Ještě donedávna bylo jedinou možností, jak se orientovat v terénu, mapa a kompas. Vše se ale změnilo, když americká armáda uvolnila do té doby tajný systém satelitní navigace. Dnes již můžeme vybírat z celé řady firem a výrobků, podporujících tuto technologii. Jednou z nich je také Garmin, jehož přístroje se vyznačují vysokou kvalitou i užitnou hodnotou.
Ve své nabídce má Garmin celou řadu typů. My jsme si díky pochopení brněnské firmy Fons s.r.o. mohli vyzkoušet automobilový model StreetPilot ColorMap. Svým provedením patří k vyšším řadám. Vybaven je progresivními technologiemi a jak je patrno z názvu, také barevným monitorem. Právě monitor je velkou výhodou tohoto modelu. Rozměry 8.4 x 17.3 cm a 16ti barevné podání umožňuje velmi dobrou přehlednost a viditelnost.
Jak bylo již v úvodu řečeno, patří Garmin Street Pilot ColorMap svojí výbavou do vyšší cenové kategorie. Díky tomu nešetřil výrobce na ničem potřebném. Už od pohledu působí přístroj spolehlivým dojmem. Vše je velmi dobře zpracované. Ergonomicky řešené ovládání je zcela intuitivní a přesné. Zcela v duchu moderní technologie je přístroj 12ti kanálový, což značí že může přijímat signál až s dvanácti různých satelitů. K určení přesné polohy ale stačí pouhé tři. Lokalizace po prvním zapnutí trvá déle, podle údajů výrobce asi pět minut. Tato hodnota není pochopitelně naprosto přesná. V místech s dobrým výhledem na oblohu stihne přístroj určit polohu již za necelé tři minuty. Pokud se však nacházíte ve městě, lese a podobně kde je výhled omezen, může tato operace trvat i několikanásobně déle. Proto je výhodné před zapnutím najít vhodné místo. Ztráta signálu po úspěšném nalogování již není tak obvyklá. Zlepšit příjem signálu je možné po dokoupení externí antény.
Už když jsem si vezl Garmin Street Pilot Colormap k testování, bylo jasné že je to typicky automobilový přístroj. Robustní vzhled, úchytka na palubní desku a větší rozměry, to vše působí sice příjemným ale do ruky se moc nehodícím dojmem. Ani výdrž šesti tužkových baterií nedokázala udržet přístroj, hlavně díky barevnému monitoru, v chodu déle jak dvě a půl hodiny. O poznání lépe je na tom levnější varianta z černobílým displejem, která se stejným zdrojem energie pracuje až 16 hodin. Je však také méně přehledná a omezená v některých funkcích. Zatím co vše zobrazuje v několika šedých tónech, vidí majitelé barevné verze jasně oddělené vodní plochy (modře), silnice (červeně) a zemi(žlutě). Samozřejmostí je úprava jasu a kontrastu dle individuálních potřeb. Příjemným detailem je noční režim, který se navíc aktivuje zcela automaticky. Při něm se žlutá země změní na černou, čímž nepůsobí v tmavém prostředí rušivě. Přehlednost si ale zachová.
Vedle přesné polohy udává přístroj i maximální dosaženou, stávající a průměrnou rychlost. Přesně také zobrazuje čas jízdy a zastávek a orientace je možná i podle kompasu. Nevýhodou je, že jde o kompas elektronický a světové strany jsou vyhodnocovány na základě pohybu. Vedle vysoké spotřeby je záporem nezpracovaná podrobná mapa ČR. Přímo s přístrojem a ani výrobcem to sice nesouvisí ale možnosti jeho použití u nás se tak značně zužují. Základní celosvětová mapa označuje pouze dálnice a silnice první, výjimečně druhé třídy. V některých případech jsme také zjistili neaktuálnost mapy u novějších úseků.
Podrobná mapa dává cestování zcela jinou dimenzi. To jsme si mohli ověřit na případě Rakouska. V nabídce přístroje byla podrobná mapa z edice MapSource, která na rozdíl o verze MetroGuide označuje také popisná čísla s možnost vyhledávat v podrobných databázích. Jejich použití umožňují datové karty s kapacitami od osmi do 128 MB. Vládající se, podobně jako baterie pod pasivní gumová dvířka na boku přístroje. Stačí tedy vložit mapu země kde právě jste a okamžitě dostáváte přesný přehled o situaci kolem vás. Zatímco standardní celosvětová mapa označuje města pouze jako bod, s verzemi MetroGuide i MapSource budete s dostatečným předstihem informován o křižovatkách a v případě že máte nastaveno cílové místo i o směru, kterým se na nich máte vydat. Navíc najdete v databázích nejbližší hotel, restauraci nebo třeba kino.
Silnou zbraní nejen StreetPilotu, ale i dalších podobných přístrojů je možnost nastavení a uložení tras. V případě testovaného Garminu je to dvacet různých cest až se třiceti kontrolními body. Jejich projetí je signalizováno graficky i zvukově, v případě křižovatky také šipkou označující směr, kterým je nutno se vydat. Mimo silnice se může stát, že některým z bodů kvůli terénním nerovnostem nebudete schopni projet. V tomto případě se automaticky začne přístroj zaměřovat na další nejbližší bod. Není tedy nutné nechat se zmást prvotní snahou přístroje odvézt vás na původní trasu. Při použití naprogramované trasy dostávají cestující navíc údaj o pravděpodobném času příjezdu do cílového místa. Ten je vyhodnocen na základě průměrné rychlosti, ve které je započítán i a strávený zastávkami. Po celou dobu, kdy je přístroj zapnut, bez ohledu na režim je také dostupný údaj o souřadnicové poloze. I tato informace může být velice užitečná, protože je možní z její pomocí určit cílovou pozici.
Mnozí se teď jistě zeptají na cenu. Testovaná verze s podrobnou mapou MapSource stojí něco málo přes 40000 korun, bez mapy je levnější o pět tisíc korun. Nižší varianta s černobílým monitorem je podstatně dostupnější. V základním provedení je k mání za 22000 korun. I když se to zdá hodně, užitná hodnota obou je zcela jistě mnohem vyšší. Vyplatí se hlavně těm, kteří se často pohybují v zahraničí a také dobrodruhům a cestovatelům, pro které se jistě stane neocenitelným pomocníkem.