Nissan Micra: sladký bonbónek (velký test)

Petr Broža

3. listopadu 2004 • 0:00

Kapitoly článku:

Pružnost:

60-100 km/h: 3 st. 10,1 s; 4 st. 15,3 s
80-120 km/h: 4 st. 16,8 s; 5 st. 27,5 s

Převody:

40: 2 - 3300; 3 - 2300; 4 - 1600
60: 2 - 5250; 3 - 3400; 4 - 2600; 5 - 2000
80: 3 - 4700; 4 - 3400; 5 - 2600
100: 3 - 5800; 4 - 4200; 5 - 3500
120: 4 - 5200; 5 - 4100
140: 4 - 6100; 5 - 4750
160: 5 - 5400

Vylaďte posilovač

Trošku mne překvapilo řazení. Je sice přesné a při řazení jednotlivých stupňů necítíte nijak zvlášť velký odpor, je však slyšitelný poměrně silný a svým zabarvením jistě zvláštní zvuk; nejvýrazněji ho slyšíte, když řadíte pětku. Funkčnosti to nevadí, jen to není úplně příjemné. Elektrický posilovač je při nízkých rychlostech měkký, takže parkování není problém, při rozjezdu však ztuhne snad až příliš; zdálo se mi, že netuhne postupně, takže už v nějaké čtyřicítce či padesátce potřebujete na zatáčení více síly. Těžko se to popisuje, ale naladění posilovače mi zkrátka nesedlo a nebyl jsem jediný, komu se zdálo, že reaguje s mírným zpožděním. U prudkých vyhýbacích manévrů mi navíc vadilo, že posilovač „odporuje“ při rychlém přetáčení volantu zpět do základní polohy.

Řazení je snadné, ale vydává mechanické zvuky

Trochu tvrdší

Podvozek je naladěn spíše tvrdě, takže o měkkém překonávání nerovností nelze příliš mluvit. Problémem nejsou ani tak kočičí hlavy, které Micra zvládá s přehledem, ale spíše krátké příčné nerovnosti, s nimiž se podvozek nedokáže dost dobře vypořádat. Při jízdě po městě zkrátka ucítíte každou kolej, každou díru. Naopak tvrdší odpružení zajišťuje dobrou stabilitu v zatáčkách bez většího naklánění. Prudký vyhýbací manévr sice trochu rozhodí záď, zkušený řidič si ale poradí. Sportovnější jízdě trochu brání již zmíněné naladění posilovače a nutnost s ním více otáčet i pro menší změnu směru, ale vzhledem k primárnímu zaměření Micry – městské vozítko – to nevadí.

V zatáčkách je Micra zprvu neutrální, limitem jsou ale úzké pneumatiky na 14" kolech, které se začnou ozývat dříve než třeba u Fabie. Na limitu je Micra nedotáčivější než jíž zmíněná Fabie či koncernová Ibiza a Polo. Přesto ale malý japonec vydrží i nepříliš citlivé zacházení. Řečeno jednou větou, zejména ženy (ověřeno v praxi) by ocenily měkčí odpružení výměnou nižší jistotu v zatáčkách. Tvrdší podvozek trochu zachraňují měkčí sedačky, takže jízda po tankodromu D1 nemá za důsledek masáž pozadí.

Pro ženu

Design Micry jednoznačně útočí na ženy, toto auto zkrátka není stavěno primárně pro mužskou část populace. Nissan si tím trochu škodí, protože ve třídě malých vozů má jen Micru, žádné „mužské“ či „bezpohlavní“ auto tu nefiguruje. Třeba Ford má klasickou Fiestu a ženské Ka. Zvolená barva auta, papriková metalíza, ženský charakter auta jen podtrhuje. Pokud je Micra druhé auto pro manželku, je to v pořádku. Jako zástupce druhé strany bych raději volil modrou nebo černou. Auto by sice nebylo tak nápadné, ale nikomu by se nezdálo zvláštní, že uvnitř sedí fousatý chlap. Mimochodem, zmíněná metalíza byla učiněnou mucholapkou na kolemjdoucí ženy, otočily se skutečně všechny.

Zatímco příď vypadá velmi dobře, záď na mne působí přinejmenším zvláštně

Detaily: přední stěrače a levé zrcátko

Přední masce doslova dominují rozměrné světlomety, které jsou posunuty nezvykle daleko do kapoty, zasahují takřka až k čelnímu sklu. Nahoře mají jakési „bochánky“, které z místa řidiče připomínají vypouklé hroší oči. Z profilu pak Micra připomíná roztomilého broučka, z tohoto ohledu vypadá Micra určitě nejlépe. Nejvíce diskutabilní a zvláštní je ztvárnění zádě, zejména design a umístění zadních světlometů a rovněž zadní sklo, které má spodní hranu docela vysoko – lepší by možná bylo její protažení až k prolisu pod znakem Nissan. Ať si ale uděláte názor na design jaký chcete, nemůžete popřít, že se za nissanem každý otočí – a to zejména má-li auto některou z pastelových barev.

Skutečně výrazné přední světlomety --- Umístění a tvar zadních světlometu je skutečně zvláštní --- Ve standardu jsou 14" ocelová kola s poklicemi