Jednání o budoucí podobě aut prodávaných v rámci Evropské unie pokračují. Evropská komise nyní s členskými zeměmi řeší, zda by mohla využívat e-paliva.
Podle plánovaného zákona EU by po roce 2035 nesměla být prodávána osobní a lehká užitková vozidla, emitující CO2. Výjimkou mají být výrobci, kteří ročně postaví méně než jeden tisíc aut. Definitivní schválení normy bylo kvůli výhradám členských zemí odloženo začátkem března, k nejhlasitějším kritikům patří německé ministerstvo dopravy, k němuž se (bohužel až v poslední době) připojili i zástupci z České republiky.
Dle informací agentury Reuters dostalo německé ministerstvo dopravy od EK dokument, podle nějž by prodej vozů se spalovacími motory mohl pokračovat i po roce 2035, pokud budou využívat syntetická paliva. Touto výjimkou dle ministra dopravy Martina Kupky podmiňuje podporu návrhu zákazu prodeje nových osobních aut se spalovacími motory na fosilní paliva i ČR.
Dle dvou zdrojů obeznámených se situací je požadavkem EU nasazení systémů, které rozpoznají, zda vůz využívá syntetické/C02 neutrální či fosilní palivo. V případě detekce nesprávného typu paliva by měly vozu zamezit v jízdě. S tím má německé ministerstvo dopravy problém, protože by automobilky musely vyvíjet nové motory. Navíc už nyní mají spoustu starostí s problematickou normou Euro 7, jejíž podoba není zatím definitivní a přitom by měla začít platit již v roce 2025.
Zavedení normy Euro 7 by z hlediska technických a výrobních prostředků trvalo dle člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna čtyři roky. Pokud by začala platit v navrhovaném termínu, nebylo by možné dále vyrábět modely Fabia, Scala a Kamiq. Automobilka by pak musela zavřít celou jednu výrobní halu, propustit 3000 lidí a o práci by pak i u dodavatelů přišlo zhruba 10.000 lidí.
Mluvčí EK odmítl zmíněný návrh komentovat a odkázal na výrok 1. místopředsedy komise Franse Timmermanse, že jakékoliv řešení musí být v souladu s vloni schváleným zákonem o postupném omezování emisí do roku 2035.
Syntetická paliva jsou dle studie postupimského Institutu v současné době vyráběna na celém světě v množství, které by pokrylo pouze 10 procent poptávky v letectví, lodní dopravě a chemickém průmyslu pouze v samotném Německu. Návrh na povolení jejich použití po roce 2035 v automobilové dopravě by tedy vyžadoval velký rozvoj a investice z hlediska výroby a také nemalou snahu samotných automobilek, které jsou nyní prakticky všechny nasměrovány k elektromobilitě.