Kapitoly článku:
V předchozí části seriálu jsem se věnoval přehledu navštívených míst, kempování a ubytování v hotelech, medvědům a počasí. V dalších dvou dílech pak stručně popíšu navštívené lokace. Věřím, že článek bude přínosný pro všechny, co hodlají Ameriku někdy v budoucnu navštívit.
Tip:loňské Zápisky z Amerikyčást prvníčást druháčást třetíčást čtvrtá
Doprava: Evropan se diví
Pravidla silničního provozu se v Americe příliš neliší od evropských, přesto vás může potkat několik zvláštností. Základní značky jsou stejné jako v Evropě, nicméně piktogramy se moc nepoužívají. Daleko častěji uvidíte žluté kosočtverce s černým rámováním, na nichž jsou umístěny různé nápisy jako Ped xing, Hill 12%, či Be prepare to stop. Zákaz vjezdu má stejnou značku jako u nás zákaz vjezdu do jednosměrky plus nápis Wrong way. Ve městech pak často uvidíte bílé obdélníkové značky většinou s nápisem No stopping anytime, či zákaz zastavení v určitou denní dobu. Pokud parkujete ve městě, u každého místa je malý automat na mince; po vhození mince se začne odpočítávat čas, za který musíte místo opustit. Max. doba parkování je jedna hodina, cena dolar.
Většina značek má žlutooranžové provedení, časté jsou nápisy
Poznámka: Bude-li zájem, mohu se pravidlům silničního provozu, značkám apod. v Americe věnovat v samostatném článku.
Ve městech může našince překvapit odbočování vpravo na červenou. To je dovoleno ale jen v případě, že na semaforech není pro odbočování vyhrazena červená/zelená šipka. Pokud odbočujete na červenou, je nutné dávat přednost. Není-li možné odbočit vpravo na běžnou červenou, bývá na křižovatce značka No turning on red, případně samostatná červeno/zelená šipka. Pokud si nejste jisti, zda je možné na červenou odbočit či nikoliv a stojíte na křižovatce jako první, je lepší zůstat stát a počkat na zelenou. Další překvapení čeká na zdejších mimoměstských komunikacích: na státních i mezistátních dálnicích, které mají více než jeden pruh v každém směru, je dovoleno míjení i předjíždění vpravo. V praxi to vypadá tak, že každé auto jede stále ve svém pruhu, ať už je to levý, střední či pravý, tak dlouho, dokud v něm nenarazí na pomalejší vozidlo. Pak ho objedou libovolnou pruhem, který je právě volný.
Oprava silnice: i na strojích vyvěšují Američané svoje vlajky --- Kužely jsou skoro větší než auto
Toto míjení je velmi efektivní a doprava je v Americe díky tomu daleko plynulejší než u nás; už jen proto, že všichni jedou plus minus stejnou rychlostí 5-10 mph. Pozor si ale musíte dát v případě, že narazíte na značku Slower traffic keep right, která se používá zejména ve stoupáních. A ještě drobnost k předjíždění: pokud jede domorodec po dvouproudé silnici, tedy jeden pruh v každém směru a dojede pomalejší vozidlo, většinou se drží za ním a nepředjíždí. Nezřídka se nám stávalo, že jsme jeli pomalu několik mil za RV, za nímž se drželo několik dalších aut, aniž by měli jakoukoliv snahu předjet. A to šlo o velmi přehledné úseky silnice. Až když jsme předjeli my všechna auta, co jela před námi, vzali si z nás řidiči příklad a všechna do jednoho RV „střihla“. Kdyby se to stalo u nás, věřím tomu, že by RV předjeli okamžitě úplně všichni a to i na plné čáře. Zdá se, že Američané jsou daleko ohleduplnější řidiči, i když mají pod kapotou obvykle čtyřlitrový osmiválec.
Systém čtyř stopek
V jistém smyslu je překvapující také systém čtyř stopek. Pokud přijedete na křižovatku bez semaforů, je velká šance, že zde narazíte na čtyři stopky, jednu v každém směru. Zpravidla je po značkou Stop doplněn nápis 4-way stop. Pokud zde chybí, ujistěte se, že se jedná o standardní, nikoliv čtyřsměrnou stopku. Každá totiž znamená něco jiného. Standardní stopka funguje jako u nás, zastavíte, dáte přednost autům jedoucí po hlavní silnici, případně protijedoucím, pokud odbočujete vlevo. Na čtyřsměrné stopce ale platí pravidlo, kdo dřív přijel do křižovatky, ten z ní také první odjede. Pokud tedy přijedete na stopku jako druzí, musíte počkat, až křižovatkou projede ten, kdo na některé ze stopek zastavil jako první. Přijedou-li čtyři auta, všechna postupně zastaví a poté všechna postupně odjedou.
Choppery jsou v Americe nesmírně populární --- Dvojitý prouh na silnici je oddělen ještě černou čarou
Čtyřsměrnou stopkou řeší Američané zpravidla všechny křižovatky bez nastavené přednosti v jízdě. I zde platí pravidlo přednost zprava, málokdy ale najdete křižovatku, kde není přednost (značka Yield či Stop) nijak upravena. Téměř vždy jsou tu stopky, případně Dej přednost v jízdě (Yield) – ta je ale hodně vzácná. Ve městě to pak může vypadat tak, že budete zastavovat každý padesát metrů; zastavit je samozřejmě nutné i v případě, že jste v křižovatce sami, což v případě pravidla přednost zprava neplatí. Evropského řidiče může tento systém po čase docela znechutit. Kromě toho označené 4-way stop často chybí, takže se musíte dívat, zdali má stopku každá strana křižovatky. Docela chaos pak nastává, když se křižují dvě čtyřproudové silnice; každý proud má značku Stop, takže se na křižovatce může sejít až osm aut. Vyznat se v tom, kdo tu byl dřív, je docela náročné, proto přichází ke slovu pravidlo odvážnějšího a silnějšího. Pokud do křižovatky vjede více aut současně, vždy se najdou taková, která zastaví a nechají vás projet. Nebo naopak zastavíte vy a necháte projet ostatní.
Poznámka: Trochu mi smysl čtyřstopkových křižovatek uniká, na málo frekventovaných místech stačila běžná přednost zprava, na frekventovanějších pak kruhový objezd. Něco takového ale v USA nemají.
Pozor na rychlost
Povolená rychlost ve městech je 35 mil za hodinu, tedy cca 55 km/h. Mimo město můžete jet až 55 mph, tedy podobně jako u nás téměř 90 km/h. Na highways, tedy státních dálnicích, to bývá až 65 mph, čili 104 km/h. Nejvíce je možné jet na interstates, tedy mezistátních dálnicích, kde můžete jet 70 až 75 mph, tedy až 120 km/h. Abyste netápali, jakou rychlostí vlastně jet, jsou na silnicích neustále ukazatele připomínající maximálku. Téměř nikdy se vám nemůže stát, že byste nevěděli, jak rychle můžete jet. Pokud není rychlost určena, je vhodné se řídit pravidlem 35 ve městě, 55 mimo město a 65 na dálnicích. Rychlost se obecně překračuje o 5 mph, jezdit rychleji není vhodné, protože policisté jsou všude. Což jsme poznali na vlastní kůži už po několika dnech za volantem.
Na okreskách bývá rychlost 55 mph
Měření rychlosti je na amerických silnicích poněkud odlišné než v Česku. Měří zde přímo policejní auto, které stojí buď na okraji vozovky nebo mezi jednotlivými pruhy interstate, a to vždy tak, aby nebylo na první pohled vidět. Jakmile překročíte rychlost, pustí policista majáčky (auto pak vypadá jako vánoční stromeček) a rozjezde se za vámi. Nebude vás předjíždět, pojede za vámi tak dlouho, dokud nezastavíte. Zůstaňte sedět v autě a nedělejte prudké pohyby, jen stáhněte okénko. Policista vám oznámí přestupek, bude chtít papíry od auta (smlouvu z půjčovny) a mezinárodní řidičský průkaz. Vzhledem k tomu, že se v něm pravděpodobně nevyzná, je dobré přidat i svůj český, který je přehlednější.
Následně se posadí do auta a začne vyplňovat hlášení – poprvé je to „warning“, tedy varování, podruhé přichází pokuta. My naštěstí dostali pouze varování; na silnici byla špatně označena maximální rychlost – před zatáčkou byla 65, za zatáčkou pak 55, což jsme bohužel přehlédli. Protože měl policista s vyplňováním dotazníku problémy, přišel se zeptat na podrobnosti. Celá procedura trvala zhruba čtvrt hodiny, přičemž se ptal řidiče na výšku, hmotnost, barvu očí a další drobnosti. Připravte se na to, že neví, co jsou kilogramy, metry apod., výšku jsme museli přepočítat na stopy (30,5 cm) a hmotnost na libry (0,45 kg). Pak nám už jen doporučil, abychom jezdili pomaleji a propustil nás.
Poznámka: Pokud potkáte policistu, který právě řeší přestupek, máte jistotu, že vás nemohl změřit. To už z dálky poznáte dle toho, že jeho auto bliká jako vánoční stromeček. Naopak, pokud jeho majáky a světla nesvítí, je jednoznačně na lovu.
Nezodpovězená otázka: Na interstate číslo 5, která vede ze San Diega do Los Angeles, se najednou začaly objevovat značky U.S. Agents. Stop in 1 ¼ mile. Po chvíli jsme dojeli k stanici vážící kamiony a trucky, v okolí se pohybovalo příliš mnoho policistů a aut označených Border Patrol. Všechna auta na dálnici zastavila, aby se pak po chvíli rozjela. Kousek za tím jsme pak narazili na značku, na níž byla nakreslena utíkající rodina – otec, matka a dítě. Bez jakéhokoliv vysvětlujícího popisku. Že by zátah na prchající Mexičany?