Mlží šéf dopravní policie úmyslně, nebo z nevědomosti? [Komentář]

Tomáš Lerch v rozhovoru mluví o příčinách nehod, které sice všichni známe z novin i televize, ale v policejních statistikách vůbec nefigurují.
Mlží šéf dopravní policie úmyslně, nebo z nevědomosti? [Komentář]

Zpravodajský web iDnes.cz přinesl na sklonku minulého týdne rozhovor s Tomášem Lerchem, ředitelem služby dopravní policie. Vřele ho každému doporučuji – a nejen pro aktivistický přístup ze strany redaktora.

Už v úvodu se dočteme, že „Za jeho (Lerchova) vedení klesl počet mrtvých při nehodách na nejnižší hodnotu od roku 1990“. Autor nebo editor se tak snaží vnutit čtenářům domněnku, že a) činnost dopravní policie je rozhodujícím faktorem ve vývoji počtu obětí dopravních nehod b) během Lerchova působení v čele dopravní policie klesá počet obětí rychleji než předtím.

Ani jedno z toho není pravda – a je třeba jednoznačně uvést, že Tomáš Lerch i jeho bezprostřední předchůdci to většinou ani netvrdili. To pouze iDnes.cz vidí jasné souvislosti tam, kde fakta svědčí nanejvýš o mlhavých pojítkách.

Komentář: Obětí nehod je nejméně za 40 let. Proč se o tom nepíše?

Komentář: Obětí nehod je nejméně za 40 let. Proč se o tom nepíše?

Ostatně o tom, jak si redaktor Jakub Pokorný představuje bezpečnost na silnicích, svědčí dotazy na možnost dalšího snížení už tak omezené rychlosti v uzavírkách nebo častějšího měření. Lerch by si zasloužil respekt řidičů za to, že nevyužil těchto přihrávek, aby přilil represivní olej do ohně, na kterém média tak ráda opékají ve skutečnosti zcela okrajový fenomén řidičů-pirátů.

Bohužel přesně to předvedl o několik otázek dál, když sám zavedl řeč na příčiny nehod: „Zaměřujeme se na hlavní příčiny dopravních nehod – agresivní způsob jízdy, nedovolenou rychlost...“ Že nevidíte nic demagogického ani manipulativního? To je právě ono.

Příčiny nehod: Policejní fikce versus realita

Velká část veřejnosti je tak zmasírovaná senzacechtivým zpravodajstvím o dopravních nehodách, že vůbec netuší, jaké jsou hlavní příčiny nehod ve skutečnosti. Šéf dopravní policie by však měl být informován lépe.

Agresivita jako faktor nehodovosti je statisticky nedoložitelná chiméra. Hlavními příčinami nehod řidičů motorových vozidel jsou nesprávný způsob jízdy (60,1 %), za kterým s výrazným odstupem následuje nepřiměřená rychlost (20,9 %). Vyplývá to ze statistik za leden a únor letošního roku, ale v delším horizontu je situace v zásadě totožná.

Nesprávným způsobem jízdy se rozumí například situace, kdy se řidič plně nevěnoval řízení, nesprávně se otáčel, nedodržel bezpečnou vzdálenost atd. Některé z těchto nehod mohou být – a nepochybně ve skutečnosti jsou – způsobeny agresivním chováním, ale policejní statistiky nic takového neevidují.

Nevyčteme z nich, jestli řidič narazil do auta jedoucího před ním proto, že na něj netrpělivě najížděl, nebo se zrovna zakoukal na slečnu na chodníku. Jestli nedal přednost úmyslně, nebo v roztržitosti přehlédl značku. Jestli vytlačil cyklistu do příkopu v zuřivém amoku, nebo v blažené nevědomosti o jeho existenci.

Osobně se domnívám, že naprostá většina nehod tohoto typu je způsobena chybou v odhadu situace nebo ztrátou soustředění v nevhodný okamžik. Dokázat to neumím, stejně jako neumí dokázat policie vliv agresivity. A stejně tak policie statisticky neví vůbec nic o tom, kolik nehod bylo způsobeno nedodržením nejvyšší dovolené rychlosti.

Počkat, nenapsal jsem snad před chvílí sám, že víc než pětinu všech nehod zaviní nedovolená rychlost? Nenapsal.

Nepřiměřená není nedovolená!

Jakkoliv policie i média běžně kladou mezi oba výrazy rovnítko, nepřiměřená rychlost, o které čteme v policejních statistikách, nevypovídá nic o tom, jaká rychlost byla v daném místě povolená. Nepřiměřenou rychlostí se ve skutečnosti rozumí takzvané nepřizpůsobení rychlosti (stavu a povaze vozovky, povětrnostním podmínkám a dalším okolnostem, které mohl řidič předvídat...) V praxi se do této kolonky schovají všechny nehody, u kterých není zjevné porušení nějakého jiného paragrafu silničního zákona.

Jako svědek či účastník jsem byl během let u řady takových případů: Nedotáčivý smyk kamionu v mokré křižovatce. Akvaplanink. Nedobrzdění na náledí. Podjetí zadního kola motocyklu na posypovém štěrku. Pro naprostou většinu z nich bylo příznačné, že k nehodě došlo v rychlosti nižší, než byla v daném místě a čase povolená.

Raději ještě jednou: nepřiměřená rychlost není totéž co nedovolená rychlost. Přesto nám tuto představu podsouvá jeden ředitel dopravní policie za druhým. Nemůžeme se jim divit. Hledat v provozu rizikové řidiče a dokazovat nebezpečnost jejich konání je zdlouhavé, pracné a málo výnosné. Měřit rychlost a vymáhat dodržování nepřiměřeně nízkých limitů je naproti tomu snadné, pohodlné a při trošce PR šikovnosti dobře „prodejné“ široké veřejnosti.

Austrálie se vrací k neomezené rychlosti, limit nic nepřinesl

Austrálie se vrací k neomezené rychlosti, limit nic nepřinesl

Čtenáři vystrašení dlouhodobou pirátskou kampaní si už nevzpomenou, že souvislost mezi rychlostními limity a nehodovostí je přinejmenším sporná, jak dokazuje známý příklad německých dálnic, amerického státu Montana, Austrálie nebo Dánska. Že si na to ale nevzpomene redaktor velkého zpravodajského média, když jde zpovídat ředitele dopravní policie, je na pováženou.

Kde je na silnicích opravdu nebezpečno? Ne, v ČR to není

Kde je na silnicích opravdu nebezpečno? Ne, v ČR to není

Test ojetiny BMW řady 1: Bazarový průšvihář s dokonalým podvozkem

Test ojetiny BMW řady 1

Ceny jedničkových BMW už klesly pod stotisícovou metu. Vybírejte ale pečlivě.

dnes | David Rusol | 4 příspěvky
Test Kia Stonic 1.0 T-GDI: Hřebíček trefený na hlavičku

Kia Stonic 1,0 T-GDI

Značka Kia letos zažívá velkou produktovou ofenzívu, což se nakonec projevilo i v počtu nominaci do ankety Světové auto roku. Zcela nový model Stonic má ambice stát se jedním z nejdůležitějších v její nabídce.

16.  11.  2017 | Radek Pecák | 8 příspěvků
TEST Fiat 124 Spider - Miata po italsku je víc než jen víkendovka...

Fiat 124 Spider

Oproti Mazdě MX-5 je větší, těžší a chybí mu atmosférický motor. To zní jako cesta do pekel, ale jaká je "Fiata" doopravdy?

14.  11.  2017 | Milan Lažanský | 2 příspěvky