Minitest Honda HR-V 1.5 VTEC Sport: Uhájí vyšší cenu slušnou dynamikou?

První generace Hondy HR-V byla taková roztodivná krabice na podvozku Hondy Logo, která se vyznačovala tím, že jste si ji mohli koupit i jen s jedním párem dveří, což bylo a je na poměry malých SUV nezvyklé. Navíc se nabízela i s pohonem všech kol a manuální převodovkou.

Bohužel, absence dieselových agregátů pod kapotou jí v Evropě moc nepřála a tak se musela z trhu odporoučet (v roce 2003 třídveřová a v roce 2006 pětidveřová varianta). Velmi zajímavé SUV mělo neodbytný charakter a potkat jej dnes na silnici je zážitek. Pak následovala dlouhá pauza až do roku 2015, kdy se představila druhá generace.

Honda láká na zbrusu nový Jazz. V Evropě bude nabízen výhradně jako hybrid

Daniel Fuglevič

Hybridy

Ta už byla na Evropu lépe připravena. Sice už se nenabízela ve třídveřové variantě a s pohonem všech kol, ale pod kapotou jí mohl dřímat vznětový motor 1.6 i-DTEC (ano, ten, který zůstal už jen v Civicu a který chce Honda nyní přestat prodávat). I ten se ovšem s příchodem loňského faceliftu odporoučel a zbyl tady docela obyčejný crossover s dvojicí zážehových agregátů.

Zpět k charakteru

Hondě HR-V se na našem trhu moc nedaří, její prodeje trpí hlavně kvůli již zavedené konkurenci. Automobilka ovšem na konci loňského roku oznámila rozšíření nabídky variant, a to konkrétně o verzi Sport. Zvědavost vzbudila i možnost manuální převodovky, která sekunduje bezstupňovému řešení CVT se sedmi virtuálními stupni ovládanými pádly pod volantem.

Dalšímu naftovému motoru zvoní hrana. Oběť na oltář elektrifikace pokládá Honda

Vladimír Kadera

Honda

Když se dnes řekne Sport, nemusí to ještě nic znamenat. Honda to ovšem vzala opravdu vážně. Vedle turbodmychadlem posíleného motoru 1.5 VTEC o výkonu 182 koní crossoveru nadělila i upravený podvozek. Až pak se ladil vzhled exteriéru a ozdoby v kabině. Přirozeně si za to všechno Honda nechá zaplatit, ve standardu se bavíme o 689.900 korunách za verzi s manuální převodovkou, respektive 724.900 Kč za CVT, což je o téměř dvě stě tisíc víc, než kolik dáte za základní verzi Comfort s atmosférickým motorem.

Již ve standardu ale dostanete například černě lakovaná 18palcová kola. K doladění kontur pak slouží černě lakované doplňky karoserie a agresivnější zadní nárazník se dvěma funkčními koncovkami výfuku. Uvnitř vás zase čekají sportovní sedadla s více než důstojným bočním vedením, částečně červené obložení palubní desky, výplní dveří a také červeně prošívaný volant.

Nový airbag od Hondy zachytí hlavu jako baseballová rukavice. Takto funguje

Daniel Fuglevič

Honda

Polokožená křesla mají sice tvrdší podporu v oblasti beder, ale ani na dlouhé cestě vás nebudou bolet záda. Řekl bych, že jsou tak akorát. Interiér jako takový vypadá dost přímočaře. Jeho největší bolístkou je dotykové ovládání klimatizace, které se nachází pod infotainmentem. Platí to samé, co u DS3 Crossback: bude to chtít chvíli cviku, než se napoprvé trefíte tam, kam chcete. Při jízdě ale hledání správné polohy spínačů ruší. Ale to bych brousil až moc do detailů obyčejného HR-V. Pojďme opět k označení Sport.

Co to tady vrčí

Motor 1.5 VTEC technicky vychází ze základní atmosférické patnáctistovky. Má však snížený kompresní poměr (11,5:1 vs. 10,6:1). Turbodmychadlo dokázalo hodnotu výkonu dostat až na 134 kW (182 koní). V případě převodovky CVT se celá stáj vypustí v 6000 ot/min a točivý moment 220 N.m dostanete v 1700 otáčkách. Verze s manuálem má totožné hodnoty, jen točivý moment má dle výrobce hodnotu 240 N.m. I průběh je trochu jiný. Konkrétně se bavíme o maximálním výkonu v 5500 otáčkách a maximum krouťáku v rozmezí 1900 - 5000 otáček.

Minitest Honda CR-V 2.0 i-MMD Hybrid 2WD: Napravení reputace?

Jan Mička

Testy

Klidná jízda s CVT je velice hladká, dokonce bych řekl, že až sametová. S velkou porcí výkonu a s dostupností točivého momentu jen kousek nad volnoběhem příjemně zrychluje a do středního pásma otáček je ústrojí tak tiché, že o něm vůbec nevíte.

Když se pak dostanete nad určitou mez, drží převodovka motor v konstantních otáčkách a auto svižně zrychluje. Motor ani ve vysokých otáčkách nijak výrazně neruší a posádku odměňuje pro Hondy typickým oduševnělým mručením. Virtuální stupně řazení na projev nemají žádný přímý vliv, jsou tu všehovšudy pro lepší dojem z jízdy. Navíc musím zmínit bravurní odhlučnění od kol.

Jenže pořád se to nedá nazývat „Sport“. I když je dynamika příjemná, není v průběhu akcelerace cítit žádná radost nebo razance. Pokud tedy řadit vyloženě nechcete, sáhněte po slabší motorizaci, 130 koní by vám mohlo stačit. Pro akčnější řidiče bude spíše manuální převodovka. Příkladem buď hodnoty zrychlení z 0 na 100 km/h (7,8 s manuál vs. 8,6 s pro CVT).

Honda Civic Typer-R na vlastní kůži. Nahlédněte i pod kapotu

Radek Pecák

Premiéry

Nejde ale jenom o zrychlení. Manuální převodovka sice není tak precizní a mechanická jako v Civicu Type R, na poměry spotřebních crossoverů je ale naprosto skvělá. Má krátké a přesné dráhy, rozumné odstupňování a práce s krátkou pákou vás bude bavit. Navíc odhaluje v kombinaci s CVT docela skrytý charakter motoru. Ten se totiž navzdory přeplňování snaží vystupovat „atmosféricky“ plynule, nekňourá a nechá vás vzpomenout na staré časy. Točit nad jej 5000 otáček sice nemá moc smysl, to ale neznamená, že by motor nad touto hranicí hned vyloženě „umřel". V celém spektru otáček má navíc příjemně sportovní zvuk, takže za nás vlastně všeobecná radost.

Jízda

Verze Sport dostala vedle upraveného vzhledu a silnějšího motoru i lepší podvozek. Jako jediné HR-V tak má systém tlumičů Performance Damper. Ten vyvažuje vůz v zatáčkách, minimalizuje boční náklony a všeobecně pracuje tak, aby celý půdorys auta fungoval jistě. V kombinaci se strmějším variabilním převodem řízení je jízda až překvapivě agilní.

Chování vozu se tak dostalo na úroveň slušného hatchbacku a daleko za úroveň průměrného crossoveru. Sedí se navíc docela nízko, takže to v řidiči pocit kompaktního hatchbacku umocňuje. Nečekejte ale žádné zázraky, řízení nemá nějakou extra zpětnou vazbu, brzdy jsou průměrné (shodné s obyčejnými verzemi) a podvozek má mírné sklony k nedotáčivosti. 

Honda představuje dvojici dobrodruhů. Berete pick-up, nebo SUV?

Vladimír Kadera

Zajímavosti

Stačilo to ale na to, aby se z testovaného vozu stal jeden z nejlépe jezdících crossoverů, ne-li ten nejlepší. I verze Sport má navíc synaptické odpružení SDC, které pístovými ventily vyrovnává zbytky nerovností. Jízda je tak i dostatečně komfortní jako na úrovni běžného HR-V. Při každodenním používání vás potěší i průměrná spotřeba 6,7 litru na 100 km, což je na crossover s automatickou převodovkou více než slušné. S manuálem je na tom HR-V Sport podobně - většinou se budete pohybovat okolo sedmi litrů na sto kilometrů.

Závěr

Honda HR-V Sport s převodovkou CVT je příjemně dynamický crossover s fajn spotřebou a příjemným řízením. Nedokáže sice vyvolat v řidiči nějaké extra vzrušení, ale jako stylový svižný přesouvač funguje. To umí až verze s manuálem, která řidiče se zbytkem vozu více propojí. Ta převodovka je prostě skvělá. Crossover navíc má příjemné řízení, pohodlná sedadla a jistý, ale přitom komfortní podvozek.

HR-V si ve verzi Sport vytvořilo báječný charakter. Dobře se řídí, je pohodlné a ústrojí s převodovkou CVT překvapivě tiché. Doporučil bych ale spíše manuální převodovku. CVT až moc dusí projev motoru a na klidné a tiché cestování nepotřebujete 182 koní. Manuál je navíc o 35.000 Kč levnější.

Základní výbava: Interiér v kombinaci kůže/textil, kožený volant, kožená hlavice řadící páky, automatická klimatizace, zadní parkovací kamera, tempomat, parkovací senzory (vpředu i vzadu), multimediální LCD displej Honda CONNECT + navigace, 6 reproduktorů, multifunkční volant, LED světlomety, 18palcová kola z lehkých slitin, brzdový asistent, protikolizní systém (do 30 km/h), asistent pro rozjezd do kopce, varování při opuštění jízdního pruhu, rozpoznávání dopravních značek

Volitelná výbava: Spoiler zadních dveří Milano (14.000 Kč), metalická barva Platinum Grey (13.900 Kč)