90
Fotogalerie

Minitest Mercedes-Benz Marco Polo: Z práce přímo na výlet. Klidně bez cíle!

Kouzlo obytných vanů vidíme především v tom, že coby auto na každý den poslouží na výlet kdykoli, kdy si vzpomenete. Jak funguje Marco Polo v plné polní? Tedy i se sporáky, lednicí nebo sprchou?

Letošní přelom podzimu a zimy si libuji v mimosezónních aktivitách. Vždyť každý kabriolet bude v létě fascinující, tak proč nejezdit v pěti stupních nad nulou bez střechy a dokonale tak nevyzkoušet izolaci a aerodynamiku kabrioletu třídy S? Stejně tak bude snad každá dovolená s luxusním obytným vanem v létě skvělá. Tak proč s ním do severní Itálie nevyrazit třeba na konci listopadu?

Ještě na začátku našeho netradičního minitestu je potřeba říci, že nejsem nadšeným karavanistou. Nikdy jsem k tomu nebyl veden a velké karavany vnímám spíš jako překážku na cestě, než že bych způsob takové dovolené obdivoval. O to těžší to se mnou Marco Polo mělo.

Stejně jako dříve, ve velkém testu zkoušená verze Horizon, která mě však svou univerzálností dokázala nadchnout. Stojí uprostřed nabídky dobrodruha. Kdy již má osobní interiér na rozdíl od verze Activity s užitkovým pojetím Vita, ale ještě nemá kuchyňku a příslušenství jako tento náš kousek. O to více jsem byl zvědav, jak se s vrcholným provedením nejen jezdí, ale také skutečně "dovolenkuje". Tak zaklapnout notebook, sbalit a vyrážíme!

AMG to dokázalo, slintám nad dodávkou!

Podívejte se na ten přední nárazník. Dvoubarevná osmnáctipalcová kola, sportovní masku. Většinou mi přijdou rádoby sportovní úpravy na dodávkách k smíchu. O to větší překvapení pro mě je, jak moc decentní paket AMG prospěl Véčku. V kombinaci s temně rudou metalízou je to určitě nejhezčí auto v segmentu.

AMG vám nadělí i pseudo karbonový dekor uvnitř. O něm už pochybuji, ovšem nenarušuje krásný a precizně zpracovaný interiér. Jak už jsem zmiňoval, Marco Polo se svými třemi variantami stojí na pomezí Vita a třídy V. Základní Activity má interiér z užitkové, kdežto další dvě verze už z Véčka. To znamená v oblasti pro přední cestující dvě věci. Na kvalitu a celkové provedení si stěžovat určitě nebudete. Budete nadšeni. Už jen když se podíváte třeba na dřevěnou podlahu.

Druhou stránkou je ovšem fakt, že pěkné křivky nebyly narušeny odkládacími prostory. Jaké jiné auto by vám mělo nabídnout desítky příležitostí k uložení drobností? Jenže tady nevím, kam s mobilem či peněženkou, natož dalšími náležitostmi, které po cestách taháte u sebe. Schránka ve dveřích či ta uprostřed nestačí. Jsou umístěny příliš nízko, mimo dosah ruky.

Vážně je tu sprcha?

Pojďme ale k tomu, co dělá Marco... Polem. Testovaný vůz byl v konfiguraci pro čtyři cestující, tedy dvě sedačky vpředu, dvě spojené vzadu a druhá část postele ve třetí řadě. Vrcholné provedení s kuchyňkou či lednicí je totiž čtyřmístné i na spaní. U Horizonu jsem si však stejně nedokázal představit, že by se dole vyspali tři dospělí, takže žádná velká škoda. Kuchyň navíc zabírá méně než člověk, a tak se po rozložení dole relativně v klidu vyspí dva.

K tomu je však nejdřív potřeba auto uzpůsobit. Zatímco přední sedadla otočíte po chvíli cviku s otevřenými dveřmi a posouváním sem a tam relativně v klidu, práce se zadní lavicí mě během týdne stála hodně sil a nadávek. Po kolejnici se s ní pohybuje docela těžce. Alespoň že sklápění je elektrické. S prostřední lavicí však budete posunovat denně a vzhledem  tomu, že se cítím dostatečně fit, kolikrát jsem se pro věci pod ní či za ní natahoval raději přes opěradlo, než abych lavici posouval.

Lůžko nahoře je však vymyšleno skvěle. Stačí povolit dvě pojistky a vytáhnout. Místa je tu pro dva ještě více a matrace je pohodlná. K dipozici jsou dvě LED lampičky. Spát musíte hlavou k volantu, vzadu není dost místa na hlavu, čímž se auto liší od řešení ve Volkswagenu California, kde je nástavba od stejné společnosti Westfalia v tomto místě vyšší.

Pojďme ale k tomu, čím se vrcholné provedení liší od dříve zkoušeného Horizonu. K dispozici máte regulérní kuchyňskou linku i s úložnými prostory. Potřebujete tři média. Elektrická soustava je zesílena a díky přídavné baterii dokáže pohánět lednici. Připojit se můžete i přes síť v kempu. Vypínač je prakticky umístěn za sedadlem řidiče. Dále potřebujete plynovou bombu, avšak speciální s čistým butanem. Stojí 1700 korun, k čemuž si připočtěte 500 za každé naplnění.

Lahev umístíte do zadní části konstrukce kuchyňky přístupné po otevření víka kufru. Je umístěna v bezpečnostní schránce a lze ji jednoduše propojit s hadicemi. Poté již můžete vařit na sporáku. K vaření se můžete po vyklopení střechy i s postelí pohodlně postavit.

Dalším médiem je voda. Nádrž o objemu 35 litrů lze naplnit bočním hrdlem vedle napájení elektrosoustavy. Elektrické čerpadlo natlakuje soustavu automaticky a poté již můžete využít i dřez. A také sprchu. Ano, můžete si stoupnout ven, obalit víko zavazadelníku sprchovým závěsem a po připojení se takovýmto způsobem umýt. Když je nouze... 

Úložných prostorů už je vzadu vícero. Využijete skříňku nad plynovou lahví nebo menšího, ale praktického závěsného systému nad zadním oknem. Zavazadla umístíte pod či na část postele. Dobře radím si věci, které budete používat často rozmístit do schránek. Jak už jsem totiž zmínil, hledat drobnosti jízdou poházené po podlaze pod těžkými a neochotnými prostředními sedadly, to je k naštvání.

Užijete si i jízdu

Je sice úctyhodné, co se dá vymyslet na prodlouženém rozvoru třídy V, ovšem mě osobně ještě víc fascinuje, že ani v tomto případě vás nemusí nic extra při každodenním užívání takového auta omezovat. Především co se jízdní stránky týče. 

Vezměte povedený rodinný van. Vyřízněte díru do střechy, namontujte místo toho těžkou skládací konstrukci, a to z hlediska těžiště na to úplně nejhorší místo. Nacpěte do toho auta všechny zmíněné spotřebiče. A víte co? Moc se toho nestane.

Velkou poklonu zaslouží třeba aerodynamika střechy. Vždyť ji zajistíte jen dvěma pojistkami a po celém povrchu jen tak na autě leží. Přitom ani při vysokých rychlostech nesviští. A nižší torzní tuhosti si díky výztuhám v podlaze všimnete jen při překonávání zlomů, nikoli při třepání na nerovnostech.

Při testu Horizonu jsem prohlásil, že i kdybyste střechu otevřeli třeba jen dvakrát, vlastně vám to nebude vadit, protože toho, že jde o Marco Polo si během každodenního užívání ani nemusíte všímat. Tady to uvnitř sice kvůli místu, které zabírá kuchyň všímat budete, ale nikoli po jízdní stránce. Vybavenější Marco Polo se možná trošku více naklání, ale jinak nemáte pocit, že byste toho tahali navíc tolik. Véčko zůstává vysoce komfortní a excelentně odhlučněné. Podvozek zvládá i velké nerovnosti s grácií, která ve třídě těžko hledá konkurenci.

Dobrý pocit mám i z řízení. To k mému velkému potěšení nepostrádá nezaměnitelnou charakteristiku Mercedesů - ten vláčný a jemný průběh a odpor žádná jiná automobilka neumí. Specifické na tom je, že nad autem stále máte pocitově kontrolu, ale samo vás nutí být maximálně plynule řídícím šoférem.

O pohon se stará starý známý dieselový čtyřválec o objemu 2,1 litru. Ten už zpívá svou labutí píseň a právě Véčko je jedním z posledních Mercedesů, kde ještě nebyl nahrazen za novější evoluci. Vrcholem je jeho nejsilnější verze 250d. Šestiválec už v této generaci Mercedes bohužel nenabízí, ale s touto jednotku budete plně spokojeni.

Vytknout se dá snad jen hlučnější projev při zátěži ve spodním pásmu otáček. Jinak umí i s takto těžkým autem díky svým 140 kilowattům umí pěkně pohnout a předjíždění tak není zapovězeným pojmem. Naopak, na dálnicích si to v Německu statečně míří ke stálým rychlostem kolem dvoustovky. Pro rozjíždění se vám bude hodit pohon všech kol. Tam, kde by odlehčený předek prokluzoval, vás zadní kola hezky podrží.

Sedmistupňová automatická převodovka je krásně plynulá, má spíše měkký a pomalý charakter řazení, což mi přesně k tomuto autu vyhovuje. Umožňuje plynulé a přitom rychlé rozjezdy bez nechtěného přeskládání umytého nádobí. Což oceníte. Stejně jako fakt, že cestu za mořem lze v plném obsazení absolvovat pod devět litrů na sto. Zpět jsem volil dynamické tempo a stejně jsem se přes deset nedostal.

Závěr

Mercedes se s velmi těžkým zadáním popasoval skvěle. Na malém půdorysu toho máte opravdu hodně. I vrcholné provedení Marco Polo je k mému překvapení stále bez problému použitelné každý den. Samotný segment a způsob trávení dovolené takovýmto způsobem je pro mě osobně stále obtížně pochopitelný, ovšem je třeba k němu přistupovat vysoce individualisticky.

V autě objektivně není dost místa na to, abyste se po delší dobu cítili pohodlně ve třech, natož čtyřech - tak pohodlně, že vám nebude chybět zázemí apartmánu. Na druhou stranu neexistuje větší karavan, se kterým byste mohli doslova přeletět Evropu tempem osobáku a po cestě se zastavit kdekoli v centrech historických měst. A přespat třeba na parkovišti relativně nenápadně.

Nejste karavanistickým terčem v očích okolí, nepřekážíte na silnici, a přesto si uvnitř relativně pohodlně uvaříte a vyspíte se. A až se vrátíte, můžete zase klidně dojíždět do kanceláře. A až vás to odpoledne přestane bavit, s tím samým autem se můžete bez odzimování bydlíka vydat na další výlet. Jen tak, třeba "na jih". Nemusíte vědět, co budete dělat za hodinu, co budete večeřet a hlavně ani kde budete spát. Marco Polo není domovem na kolech, ale parťákem a záložním plánem na těch nejlepších cestách - na cestách bez cíle!

Mercedes-Benz V250d 4M Marco Polo - srovnání s vybraným konkurentem
Model Mercedes-Benz V MP VW California Coast
Motor 250d 4Matic 2.0 TDI 4Motion
Zdvihový objem [cm3] 2143 1968
Válce/ventily 4/4 4/4
Největší výkon [kW/min] 140/3800 150/4000
Točivý moment [N.m/min] 440/1400 - 2400 450/1400 - 2400
Převodovka 7A 7DS
Max. rychlost [km/h] 199 199
Zrychlení 0-100 km/h [s] 10,4 10,1
Komb. spotřeba [l/100 km] 6,7 6,7
Cena s test. mot. a výbavou [Kč] 1.520.365 2.017.541
Cena testovaného vozu [Kč] 1.954.147 -

AMG

AMG je německá společnost, která se zabývá závodními úpravami a sportovním tuningem vozů Mercedes-Benz. Společnost byla založena v roce 1967 dvojicí Hans Werner Aufrecht a Erhard Melcher. Většinou se značka uvádí jako Mercedes-AMG.

Mercedes-AMG GT Black Series • Mercedes-AMG GLB

Doporučujeme

Články odjinud