Kuga je pro evropskou část automobilky s modrým oválem ve znaku nepochybně velmi důležitý model. Modernizaci, která se zásadně projevila na vzhledu přední části automobilu, vůz prodělal už na sklonku roku 2016. V té době se také začal nabízet nový základní dieselový agregát.
Tím je přeplňovaná "patnáctistovka" s výkonem 88 kW (120 koní). I když jsem při přebírání vozu nebyl z těchto čísel příliš nadšený, nakonec jsem svůj despekt ztrácel. O tom ale později..
Původní design přídě vozu se mi moc nelíbil. Nyní, snad i proto, že mezitím se tyto rysy staly pro modely Fordu standardem, je beru jako logické a pro SUV se hodící. Vzadu působí pěkně dvojice výfukových koncovek. A jak jsem se přesvědčil, ani jedna z nich není falešná.
Ještě více jsem ocenil změny, které proběhly v interiéru. Zmizela titěrná tlačítka pro ovládání audiosystému či navigace a ovladače klimatizace už se dají konečně uchopit a nekloužou z ruky. Další změnou je nahrazení klasické páky parkovací brzdy tlačítkem té elektrické. Díky tomu se samozřejmě na středovou konzoli mohly přidat další odkládací přihrádky.
Pro test jsme získali verzi Titanium, tedy vyšší ze dvou základních stupňů výbavy. Pak ještě existuje sportovně laděná ST-Line a luxusní Vignale. Přesto je kvalita i zpracování materiálů v této verzi velmi na velmi dobré úrovni.
Kuga je SUV a jako takové bude sloužit především pro potřeby členů aktivních rodin. Po stránce prostoru je vše v pořádku. Jak na přední sedadla, tak i na zadní lavici se pohodlně usadí i dospělí s výškou nad sto osmdesát centimetrů. Při nastupování si neušpiní nohavice, protože prahy chrání dlouhé dveře. Líbí se mi i to, že sklo okénka v zadních dveřích jde zcela zasunout do rámu. To už dnes umí jen málokteré auto.
Rozčílil měl ale přístup do zavazadlového prostoru. Madlo je totiž umístěno jen pár centimetrů nad nakládací hranu. To možná může vyhovovat malým dětem, ale všichni ostatní se jednak musí poměrně hluboko shýbnout a pokud není auto čerstvě umyté, a pak se také zcela nepochybně zašpiní.
"Vychytávek", které usnadňují přepravu věcí v kufru, také není zrovna moc. Našel jsem pouze dvě oka a dva háčky. Opěradla zadních sedadel se sklápějí v dnes již zastarávajícím poměru 60:40 a uprostřed není otvor pro prostrčení delších předmětů. Navíc, pokud jsem chtěl sedadla složit nemohl jsem to udělat přímo z kufru.
Jednak tu nejsou dnes již také téměř standardně montovaná táhla pro sklápění z této pozice a nelze to udělat ani tak, že se natáhnete a dosáhnete na horní stranu opěradla, kde bývá páčka či kolíček. Ford Kuga má ale páku pro sklápění na boku sedáku. Jestliže tedy zadní opěradlo opravdu chcete sklopit, pak není jiná možnost, než se vydat na cestu kolem půlky auta a pak zase zpátky. Plusem je ovšem umístění alespoň dojezdového kola pod podlahu slušně objemného zavazadelníku (456 až 1653 litrů).
Utopený displej..
Pár výtek se dá ovšem najít i zde. Přestože se sedí docela hodně vysoko, výhled ven není nejlepší. Můžou za to poměrně hodně skloněné masivní sloupky čelního skla. Dole, kde se stýkají s karosérií, jsou navíc ještě zesílené kvůli uchycení vnějších zpětných zrcátek.
Sedáky jsou také docela ploché. Naštěstí boční vedení opěradel to vynahrazuje a tělo v prudčeji vykroužených obloucích dokáže udržet v patřičných mezích.
Také v oblasti infotainmentu jsem už viděl lepší řešení. Což o tom, funkcí má Sync 3 dostatek, ale sáhnout na příslušné místo osmipalcového displeje, je někdy docela oříšek. Ve své "kapličce" je totiž toto zařízení docela utopené.
Kuga je nepochybně jedno z nejlépe jezdících SUV ve své kategorii. V případě testovaného vozu k agilitě přispěli i zmíněný malý diesel. Je pouze o dvanáct kilogramů těžší než základní motor pro toto auto, což je zážehový 1,5 Ecoboost. Pro srovnání - hmotnostní rozdíl oproti dvoulitrovému turbodieselu s pohonem všech kol a automatickou převodovkou činí citelných 125 kilogramů.
Lidé i v našich končinách si už pomalu odvykají na manuální řazení převodových stupňů. Troufám si ale tvrdit, že pokud by všichni dělali převodové skříně tak precizně jako to umí specialisté modrého oválu, pak by se třeba ještě rozhodli peníze za automat ušetřit. A že jich obvykle není úplně málo....
Šestistupňová přímo řazená převodovka Fordu je prakticky reklamou na manuální řazení. Jednotlivé kvalty na svá místa v kulise řazení zapadají naprosto přirozeně, nehlučně, po krátkém a jakoby nenuceném pohybu zápěstím pravé ruky.
Podvozek je sice mírně tvrdší, ale v mezích, kdy to ještě není nepříjemné. Naopak to jednoznačně přispívá k bezpečným jízdním vlastnostem na uskákaných okreskách. A pokud teď na přelomu zimy a jara vymetete některou z požehnaného množství děr v asfaltu, auto to nevyvede z míry.
Ani v ostřeji projetých zatáčkách se karoserie moc nenaklání a nedotáčivost je potlačena velmi úspěšně. Tvrdší naladění je nezbytné i vzhledem k poměrně značné světlé výšce. Ta v nezatíženém stavu přesahuje hranici dvou decimetrů. Vzhledem k tomu, že motor roztáčel pouze přední kola, jsem se do žádných větších, ba dokonce ani středních akcí v terénu nepouštěl. Maximem byl průjezd loukou, která byla po jarním tání docela rozměklá. Se čtyřkolkou bych se samozřejmě vydal i dále. To bych ovšem musel mít kugu s jiným motorem. S 1,5 TDCi se pohon AWD spojit nedá.
Spotřeba potěší
V takovém případě bych ale zase určitě nedokázal jezdit za "tak málo", jako právě s tímto agregátem. Garantuji vám, že na plnou šedesátilitrovou nádrž dokážete na každém typu silnic (snad jen s výjimkou německých dálnic s neomezenou rychlostí) pokořit dojezd 900 kilometrů. Palubní počítač ukázal, že ve městě činí průměrná spotřeba obvykle 5,5 - 6,1 litru, na tuzemské dálnici je to 5,8 - 6,3 litru a mimo město postačí pět litrů na ujetí každé stovky kilometrů. Navíc na dolévání AdBlue (zatím) myslet nemusíte.
Dynamika je také lepší, než vypadají tabulkové hodnoty. Podle nich sice trvá zrychlení z nuly na stovku 12,7 sekundy, ale pružné zrychlení při předjíždění se mi nezdálo vůbec špatné. Chce to však včas a rychle řadit. Maximální točivý moment 370 Nm je totiž podle údajů Fordu dostupný pouze v uzoučkém pásmu 1750 - 2000 otáček za minutu.
Pro pořádek ještě dodávám, že se zařazeným šestým rychlostním stupněm motor točí při rychlosti 90 kilometrů v hodině 1700 otáček za minutu, stotřicítka přinese zvýšení na 2500 otáček.
Závěr
I když Kuga druhé generace není již žádná novinka, přesto rozhodně stojí za úvahu. Vlastníci určitě budou oceňovat prostorný interiér a nadprůměrné jízdní vlastnosti. V současné době lze navíc díky cenové akci získat tento vůz se slušnou výbavou za poměrně dobré peníze.
Základní výbava pojící se pouze s motorem 1,5 EcoBoost přitom již obsahuje klimatizaci, mlhovky, kožený volant, rádio s CD přehrávačem, tempomat, dojezdové rezervní kolo i startovací tlačítko. Testovaná verze je pak i se zmíněným motorem 1,5 TDCi dražší pouze o sto tisíc korun. Navíc se v takovém autě objeví třeba i automatická dvouzónová klimatizace, navigace, vyhřívané čelné sklo, vyhřívaný volant a sedačky a zadní parkovací senzory.
| Ford Kuga Titanium 1,5 TDCi - základní technické údaje, ceny |
| Model |
Ford Kuga |
| Motor |
1,5 TDCi |
| Zdvihový objem [cm3] |
1499 |
| Válce/ventily |
4/4 |
| Největší výkon [kW/min] |
88/3750 |
| Točivý moment [N.m/min] |
270/1750-2000 |
| Převodovka |
6M |
| Max. rychlost [km/h] |
173 |
| Zrychlení 0-100 km/h [s] |
12,7 |
| Komb. spotřeba [l/100 km] |
4,4 |
| Základní cena modelu [Kč] |
479.990 Kč (1.5 Ecoboost - Trend) |
| Cena testované verze |
579.990 Kč (1,5 TDCi - Titanium Top Edition) |
| Cena testovaného vozu |
597.550 Kč (1,5 TDCi - Titanium Top Edition) |