Předpisy se mají dodržovat a pokuty platit, že? V ideálním světě snad ano. V realitě (nejen) České republiky není bohužel výjimkou, že někteří policisté řidiče šikanují, zneužívají své pravomoci, používají špatný úřední postup, vymýšlejí si přestupky a metodiku a nemají je mnohdy řádně zdokumentované.
Existuje proti tomu vůbec nějaká obrana, když s přestupkem nesouhlasíme? Ano, jmenuje se správní řízení – tedy strašák, od kterého se nás policie na místě většinou snaží odradit. „Ve správním to budete mít dvakrát dražší,“ slyšel skoro každý, kdo se zdráhal zaplatit pokutu na místě.
Základní pravidlo obrany asertivního řidiče jasně praví, že s policií (obzvláště s městskou) se na místě nebavíme a vždy údajný přestupek necháme postoupit do správního řízení. Proč, když hrozí, že to bude dražší, jak se nás snaží policista při kontrole přesvědčit? Protože si tak ponecháte prostor pro efektivní obranu.
„Je na zvážení každého řidiče, zda se chce podvolit trestu za spáchaný přestupek, nebo jestli v dané věci chce od policistů stejnou míru dodržování zákona, jakou vyžadují tito policisté od něj,“ říká Štěpán Rada — člen sdružení OSBID, které již řadu let bojuje za práva řidičů.
Připravte se na to, že až policii řeknete, že chcete údajný přestupek řešit ve správním řízení, bude zřejmě policista chtít zkontrolovat vaši povinnou výbavu. Doporučujeme tedy mít vše v pořádku, ať zbytečně neposkytujete munici proti sobě. Očekávejte i orientační dechovou zkoušku. Nicméně i k tomu už se vyjádřil Nejvyšší správní soud, který označil takový postup policie za šikanu. Záleží samozřejmě na situaci, řidič by měl vždy zachovat aspoň základní míru slušnosti. Nadávkami si ještě nikdo nepomohl.
Zatím víte, že to máte bez bodů
Nejčastějším trikem policie je namlouvat vám, že za daný přestupek nejsou body nebo že vám to „napíše tak, aby to bylo bez bodů“. Vy si říkáte, jak jsou vlastně hodní, poslušně zaplatíte a když si pak necháte vyjet výpis z karty řidiče, nestačíte se divit.
Velmi častým přestupkem je tzv. „střední překročení rychlosti“, což znamená, že jste údajně jeli o 6 až 19 km/h v obci nebo o 11 až 29 km/h rychleji mimo obec, než dovoluje zákon. Za to hrozí podle zákona bloková pokuta do 1000 korun, ve správním řízení od 1500 do 2500 korun. K tomu ale automaticky dostáváte dva trestné body.
![Nezlobte se na ministra dopravy. Určitě ví, co dělá [komentář]](https://1326603524.rsc.cdn77.org/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=450&w=800&id_file=972786043)
Pamatujte na to, že body se přičtou až poté, když je vám prokázáno spáchání přestupku (pozor na opakované spáchání stejného přestupku ve lhůtě do 12 měsíců, tam je rozhodující datum spáchání přestupku). V tomto případě proto hrajete především o čas. Hodí se to hlavně těm, kteří mají několik měsíců starý bodovaný přestupek. Po roce bez bodovaného přestupku se totiž automaticky odečítají čtyři trestné body.
Můžete se účinně bránit
Ve správním řízení máte možnost nahlížet do spisu, podávat připomínky a především se bránit. Úřad musí mít k dispozici důkazy (například výpovědi policistů nebo fotografii z radaru) a vy máte možnost tyto důkazy napadat.
Můžete například napadnout protizákonné získání důkazů, nesprávně provedené měření (může třeba chybět záznam o kalibraci radaru, případně proškolení obsluhujícího policisty), překročení pravomoci a jiné záležitosti.
„Nenechte se zviklat prázdnými mediálními floskulemi o zneužívání děr v zákoně. Je jen na vašem svědomí, zda vám přijde košér nechat se trestat za přestupek, který nikomu nezpůsobil žádnou újmu a slouží jen jako přilepšení do státní či obecní kasy, aniž by vám byl dle zákona prokázán,“ říká Rada.
„Správní orgán je povinen celou věc prošetřit a s jistotou na základě shromážděných důkazů posoudit, zda jste se přestupku dopustili — a zda tento naplnil nejen formální, ale i tzv. materiální stránku přestupku, tedy zda z takového přestupkového jednání lze vyvozovat škodu. Využívání zákonných práv není žádnou fintou, ale principem právního státu. Nenechte si od nikoho nabulíkovat opak!“
Možná i vy jste se už někdy setkali se situací, kdy na nějakém místě celé roky platí například padesátka, ale najednou se přes noc objeví značka omezující bez zjevného důvodu rychlost na 30 km/h. Než vám projde hlavou myšlenka „Proč u všech čertů zrovna sem dali třicítku?“, už vidíte dva záblesky policejního radaru...
Úřad musí prokázat všechny skutečnosti, tedy i to, že byl naplněn tzv. materiální aspekt přestupku, čili že jste svým jednáním skutečně porušili nějaký právem chráněný zájem. To jsou všechna ta klasická „zabukaření“ na konci obce, kde vám naměří 60 km/h, nebo měření na přehledné a rovné silnici, kde jedete přibližně stovkou.
Úřadům běží čas
I když od 1. října 2015 běží dvouletá promlčecí doba (úřady chtějí vytřískat peníze z pokut stůj co stůj), pořád můžete hrát na to, že úřad nechá celou záležitost lidově řečeno „vyhnít“ a počká si raději na někoho, kdo ochotně zaplatí.
Nejčastěji se to vyplácí u řešení objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla. Když odmítnete zaplatit odpustek a rozhodnete se bránit, úřad vycítí, že by se vám náhodou mohlo zachtít za pomoci právníka věc dotáhnout k Ústavnímu soudu a ten by úřadům mohl výnosný podnik zrušit.
Nově (od přestupků spáchaných od 1. října 2015) sice stačí, když úřad třeba po 11 měsících vydá rozhodnutí, ale stejně musí někdy rozhodnout. Tím znovu začne běžet roční lhůta, ale i tak má úřad maximálně dva roky od data spáchání přestupku na to, aby rozhodl.
„Je třeba se umět reálně hájit na faktické i procesní rovině, nikoli pouze obstruovat,“ píše blogger D-Fens, který problematiku dopravního práva dlouhodobě monitoruje. Potřebujete argumenty, nikoli jen zdržovat. To by mohlo nyní zhoršit manévrovací prostor pro různá „pojištění pokut“, varuje na svém blogu D-Fens.
Nebojte se odvolat
Na závěr máte vždy možnost podat odvolání, které nakonec musí řešit krajský úřad. A ten si rozmyslí, jestli bude řešit banální překročení rychlosti nebo telefonování za jízdy, pokud se nejedná o řízení v opilosti, dopravní nehodu nebo závažný přestupek.
„Že to odvolací orgán nechá přejít do prekluze, je jen jeden ze čtyř možných scénářů,“ upozorňuje Štěpán Rada z OSBIDu. „Odvolací orgán ještě může rozhodnutí prvoinstančního orgánu zrušit a řízení zastavit, změnit (i třeba za pomoci vlastního dokazování), nebo rozhodnutí nebo jeho část zrušit (v případě, že shledá, že rozhodnutí je nesprávné, nebo bylo vydáno v rozporu s právními předpisy) a vrátit k novému projednání, anebo, a to je bohužel čím dál častější jev, rozhodnutí první instance potvrdí. Potvrzení probíhá, stejně jako v prvním stupni, formou vydání rozhodnutí. Ovšem s tím rozdílem, že se proti tomuto rozhodnutí krajského úřadu již nelze odvolat.“