Nissan EXA - kouzlo variability

Automobil, který by v jedné konstrukci slučoval přednosti všech druhů karoserií, zůstane navždy jen snem. Nissan se přesto o něco takového pokusil s typem EXA.

Označení EXA se na produktech japonské automobilky Nissan objevilo poprvé v roce 1982. Tehdy se jednalo o dvoudveřové kupé s módními výklopnými předními světlomety, které patřilo do modelové řady s kódovým označením N12 (Pulsar).

Zajímavější je ovšem následující generace s kódovým označením KN13 respektive KEN13. Tyto vozy nesly v Japonsku a Austrálii název Nissan EXA, zatímco v Severní Americe se prodávaly pod názvem Pulsar NX.

Nissan EXA byl na japonský trh uveden v říjnu 1986 a v nabídce vydržel až do roku 1991.

Kupé, kombi nebo kabriolet

K dispozici byly dvě základní verze EXA Coupé a EXA Canopy, obě s 2+2místným interiérem. V obou případech měl Nissan EXA stejně jako předchůdce dvoudveřovou karoserii s výklopnými hlavními světlomety.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek 
Nissan EXA Coupé a Nissan EXA Canopy.

Výměnné panely byly vyrobeny z kombinace plechu a skla, plátna a vinylu (Softback), nebo laminátu a skla. Některé použité stylistické prvky, zejména tvarové řešení zádě kupé a zadních světlometů, prozrazují inspiraci konceptem Nissan NX-21 z roku 1983. Ten však měl vzadu místo klasického pístového motoru plynovou turbínu a do interiéru se nastupovalo velkými bočními dveřmi výklopnými vzhůru.

Velkosériová technika

Vozy Nissan EXA byly zpočátku poháněny výhradně čtyřválcem 1,6 litru s výkonem 88 kW (120 k) v kombinaci s pětistupňovou mechanickou nebo čtyřstupňovou samočinnou převodovkou. Později nabídku doplnila větší jednotka 1,8 litru vyladěná na 93 kW (127 k).

Již z toho je patrné, že Nissan EXA vyráběný výhradně s pohonem předních kol nikdy neměl žádné sportovní ambice.

Klepněte pro větší obrázek

Podvozek s 13“ nebo 14“ koly spoléhal vpředu na vzpěry McPherson, zatímco zadní kola byla zavěšena na svislých vzpěrách s dvojicemi příčných ramen. Hřebenové řízení pracovalo s hydraulickým posilovačem. Zpomalení vozidla měly na starosti kotoučové brzdy s vnitřním chlazením vpředu a v závislosti na modelu a trhu bubnové nebo kotoučové brzdy vzadu.

Pozoruhodný čtyřmístný vůz byl postaven na rozvoru 2430 mm a měl vnější rozměry 4230 x 1680 x 1295 mm. Pohotovostní hmotnost japonské verze základního modelu byla 1060 kg, australské provedení s motorem 1,8 litru vážilo 1145 kg. 


 

Minitest Volkswagen Touareg Masaj 3.0 TDI: Nesnáším loučení!

VW Touareg Masaj 3.0 TDI (minitest)

Dnešním testem dáváme poslední sbohem druhé generaci Volkswagenu Touareg. Velké a bytelné SUV s oprávněnými terénními ambicemi tady s námi bude už doslova jenom pár týdnů.

21.  1.  2018 | Jan Mička | 26 příspěvků
Test Toyota Land Cruiser 2.8 D-4D: Žádný úkol není nesplnitelný

Toyota Land Cruiser 2.8 D-4D

Toyota sice v Evropě propaguje hybridy, stále však nabízí i nezničitelná auta, která ji v minulosti proslavila.

18.  1.  2018 | Radek Pecák | 14 příspěvků
Minitest Subaru Forester 2.0i-L: Vylepšený kmet dostal dvě oči navíc

Subaru Forester 2.0iL (minitest)

Forester chce v letošním roce k poctivému podvozku nabídnout i porci aktivní bezpečnosti. Přesvědčí matador kategorie i ty "bezpečně smýšlející"?

16.  1.  2018 | Milan Lažanský | 2 příspěvky