Mitsubishi Lancer WGN 1,6: kombi s geny Eva (velký test)

Pokud vyslovíte jméno Mitsubishi Lancer, většině lidí se vybaví speciální edice Evo a jen malá část si vzpomene na jeho civilního sourozenece. Lancer proplouvá českou zemí již několik let trochu v ústraní, ale toto opomíjení si určitě nezaslouží. Jaký je tedy civilní sourozenec svého slavného bratra?
Mitsubishi Lancer WGN 1,6: kombi s geny Eva (velký test)
Seznam kapitol
  1. První dojmy, interiér
  2. Exteriér, vnitřní prostor a zavazadelník
  3. Motor, pružnost, řazení a spotřeba
  4. Jízdní vlastnosti, hodnocení, parametry
  5. Fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)

Jen málo aut v historii dosáhlo takového jména jako Mitsubishi Lancer. Na druhou stranu je velmi časté, že takto upravený a v podstatě polozávodní model zastíní svůj civilní základ. O civilní verzi Lanceru si toho v motoristických časopisech moc nepřečtete. Většina informací pochází o modelu Lancer EVO, který ovšem se svým méně výkonným sourozencem nemá zdánlivě moc společného.

K testu jsme dostali Lancer combi, označovaný jako Wagon, s benzínovým motorem o objemu 1.6 a výkonem 72 kW (98 k). První dojem po spatření a usednutí do tohoto kombíku nižší střední třídy ve mně nevzbudil ani trochu pocit, že toto auto má tak slavného sourozence. Zběžný pohled na papírové hodnoty ve mně neklid ještě umocnil, přesto jsem se s čistou hlavou vydal k prvním kilometrům, abych vyvrátil, nebo potvrdil, zda i civilní verze motoristických ikon mají své právoplatné místo pod automobilovým sluncem.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Ostré zadní hrany kontrastují ze zaobleným předkem a dodávají pocit klasického kombi.

Černý interiér je jednoduchý, ale elegantní

Černá barva interiéru vás bude provázet po celou dobu, kterou budete v Lancerovi trávit. Od usednutí za kožený volant Momo, známý z modelu EVO, získáváte pocit něčeho zvláštního. Přistrojová a palubní deska ve své jednoduchosti dává zapomenout, že se píše rok 2005. Tato jednoduchost ji na druhou stranu dodává i míru elegance, která není narušena zbytečnými doplňky, které u jiných aut často vypadají, jako by tam byly přidány cestou z továrny. Jemný zlom vrchní části palubní desky vytváří před spolujezdcem mírný převis a opticky zmenšuje vnitřní prostor. Hladký povrch palubní desky je zřetelně rozdělen do tří části, které jakoby odplouvají od spolujezdce k řidiči. Středový panel ve tvaru širokého, zalomeného a plného písmene Y vytváří svou konstrukcí dostatek prostoru pro nohu řidiče.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Kožený volant Momo ve spojení s jednoduchou palubní deskou vytváří dojem, že nesedíte za volantem rodinného kombi --- Zalomený středový panel nechává prostor pro nohu řidiče.

Jen těžko budete hledat v interiéru dnes tolik oblíbené měkčené plasty a materiály. Přístrojová deska je poměrně tvrdá a celý její povrch je mírně zvrásněn. Tento materiál naleznete na všech místech, které nejsou přímo čalouněny, jako jsou části výplni dveří, středový tunel mezi předními sedačkami a loketní opěrka. Při prvním pohledu působí doslova lacině, ovšem odstupem času získáváte pocit, že k tomuto autu to ani jinak nejde, že toto je ta správná volba a stále více na vás dýchá duch bratra EVA.

Celý interiér se nese v duchu jednoduchosti, a tak řidiči, mající rádi spoustu tlačítek a ovladačů, budou přinejmenším mírně deprimováni. Mezi dvojcí středových výdechů nalezneme klasické digitální hodiny, tak známé z japonských vozů. Mimo trojci kruhových ovládačů na středovém tunelu a s nimi spojenými tlačítky pro zapnutí a vypnutí klimatizace, vnitřního okruhu a vyhřívání zadního okna, nebudou mít po ruce další páčky na hraní. Pod převisem přístrojové desky nalezneme klasické spektrum budíků a kontrolek, které svým zbarvením a designem umocňují pocit sportovnosti, schovaný za průzorem volantu Momo.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Na přístrojové desce opravdu není co ukazovat, je jednoduchá a strohá.

K volantu a jednoduché palubovce dokonale ladí středový tunel mezi předními sedačkami. Ten svým zapuštěním pod středový panel nepůsobí ztísněně a dotváří tak celkový styl interiéru Lanceru. Řadící páka a její lemování zdůrazňují sportovní ambice. Na konci středového tunelu nalezneme loketní opěrku, která má bohužel pevnou pozici a neposunuje se zároveň se sedadlem řidiče. Toto ve spojení s její malou délkou může působit problémy pro menší postavy. Bohužel, ani loketní opěrka se nevyhnula použití tvrdého plastu, a tak otlačený loket vás bude zlobit častěji, než by jste si přáli.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Zapuštěný středový panel vytváří dojem většího prostoru pro nohy --- Řadící páka ve stylu EVO --- Malá a pevně umístěná loketní opěrka
Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. První dojmy, interiér
  2. Exteriér, vnitřní prostor a zavazadelník
  3. Motor, pružnost, řazení a spotřeba
  4. Jízdní vlastnosti, hodnocení, parametry
  5. Fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)
Minitest Mercedes-Benz Vito Tourer Family 114 CDI: Na míru k vašim službám

Mercedes-Benz Vito Tourer Family (minitest)

Mít větší než běžnou rodinu znamená kromě jiného i obtížnější výběr auta. Především pak dnes, když jsou minivany na ústupu. Stojí za to dát přednost osobní dodávce od Mercedesu před čímkoli jiným?

včera | Miro Mihálik | 2 příspěvky
TEST Cupra Ateca 2.0 TSI DSG 4Drive: To nejlepší z Česka?

Cupra Ateca 2.0 TSI DSG 4Drive

Sportovní Seaty mají nesmírně dlouhou tradici. Teprve loni se je ale Španělé rozhodli seskupit je pod jednu značku a dát jim novou identitu. A protože SUV v dnešní době táhnou, stal se průkopníkem model Ateca.

15.  1.  2019 | Jan Mička | 28 příspěvků
Minitest Mazda 6 2.5 Skyactiv-G A/T: Mimo čas a obvyklé mantinely

Mazda 6 2.5 Skyaktiv-G A/T (minitest)

Vzepřít se jednou provždy kalendáři, jen mládí, nikdy stáří, zpívá v jednom ze svých šlágrů božský Kája. Máme ale tak trochu dojem, že si něco podobného může pobrukovat i Mazda se svou šestkou.

10.  1.  2019 | Miro Mihálik | 88 příspěvků