Japonský Nissan patří mezi tradiční světové výrobce vozů umožňujících provoz i mimo kvalitní silnice. Nejslavnější terénní vůz značky, Patrol, je ve výrobě již několik desetiletí a na počátku devadesátých let byl špičkou třídy. V roce 1993 se objevil i jeho menší příbuzný, nazvaný Terrano II. Dnes si tento model můžete pořídit jako ojetý za zajímavé ceny, vyzkoušeli jsem kousek z roku 1998.
Kapitoly článku:
Dosud jsme se v našich testech ojetých aut zabývali více méně běžnými automobily nejfrekventovanějších kategorií, dnes však uděláme malou výjimku, k níž nás dovedly náročné zimní podmínky: zaměříme se na reprezentanta kategorie terénních vozů. Vlastnit okázalý off-road s velkými koly bývá sice u nás často vnímáno jako projev nabubřelého fanfarónství, ale my se nyní pokusíme zjistit, jestli by byl automobil této kategorie u nás opravdu využitelný.
Základní specifikace testovaného vozu:
Nissan Terrano II 2,4i
Cena: 239 000 Kč
Rok výroby: 1998
Najeto: 92 000 km
Výbava: 2x airbag, elektrické ovládání zpětných zrcátek, dálkové centrální zamykání, posilovač řízení, tažné zařízení
Terrano II - synek z dobré rodiny
Japonský Nissan patří mezi tradiční světové výrobce vozů umožňujících provoz i mimo kvalitní silnice. Nejslavnější terénní vůz značky, Patrol, je ve výrobě již několik desetiletí, na počátku devadesátých let šlo zřejmě o vůbec nejlepší těžký off-road co do spolehlivosti a průchodnosti terénem. V roce 1993 se v prodeji objevil jeho menší příbuzný, nazvaný Terrano II. Předchůdce téhož jména se proslavil zejména na zámořských trzích, objevoval se například v seriálu Pobřežní hlídka. Nové Terrano II však bylo výrazně kompaktnější a vycházelo ze spolupráce s Ford Motor Company, která stejný vůz na vybraných trzích prodávala jako Ford Maverick. Nutno říci, že Terrano II bylo v evropských prodejích výrazně úspěšnější. Na sklonku roku 1996 prošlo Terrano II omlazovací kúrou, během níž se změnily příď, vznětový motor a některé další detaily. Rozsáhlá modernizace proběhla v roce 2000, kdy byly znovu upraveny příď a záď. Tato verze dostala také speciální čelní okno z hydrofobního skla, zlepšujícího viditelnost za deště.
Námi zkoušený vůz pochází z generace 1996 – 2000 a pod jeho kapotou trůní podélně uložený zážehový řadový čtyřválec s objemem 2 389 cm3 a výkonem 85 kW.
Automobil, který prošel naším testem, byl ve velmi dobré kondici. Všechny jeho mechanické i elektronické systémy byly v nejlepším pořádku a nejevily známky výraznějšího opotřebení, což potvrdila prohlídka v odborném servise, jejíž výsledky můžete nově najít v druhé kapitole.
Off-road na pohled
Terrano II je skutečným vozem určeným mimo silnice, a to hned na první pohled: značná světlá výška, masivní žebřinový rám, tuhá náprava vzadu a velká kola naznačují leccos z jeho možností. Přídavný rám vpředu sice může vozu pomoci při ražení si cesty buší, ale je zároveň postrachem pro chodce. Naopak rámy pod prahy dveří nejen chrání boky vozu před poškozením, ale usnadňují nastupování a vystupování v náročnějších terénních podmínkách. Karosérie je tvořena jednoduchými výlisky a masivními nárazníky. Lemy blatníků chrání plastové obklady. Přední světlomety jsou účinné, dvojice menších světel blíže masky chladiče nejsou oproti očekávání světla dálková, ale mlhová.
Velká světlá výška a žebřinový rám jsou charakteristikou pravých off-roadů.
Ochranný rám vpředu a z boku chrání Terrano před nepřízní terénu --- Přední dvojice světlometů jsou velmi účinné.
U takto rozměrného vozu byste zřejmě čekali pětidvéřovou karosérii. Ta je však také v nabídce. Oproti ní je zkoušené třídveřové provedení uvnitř o poznání méně prostorné, ze zkráceného rozvoru náprav a minimálních převisů naopak těží jízdní vlastnosti v terénu.
Třídveřová varianta nenabídne tolik prostoru, ale do terénu je lepší.
Pohodlí a prostor
V této velikostní a cenové kategorii byste zřejmě nenašli automobil, jež by pětidveřové verzi Terrana II mohl konkurovat v objemu a variabilitě vnitřního prostoru. Který podobný vůz uveze s dostatečným pohodlím sedm cestujících? V pětidvéřovém autě jsou sedadla situována ve třech řadách, přičemž sedadla zadních dvou řad lze snadno sklápět či individuálně demontovat. Toto uspořádání dává řidiči na výběr z dlouhé řady kombinací uspořádání pro různé počty přepravovaných osob a nákladu. Zkoušené třídveřové provedení naopak prostorem v zadní části kabiny příliš nehýřilo a na zadní sedadla se opravdu pohodlně usadí jen dvě dospělé osoby. Zavazadlový prostor má ve svém základním uspořádání průměrný objem a je skladný.
Na zadních sedačkách mnoho prostoru nehledejte --- Zavazadelník má na danou třídu průměrný objem.
Pracoviště řidiče je koncipováno s ohledem na maximální jednoduchost, což se bohužel týká i topné a ventilační jednotky, která se zde reguluje zastaralými a nepříliš přesnými páčkami. Jinak je třeba vyzdvihnout zejména kvalitu a zpracování odolných materiálů, díky čemuž se vůz i na špatných cestách choval velmi klidně a tiše a i ostré výtluky přecházel jen tak mimochodem.
Řidič a spolujezdec má dostatek místa --- Topení se ovládá zastaralými a nepřesnými páčkami.
Celý interiér je zpracován velmi precizně a z kvalitních materiálu a nedochází při jízdě k nežádoucímu vrzání.