se za volantem budete zaručeně cítit dobře. Tomu příspívá i použitý tříramenný volant s dobrým průměrem i tloušťkou věnce a příjemným tvarováním v místech nejčastějšího úchytu. Příliš mi nesedělo rozmístění pedálů, plyn a brda jsou od sebe prakticky stejně daleko jako spojka a brzda, což není typické a při brzdění s meziplyny či současném brzdění a přidávání plynu ani příliš příjemné. Je mi ale jasné, že pro většinu uživatelů je podobný aspekt nepodstatný. Hlavice řadící páky patří naopak k tomu lepšímu, je dostatečně velká, pěkně padne do ruky a díky svému tvarování v přední části z ruky jen tak nevypadne.

 

 

Prostor na předních sedadlech je královský. Se svou výškou 200 cm jsem do auta zapadl jako nic a nikdy jsem se při jízdě necítil být čímkoli omezován. Samotná sedadla nepřekypují bočním vedením, ale jsou alespoň dostatečně široká. Je zvláštní konstatovat, že Punto má širší a tím i příjemnější sedáky, než mnoho nových kompaktů jako Toledo nebo Octavia, ale je to tak. Také prostor vzadu je velmi dobrý, sám za sebe se ale rozhodně dobře nevejdu, což ani nelze od takového vozu očekávat. Na přesné zjištění limitů vnitřního prostoru si ale budeme muset počkat na klasický test. I tak mohu říci, že Punto se vnitřním prostorem řadí ke špičce své třídy, zda je úplně na jejím vrcholu, zatím říci nemohu.

 

Kvalita použitých materiálů nezklame, ale ani neoslní. Prakticky všechny plasty jsou tvrdé, spíše lesklé než matné, naštěstí alespoň striktně černé a v testovaných vozech oživené pěkným modrým dekorem a linkami imitujícími hliník. Za jízdy palubka nevydávala žádné zásadní pazvuky, pouze jsem si nemohl nevšimnout horšího zpracování v oblasti přechodu mezi modrým a černým plastem (viz foto). Věřme, že jde jen o drobný problém prvních kousků.


Menší piha na kráse - nedokonalý přechod mezi modrou a černou částí palubní desky

Větším problémem je celkový vzhled palubní desky. Ne že by snad byla ošklivá, dokonce si myslím, že je celkem povedená a ergonomicky dobře navržená, ale po „srdcervoucím“ zážitku z pohledu na vnějšek vozu je shlédnutí vnitřku vždy trochu zklamáním, větší nápad chybí. Horní polovina palubky je na tom díky své členitostí ještě dobře, ale ta spodní s plochou středovou konzolí zakončenkou v „nekonečnu“ není to pravé ořechové. Upřímně řečeno si názor na interiér Punta ještě rovnám v hlavě, a tak závěr nechám na vás, faktem ale je, že mě na rozdíl o vnějšku neoslnil.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Úvod, Desing, Interiér a vnitřní prostor
  2. Jízda, Pár slov k ceně, Závěr
  3. Kompletní fotogalerie vč. nepublikovaných snímků (58 foto)

bazar

Fiat 500X 1,4
Rok výroby: 2015
Stav: 7 076 km
Cena: 370 000 Kč
Fiat Freemont 2
Rok výroby: 2012
Stav: 104 912 km
Cena: 320 000 Kč
Fiat Scudo 1,9
Rok výroby: 1997
Stav: 256 458 km
Cena: 50 000 Kč
Fiat Ducato 2,2
Rok výroby: 2011
Stav: 75 942 km
Cena: 270 000 Kč
Fiat Ducato 2,2
Rok výroby: 2007
Stav: 140 553 km
Cena: 136 000 Kč
Fiat Panda 1,1
Rok výroby: 2010
Stav: 3 400 km
Cena: 114 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

dnes | Milan Lažanský | 1 příspěvek
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 33 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků