Co stresovalo řidiče z povolání před 35 lety? V 70. letech se uskutečnil psychologický průzkum mezi muži za volanty nákladních vozů a dálkových kamionů. Jeho závěry jsou zajímavé i dnes…
Psycholog Karel Havlík tehdy diagnostikoval dva největší problémy kamioňáků. Jedním byla jízda s kolegou „závozníkem“, se kterým si řidič nepadl do noty. Na druhém místě figurovala jízda v nedokonalém autě s malým výkonem a malým pohodlím.
Jiný svět, i na kolech
Po pětatřiceti letech se zátěžové faktory ze 70. let zásadně proměnily, spolu s tím, jak se výrazně změnily společenské a ekonomické podmínky – dnes tu jsou tahače s pohodlím, které dříve nemívali ve vládních limuzínách ani papaláši, v orientaci pomáhá satelitní navigace, není třeba v Evropě trávit nekonečné hodiny v kolonách při celních kontrolách na hranicích.
Dnes se řidičům dálkových souprav honí hlavami starosti jiné. Trápí je obavy ze ztráty zaměstnání, krachu speditérské firmy, selhání, kvůli kterému by mohli přijít o práci. Stresovým faktorem je také obava z nevyplácení mzdy.
Hlas z Břeclavi
To byly jedny z východisek, se kterými se do zajímavého regionálního výzkumu dopravní situace pustila Martina Kopečková, dopravní psycholožka z Břeclavi.
„Zajímalo mě, jak vidí zátěžové faktory profesionální řidiči nákladních aut a MHD i obyčejní řidiči a další účastníci silničního provozu,“ říká Martina Kopečková.
Břeclav sice patří k menším městům u nás, ale také místu s nadprůměrně vysokou intenzitou dopravy. Je rozdělená jednou páteřní komunikací I55 a lidé ze čtyř městských částí ji musejí při cestě z jedné části do druhé použít, ať chtějí, nebo ne. Jinou možnost nemají. V důsledku silné nákladní dopravy, provozu MHD a silného provozu cyklistů dochází denně k vypjatým a stresovým momentům.
„Pro profesionální řidiče tady představuje nejstresovější moment chování cyklistů. Přitom je to paradox, protože město Břeclav investovalo hodně peněz do nových cyklostezek,“ hodnotí situaci psycholožka. Jenže pruhy pro cyklisty na řadě míst najednou končí a kola se nebezpečně mísí s auty.
Mezi stresující faktory uváděli řidiči břeclavské MHD agresivní a opilé cestující nebo nevhodné provedení zastávek, kdy při neopatrném zastavení příliš blízko vysokého chodníku nejdou otevřít dveře. Nebo hrozí poškození vozidla kvůli stříškám zasahujícím do silnice.
„Ukázalo se, že v anonymním průzkumu označovali řidiči MHD jako nejvíc zatěžující faktor za volantem před všemi ostatními nespokojenost s finančními podmínkami. Ukázalo se, že jsou vyrovnáni s technickými nedostatky, kupodivu se nerozčilují nad neustálými kolonami, jsou prý za stání v kolonách placeni,“ doplňuje postřehy Martina Kopečková.
Špatná životospráva?
Každoročně umírá v České republice 5 až 7 tisíc lidí na infarkt. Ten se nevyhýbá ani řidičům. Podle policejních statistik zaznamenávají u těžkých nebo smrtelných nehod řidičů kamionů ročně několik případů, kdy souprava havarovala proto, že řidič dostal za volantem infarkt.
Do statistik se však dostanou jen ty nehody, kdy řidič zemřel. Infarktů, které řidiči přežili bez dopravní nehody, je prý ale podstatně víc.