Mříže z aut s odpočítatelnou DPH zmizí, hlouposti zřejmě přibude

Česká cesta. Takové označení se vžilo pro řešení, která jsou hloupá, ničemu nepomáhají a lečcemus škodí. Zpravidla však pomáhají někomu - tomu, kdo se s někým nejlépe zná, kdo nejvíce platí, kdo na někoho důležitého „něco ví”. Klasickým příkladem budiž mříže ve vozech, u kterých je možné odečíst DPH - dříve montážních, dnes nákladních, přesto vždy ryze osobních. Snad ani nemá smysl se pozastavovat nad tím, že „přestavbou” se oním nákladním vozem stane auto, které je méně nákladní, než jeho výchozí osobní verze, že zatmavená boční zadní skla praktičnosti také nepomohou a že v něm většina uživatelů žádný náklad nikdy nevezla. Záměru zákonodárce bylo totiž učiněno za dost - stát tím zásadním způsobem omezil odpočítatelnost DPH u naprosto obyčejného daňového nákladu ze strany těch, kteří nepotřebují zrovna kombík nebo SUV a ještě nechal chytře vydělat pár spřátelených subjektů, které jako jediné mohly mříže do vozů montovat za celkem nekřesťanský peníz.

Málokdo se dnes již pozastavuje nad tím, že za plně (rozumějte i z hlediska DPH) nákladovatelné auto se dnes považuje jen vůz sloužící „sociálně únosným profesím”. Převážíte-li dlaždičky, pak je vám to souzeno, pokud vozíte jen sako a notebook, zapomeňte. Tedy pokud se nesnížíte k tomu tvářit se jako převažeč dlaždiček, pak vám stát dovolí zapadnout do davu a vozit notebook se sakem pěkně za mříží. Lidem to zřejmě přijde být v pořádku, co na tom, že pro takového právníka je jeho Audi A6 (vedle notebooku, telefonu a kanceláře - ze všeho si DPH odečte) většinovým a téměř nutným nákladem a jeho přidaná hodnota by o tento vstup měla být správně ponížena. Zjevnější případ dvojího zdanění si snad ani nedovedu představit.

„Mříže z vozů N1 brzy zmizí,” problesklo v uplynulých týdnech českými médii. A skutečně, Sdružení dovozců automobilů počítá se zavedením této novinky od 1. ledna 2009 jako s hotovou věcí. Nejeden rozumný člověk se tak musel zaradovat. Pokud se ale chystaným změnám podíváme na zoubek, zjistíme, že zase tak mnoho důvodů k radosti zřejmě nebude. Již minulý týden se kolega zmiňoval o tom, že „zmizením mříže” se po faktické stránce věci až tak mnoho nestane. Sice bude odstraněn jeden nesmysl, ale odpočet DPH bude možný stejně jen u vozů, které uvezou více nákladu než pasážerů. Největší absurdita současné úpravy tedy zůstane v každém případě nedotčena, ačkoli nepochybuji o tom, že zmíněnou podmínku splní i mnoho ještě „osobnějších” vozů, než jsou současné kombíky a některé hatchbacky. U Ferrari si asi DPH odečtete těžko a stát tak bude nadále zkoumat, zda jezdíte za svým zákazníkem ve Ferrari nebo v Octavii, jako by mu to nemohlo být jedno, když to zákazník zaplatí (vč. DPH).

Ale dobrá, toto by nebylo až tak tristní, máme tu jeden krok vpřed a žádný vzad. Tímto ale chystané změny nekončí. Náměstek ministra financí se totiž nechal slyšet, že ministerstvo „zvažuje různá řešení kvůli možnému zneužívání nového systému”. Lze si představit absurdnější důvod k nějakým změnám? Těžko. Pokud máte paměť delší než 10 sekund, jistě si vzpomenete na zásadní konstatování předchozího odstavce - odstranění povinnosti montážě mříže nepřinese žádnou skutečně podstatnou faktickou změnu v předpisech. Dává tedy tato změna nějaký důvod k novému přístupu k předcházení zneužívání celého systému? Samozřejmě nikoli.

Pravý důvod ke změnám pochopíte záhy. Ministerstvo totiž zvažuje umožnění jen částečného odpočtu a to např. 60 nebo dokonce jen 40 procent DPH. A to se vyplatí. Samozřejmě státu. Novinky tedy budou pro občana velmi výhodné, ostatně jako vždy. Stát nás zbaví mříží a bude za to inkasovat peníze navíc. Faktická bilance? Pro občana záporná, on tu mříž už nyní beztak vozí v osobáku málokdo... Těžko si představit chytřejší změnu. Celý systém odpočtů se stane ještě hloupějším a pro občana přitom ještě nevýhodnějším, to vše pod rouškou pozitivní změny.

Jistě, celé toto zamyšlení se pohybuje v rovině spekulací, definitivně nebylo přijato ještě nic. Ale informace z ministerstva financí nelze brát na lehkou váhu a především přesně tyto změny by odpovídaly tomu, co stát dělá nejraději - za veselého hýkání davu „utahuje šrouby”. Tak hurá do toho, spalme mříže...

Doporučujeme

Články odjinud