Asi všichni víme, že historie motorismu nám může pěkně zamotat hlavu. Reinkarnace modelu E-Type by snad vydala na celou knihu.
Když uděláte sto kroků dozadu, třikrát se rychle otočíte, aby se vám trochu zamotala hlava, a pak ještě lehce přimhouříte oči, vypadá auto na fotografiích z bočního pohledu trochu jako Chevrolet Corvette C4, že? Tak to ale není, je to koncept Jaguaru z roku 1978 postavený studiem Pininfarina pro britský autosalon. Cíl byl jednoduchý - navázat na jedno z nejkrásnějších aut na světě, Jaguar E-Type.
Ptáte se, proč se práce nechopil Malcolm Sayer, tvůrce původního vozu? Tento britský mistr aerodynamiky bohužel zemřel již v roce 1970. Nedožil se tak ani třetí série svého díla. Na redesign třetí série modelu XJ vyhrálo konkurz studio Pininfarina. Zároveň přislíbilo dvoumístný koncept jakožto duchovního nástupce modelu E-Type a vyžádalo si jedno kupé XJ-S jako základ. Jaguar tak vložil studiu do rukou vývojový prototyp.
To, co vzniklo, nepřipomíná Jaguar XJ-S ani v nejmenším. Tvůrcem designu vozu byl Emanuele Nicosia, který později pod vedením Leondarda Fioravantiho navrhl také design Ferrari 288 GTO a Testarossa. Základní tvary vozu byly jasně dané už samotnou předlohou, proto se tolik liší od XJ-S, které má utopený prostředek kapoty a vytažené blatníky, zatímco koncept je při pohledu zepředu spíše jako oblázek s ikonickým nasávacím otvorem na čumáku, který čistotu designu rozbíjí.
Koncept vznikl také ve jménu aerodynamiky, takže se ladil ve větrném tunelu. Obecně se tak vývoj docela protáhl a výsledek to jen tak tak stihl na již zmíněný autosalon. Jeho finální podoba se ale stejně dokončila po autosalonu, a to až v průběhu roku 1979. Vůz se doladil tak, aby byl plně funkční a vše na něm sedělo. Tato italská snaha napodobit britský design nicméně nedopadla úplně dobře.
Výsledek byl totiž sice zajímavý, pro někoho určitě i hezký, ale stále na hony vzdálený předloze. Chybné už však byly samotné základy, kdy koráb typu Jaguar XJ-S zcela určitě nedosahuje elegance modelu E-Type. Sériové výroby se tedy koncept nedočkal. Jakési vzkříšení E-Typu udělal pak sám Jaguar s konceptem XJ41/42, tehdy už bez jakéhokoliv oslovení italské karosárny. Bohužel to také skončilo nezdarem.
Tento koncept měl být později novým modelem s označením F-Type. Vše už bylo tak daleko, že si Jaguar nechal postavit tři testovací prototypy od německého výrobce Karmann a tisk z nich byl nadšený. V roce 1989 byl však Jaguar odkoupený Fordem a šlo to do kopru. Model F-Type dostal stopku, zřejmě také kvůli velmi nízkým prodejům kupé XJ-S. Právě kvůli těm chtěl ale Jaguar paradoxně udělat F-Type, jako ten pořádný Jaguar pro lidi, kterým XJ-S nepřišlo dobré.
Koncern Ford místo toho nechal nasypat peníze do vývoje dalšího Jaguaru XJ, který dnes známe jako X300. Na závěr je dobré si připomenout, že myšlenka na F-Type, a obecně postavit nástupce legendárního E-Typu, musela v Jaguaru skutečně dlouho rezonovat, protože Jaguar F-Type je sériové auto představené v roce 2012 a prodává se dodnes. Teď se vám možná zatočí hlava. Můžeme tedy říct, že současný F-Type je projekt už z osmdesátek, který zase vznikl proto, že Italové nedokázali k uspokojení Britů v sedmdesátkách naroubovat na velké XJ-S elegantní tvary původního E-Typu.