Vidět a být viděn. Na známé pravidlo se experti dívají nejen skrze statistiky nehodovosti.
Podzimní, a ještě více zimní čas zvyšují riziko nehody motorových vozidel s chodci pohybujícími se z jakéhokoliv důvodů na silnici. Vedle podzimního západu slunce s oslňujícím svitem může viditelnost chodců snížit déšť, mlha a samozřejmě noc. Na téma používání reflexních prvků se tak nyní zaměřují i experti z Asociace Záchranný kruh.
Z dostupné letošní statistiky Policie ČR vyplývá, že při srážkách vozidel s chodci během večerních a nočních hodin přišlo na silnicích o život 23 lidí. Navíc dlouhodobá statistika Centra dopravního výzkumu a BESIP v minulosti potvrdila, že za posledních více než 10 let byl podíl usmrcených chodců na silnicích v noci vždy více než poloviční. Mnohým, často smrtelným, následkům takových nehod však šlo předejít v případě správného používání bezpečnostních prvků, především reflexních bezpečnostních vest a fluorescenční materiálů určených pro chodce.
„V noci je riziko nehody končící smrtí některého z účastníků nehody více než dvakrát větší než za dne. Proto je respektování pravidla ´vidět a být viděn´ zcela zásadní,“ zdůrazňuje Lukáš Hutta, výkonný manažér Asociace Záchranný kruh, která stojí za realizací bezpečnostní kampaně Ty to zvládneš – Setkání s realitou.
Důvodů, proč se chodec ocitne ve vozovce je hned několik, od běžné chůze při krajnici až po pomoc jinému účastníkovi silničního provozu. „V každém případě je zásadní dbát své bezpečnosti, to znamená použít reflexní vesty a fluorescenční prvky. V některých státech, například v Rakousku, si musíte vestu obléct už ve vozidle. To považuji za ideální, protože vystoupíte z vozidla již s reflexními prvky na sobě,“ zmiňuje praxi ze sousedního státu plk. Mgr. Pavel Žíha, vedoucí Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.
Důvody, proč používat ni silnici reflexní nebo výrazné materiály, vysvětlují dlouhodobě prověřené údaje. Významný vliv sehrává i barva oblečení chodců. Zatímco v případě modré barvy oděvu je chodec viděn na vzdálenost přibližně 18 metrů, v případě bílého oděvu se tato hranice viditelnosti posouvá na 55 metrů. I s touto vzdáleností se však řidič za volantem pohybuje stále pouze v rovině rozpoznaného nebezpečí s možností velmi omezené reakce. Naopak oděv s reflexním materiálem posouvá viditelnost chodce až na vzdálenost 185 metrů, která dává např. při rychlosti 90 km/hod. dostatečných 7,3 sekundy na adekvátní a často život zachraňující reakci za volantem.
Nezanedbatelným faktorem pro zvýšení bezpečnosti chodců při snížené viditelnosti je také již zmíněná rychlost blížícího se vozidla. Porovnáme-li pravděpodobnosti úmrtí chodce při střetu s vozidlem, pak v padesátikilometrové rychlosti je jeho šance na přežití cca 60 %. S rychlostí vyšší jen o 20 km/h je tato šance ani ne desetiprocentní, což je varující údaj.
Zajištění vyšší bezpečnosti při omezené viditelnosti je podmíněno také správnou funkcí světlometů vozidla. Jejich špatné nastavení může dohled řidiče zkrátit až o 30 metrů nebo naopak výrazně zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů. Pravidelná kontrola osvětlení vozidla např. na STK je proto velmi důležitá a žádoucí.