Nové měření spotřeby uškodí hybridům, myslí si bývalý manažer Fiatu

Elektřinu nečeká moc světlá budoucnost, zatímco CNG bude přechodné řešení k palivovým článkům. Diesely ale ze silnic nezmizí, i když jejich podíl výrazně klesne.
Nové měření spotřeby uškodí hybridům, myslí si bývalý manažer Fiatu

Rinaldo Rinolfi působil u Fiatu v letech 1985 až 2010 jako šéf vývoje motorů, mezi jeho poslední počiny patří vývoj bezvačkového systému MultiAir. Můžeme ho považovat i za otce systému common-rail u dieselů. Nyní se domnívá, že emisní skandál Volkswagenu ve výsledku neuškodí jen dieselům, ale i hybridům a plug-in hybridům. Pro Automotive News vysvětlil, proč si to myslí.

Podle Rinolfiho jsou totiž současné hybridy a plug-in hybridy (jako ostatně prakticky všechny motory) vyvíjeny především tak, aby prošly emisními testy. Reálným výsledkům spotřeby se nikdo nevěnuje, neboť důležitá je tabulková hodnota.

Aféra Dieselgate a nové testy emisí ohrozí hlavně diesely v malých autech

Aféra Dieselgate a nové testy emisí ohrozí hlavně diesely v malých autech

Chystaný přechod na měření v reálném provozu a také na nový měřící cyklus WLTP, který má více odrážet reálné použití auta, odhalí slabiny hybridních a benzíno-elektrických pohonů. Ty totiž budou muset častěji pracovat v neefektivním režimu a vykážou mnohem vyšší spotřebu a emise.

Podíl dieselů v Evropě klesne

Rinolfi odhaduje, že podíl dieselů v Evropě klesne do roku 2020 na zhruba 40 %. V současnosti je to přitom skoro 60 %. Myslí si ale, že samotný skandál VW na poptávku po dieselech vliv nemá. Je to norma Euro 6, která podle něj stojí za poklesem dieselové poptávky, neboť evropský trh stále preferuje menší a levnější auta a diesely plnící Euro 6 jsou velmi drahé. Nahrazují je downsizované benzínové motory.

Dieselgate II: Renault asi svolá do servisu dalších 700 000 naftových aut

Dieselgate II: Renault asi svolá do servisu dalších 700 000 naftových aut

Skandál VW povede pouze k rychlejšímu přechodu na reálnější měření emisí v provozu, což ve výsledku změní složení motorového parku nejen v Evropě, ale i ve zbytku světa. Rinolfi také připomněl, že se automobilky vždy snažily „nějakým způsobem“ vejít do emisních testů v laboratoři a že reálným výsledkům se nikdo nevěnoval. To prý není žádná novinka.

Nové testy měření spotřeby a emisí prý nejvíce uškodí plug-in hybridům, neboť v současném testu NEDC jede auto nejprve na elektřinu (na tu zvládne ujet celý test) a podruhé bez elektřiny. Výsledek se jednoduše zprůměruje, proto mají plug-in hybridy naprosto nereálné a nedosažitelné hodnoty spotřeby (a emisí).

Normované měření spotřeby dnes a zítra: Ztratí start/stop smysl?

Normované měření spotřeby dnes a zítra: Ztratí start/stop smysl?

Rinaldo Rinolfi připouští, že současné plug-in hybridy vykazují o 30 až 40 % nižší spotřebu v testu než ve skutečném provozu. Reálné měření spotřeby ukáže tuto jejich slabinu a podle Rinolfiho o ně nebude takový zájem. U hybridů prý rozdíl nebude tak veliký, ale současné hybridy, jako třeba Prius, jsou stavěné hlavně do městského provozu a na popojíždění. Na dálnici, které budou nové zkoušky přikládat velký význam, se jejich výhoda změní v nevýhodu.

Budoucnost? Elektřina ne, vodík a CNG ano

Rinolfi také nevidí moc světlou budoucnost pro elektromobily, neboť mají omezený dojezd a nízkou efektivitu baterií. Sice připouští, že za posledních 25 let se účinnost akumulátorů zhruba ztrojnásobila, ale pro reálné využití by bylo potřeba další deseti- až patnáctinásobné zvýšení efektivity.

Emise dieselů mohou v provozu překračovat limit o 110 %, schválila EU

Emise dieselů mohou v provozu překračovat limit o 110 %, schválila EU

Mnohem veselejší budoucnost prý čeká vozy s palivovými články na vodík, neboť nevypouštějí emise a zároveň nemají problémy s dojezdem a zdlouhavým tankováním. Cena palivových článků bude klesat s rostoucím objemem produkce a konkurence.

Rinolfi se domnívá, že přechodným řešením může být CNG. To má o 20 až 25 % nižší emise CO2 než srovnatelný benzínový motor, o ostatních emisí například dieselů ani nemluvě. Jinak toho prý ohledně tradičních pístových motorů s vnitřním spalováním už není moc co vymyslet. Máme proměnné časování ventilů, přímé vstřikování, přeplňování...

Vývoj nových technologií je ale velmi drahý a automobilkám se přestává vyplácet. Cestou je nyní hlavně eliminace třecích ztrát a větší podíl výkonné výpočetní techniky na řízení zapalování. Elektronika zřejmě časem bude řídit i ovládání ventilů, takže motory skutečně přijdou definitivně o vačkovou hřídel.

Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

včera | Michal Žďárský | 1 příspěvek
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Test Suzuki Swift SHVS: Tady elektromotor rozhodně dává smysl!

Suzuki Swift SHVS

Naší recenzí prošla nová generace Suzuki Swift. Vyzkoušeli jsme ji v mild-hybridní variantě.

4.  10.  2017 | Milan Lažanský | 16 příspěvků