Minitest Hyundai i30 N Project C: Těžko uvěřit, že tohle auto vzniklo v Česku!

Na úpatí Hřebenů Brd v obci Řevnice se nachází silnice č. 116, která si razí klikatou cestu vzhůru skrze husté lesy až za horizont, odkud volně padá až do obce Mníšek pod Brdy. Jakožto průsmyk nemá žádné křižovatky a díky ostřejšímu stoupání a ještě ostřejším zatáčkám je noční můrou svátečních řidičů. Pro řidiče sportovních automobilů je to ale ráj. Díky náročnosti a slušnému povrchu je ideálním místem pro svižnou jízdu, která ale nutně nemusí být hazardní. Zatáčky jsou za sebe totiž tak nasekané, že stačí protahovat dvojku.

Kdysi se tu dokonce jezdily závody do vrchu. To už je ale minulostí. S vědomím toho, že se jedná o jednu z nejlepších silnic v kraji, jsem dorazil na konec Řevnice, kousek od lesního divadla a místa konání festivalu Rockový Slunovrat. Nehodlám se ale účastnit žádného „závodění“ či se k tomu byť jen přiblížit. Zaprvé tu silnice není jen pro mě a zadruhé sedím v Hyundai i30 N Project C, respektive v jednom ze sedmi kousků určených pro tuzemský trh. Tato jízda je o to víc unikátní, že z těch sedmi už jich šest má majitele. Tento je tedy úplně poslední.

Hyundai i30 je levný i ve sportovní verzi. Výhodná nabídka však není pro každého

Jan Mička

Hyundai

Celkově jich exkluzivně pro Evropu vzniklo 600. Písmeno C v názvu vozu má celkem tři odkazy - Area C, testovací část okruhu Hyundaie určená pro výkonné vozy, použití karbonového materiálu (anglicky carbon fibre) a nižší těžiště (anglicky centre of gravity). A to jsem si myslel, že GRMN na zádi ostrého yarisu je komplikované označení. Právě na Namyang R&D, testovacím okruhu Hyundaie, proběhla velká část testování. Párkrát se ale testovací mula ukázala i na Severní smyčce Nurburgringu.

Bez porodních bolestí

Po dokončení vývoje a sérii ukázek, kdy Hyundai poprvé šokoval tím, že připravuje sportovní auto v limitované edici, přišel očekávaný výsledek, který tu teď mám. O co přesně jde? Tvůrci si vzali Hyundai i30 N Performance a „noty“ z divize motorsportu. Použili kratší a tužší pružiny a překalibrovali tlumiče, čímž se o 8,8 mm snížilo těžiště. 

Poté začala odtučňovací kůra. Železné závěsy kol i s náboji šly do koše a nahradily je hliníkové (-4,66 kg). O zbytek se postaral karbon vyztužený plastem, ze kterého je kapota (-7,2 kg), prahy (-998 g), zadní difuzor (-386 g) a přední skořepiny, které obě šetří dalších 15 kilogramů. Pak tu jsou i kovaná kola OZ Racing, jejichž sada šetří dalších 22 kg. Jediné místo, které nepatrně přibralo na váze, je upravený přední karbonový splitter, který tu je kvůli většímu přítlaku. Celkově je to padesát kilo dole, respektive 50,004, jak oficiálně udává výrobce.

Minitest Hyundai i30 N Performance: Váš vstup do světa rychlých aut

Vladimír Kadera

Testy

Výsledek se pak ponořil do matně šedého laku a jen štětečkem se dokreslily oranžové kontrastní doplňky, které vozu dodaly ten správný říz. Není divu, že byl Project C hvězdou stánku na frankfurtském autosalonu. Na první pohled totiž nebylo jasné, zda je to závodní speciál, nebo hodně namachrované osobní auto. Já to vidím tak, že žádný Hyundai nikdy nevypadal lépe. Jenom by mě mrzelo, že tento vzhled je také jediný možný. Třeba ve žluté by byl výsledek snad ještě lepší. A navíc, udržovat matný šedý lak v čistotě je sisyfovská práce… prostě k vzteku.

Vnitřek vozu se také pochopitelně liší. Předně jde o již zmíněné karbonové skořepiny obalené Alcantarou, do kterých zapadnete jako klíč do zámku. Platí to ovšem pouze pokud máte štíhlou postavu. Já neměl problém, ale mohutnější spolujezdec pořád něco mumlal o tom, že se do sedadla nevejde. Jako každé sportovní auto vám tedy Project C musí padnout. Už jenom tato skutečnost vypovídá o užším zaměření vozu. Klasické eNko je přívětivější.

Renault Mégane R.S. Trophy-R má další rekord. Hondě napráskal i na okruhu ve Spa

Daniel Fuglevič

Video

Volant místo koženého čalounění vsadil také na Alcantaru a s tím už jsem problém měl. Delší jízdy pro mě znamenaly peklo, protože mi tento materiál šíleně vysušuje dlaně. Ale to je spíš jen takový osobní postřeh. Nová je i hlavice řadicí páky z hliníku ve tvaru pístu, která skvěle padne do dlaně a příjemně chladí. Stran těchto změn a několika oranžově lakovaných doplňků je vše při starém včetně výbavy. Máte tu klimatizaci, tempomat i slušné audio. Jen se pochopitelně rozlučte s vyhřívanými sedadly.

Pod kapotou vše při starém

Project C má s původní N Performance společný motor, šestistupňovou manuální převodovku i s převodovými poměry, dodatečnou vzpěru v zavazadlovém prostoru pro větší tuhost, řízení, a dokonce i brzdy a pneumatiky Pirelli P Zero o rozměrech 235/35 R19. Na papíře se tedy nic moc nemění a v paměti vám utkví nejspíše jen lepší zrychlení na stovku (o 0,1 s), kterého se dosáhlo odlehčením vozu.

Takže až na to, že mě sedadlo pevně objímá a z volantu mám suché ruce, se nic překvapivého neděje ani po nastartování na parkovišti. Project C se probudí již známým štěknutím. Kontrolky stavu zahřátí motoru už nesvítí, protože mám Řevnici přes kopec. Nic tedy nebrání v tom rozčesat Hřebeny tím starým dobrým rykem z dvojice koncovek výfuku. Přes tuhou spojku tak dávám šeďáka do pohybu a nechám ručičku prokousávat se otáčkoměrem.

TEST Ford Focus ST Plus Performance: Bejby nebude sedět v koutě!

Petr Schnagl

Testy

Rozdíl jedné desetiny ve zrychlení nepoznáte. Tento fakt můžete později vytáhnout u piva v hospodě. Nic nepoznávám ani na průběhu výkonu. Rychlost je řidiči stále předkládána velmi lineárně a i když vás akcelerace tlačí do sedačky, není v tom nic speciálního. Škoda, že se na konci otáčkoměru nenachází nějaká výrazná špička, která by byla tou pomyslnou třešničkou na dortu. Zato vás ale výfuky odmění salvou jako z kulometu, pokud po řadící páce sáhnete až v pěti tisících otáčkách.

Nemám si vzít helmu?

Podvozek už hraje zcela jinou ligu. Na silnici drží jako přikovaný a ani o milimetr se nehne ze zvolené stopy. Dodatečné změny na voze naplno odhalily potenciál pohonného ústrojí a pneumatik Pirelli. Řízení je ostré jako břitva a elektronický diferenciál s omezenou svorností pracuje s vnitřním kolem na maximum. Project C je tužší, ostřejší a čitelnější. Zkrátka auto vyladěné do posledního detailu.

To, co já považuji za kalup, je ještě hodně daleko pod limitem vozu a trochu mě mrzí, že jsem si nevyjednal jízdu na okruhu. Tam totiž mizí zábrany a moje psychika by mě pustila dál. Kdo totiž pojede s tímhle autem na hraně v běžném provozu, na silnice určitě nepatří. Project C umí být jednoduše pěkný magor.

Maserati vzdává hold Stirlingu Mossovi a potvrzuje svůj návrat do světa motorsportu

Vladimír Kadera

Maserati

Pneumatiky naprosto přesně kopírují silnici a udržet volant při svižném tempu na rozvlněné okresce je snad práce pro dva lidi. Ostré tempo vás tak může pěkně vysílit. Trochu se na to dá vyzrát v individuálním režimu, kde jde podvozek přepnout do komfortního režimu, zatímco zbytek plive síru. To nejtvrdší nastavení tlumičů je ale jasná cesta k chiropraktikovi, protože i v pevném sevření skořepiny se při ostrém tempu různě natřásáte.

Jak tak míjím svodidla, mihnu se okolo varování o blížící se práci na silnici. Silnice č. 116 se místy opravuje. No nic, trochu zvolním a projedu se ještě později „mimo záznam“. Svižnou jízdu v Hyundai i30 Project C je potřeba chvilku rozdýchat a trochu si odpočinout. Jak už jsem ale zmínil, všechna ta ostrost se musela někde negativně projevit a schytal to hlavně jízdní komfort.

Ostrý Hyundai i20 N si to rozdá s Fordem i Suzuki. Už známe první detaily

Vladimír Kadera

Hyundai

Žádný odpočinek mě tedy nečeká, protože i komfortní nastavení tlumičů znamená méně klidnou jízdu. Na kvalitních silnicích to ještě jde, ale na rozbitých cestách je jízda už opravdu tvrdá, protože naladění auta se chce neustále s nasazením hrnout vpřed. Na asfaltu cítíte každou záplatu a „kočičí hlavy“ raději objeďte delší trasou. Nepleťte si ale tohle chování s poskakováním. Víte o všem, co se pod koly nachází, ta ale stále pevně drží u silnice. Project C je jednoduše vychýlení z univerzální i30 N směrem k motorsportu, tudíž není pro každého.

Závěr

Představte si malíře, který hledí na své tři roky staré dílo a snaží se ho vylepšit lehkými tahy štětce. Tu a tam párkrát mávne oranžovou barvou a když skončí, je výsledek sice o dost dramatičtější, ale už se nelíbí všem, protože přišel o svou všestrannost. V případě Hyundai i30 N Project C se ale našlo několik stovek excentrických milovníků umění, kteří znají reálnou hodnotu vylepšeného díla a mají pro něj využití. V Česku zbývá jediný tento vůz, takže pokud se považujete za jednoho z nich, bedlivě sledujte, co se s ním stane po novinářských zápůjčkách. O jeho osudu zatím není rozhodnuto.

Nová Honda Civic Type-R odhaluje české ceny. Základ se vejde pod milion, nemá ale rádio

Vladimír Kadera

Český trh

Cena Hyundai i30 N Project C byla stanovena na 999.990 Kč. Rozdíl oproti výchozímu modelu Performance byl tedy 260 tisíc. S milionem však nyní úplně nepočítejte. Třeba na Slovensku šel poslední kousek Projectu C do charitativní dražby. Kdo ví, co s tím naším tedy bude.

Testovaný vůz považuji za ukázku toho, co Hyundai v dnešní době dokáže. Na okruhu bude určitě trápit i mnohem dražší auta, ale na každodenní ježdění bych si koupil klasické N Performance. Project C si budu pamatovat jako nejostřejší moderní hatchback, ve kterém jsem kdy seděl. A ne, nový Civic Type R jsem ještě neřídil.