Krásné kupé stálo na počátku skutečných úspěchů značky, jeho premiéra má i drobnou českou stopu.
Italská automobilka Alfa Romeo byla založena již v roce 1910 a stačila se velmi proslavit ještě před druhou světovou válkou, ale navzdory svému tradičně špičkovému designu, úspěchům v motorsportu a obecné pověsti volby milovníků rychlých a krásných aut nebyla dlouhá léta masovou záležitostí. A o to víc v poválečných letech, kdy se celá země jen postupně vzpamatovávala.
Prvním důležitým krokem k větším objemům byl model 1900, první Alfa se samonosnou karoserií, první Alfa vyráběná na výrobní lince, a to v letech 1950 až 1959. Nicméně stále šlo o produkci řemeslným způsobem, která umožňovala stavbu zhruba dvaceti vozů denně. Plánem značky tak již od roku 1950 bylo zavedení skutečně průmyslové výroby s nejméně dvěma stovkami vozů denně.
Klíčem k naplnění tohoto plánu se měl stát model Giulietta, jehož projekt byl zahájen v roce 1951 pod kódovým označením 750. Ten byl záměrně zvolen pro zmatení novinářů, protože naznačoval, že půjde o užitkový vůz. Pro naplnění plánu měla Alfa Romeo po ruce řadu špičkových expertů – vývoj motoru měl na starost tým pod vedením Giuseppeho Bussa, mechanické a podvozkové komponenty tvořila skupina Orazia Satta Puligy, design vozu s karoseriemi sedanu a kupé vznikal pod dohledem Giuseppeho Scarnatiho. Pro průmyslovou a industrializační stránku věci pak Alfa zaúkolovala výkonného technického ředitele Rudolfa Hrusku.
Pokud vám jeho jméno nezní dvakrát italsky, nemýlíte se – narodil se sice ve Vídni (1905), ale jeho rodina pocházela z českých zemí. V době, kdy pracoval u Alfy Romeo, měl za sebou již velmi pestrou automobilovou stopu – vystudovaný technik na univerzitě ve Vídni pracoval mimo jiné u Ferdinanda Porsche, podílel se na předchůdci VW Brouk, tedy KdF Wagenu, pak na tanku Tiger I. Po válce pracoval u Cisitalia krátce opět u Porsche, k modelu Alfa Romeo 1900 byl najat pro zlepšení produktivity v továrně Portello. To samé a ve větším měřítku měl za úkol i u projektu 750. U chystané Giulietty šlo téměř všechno hladce – motor měl dobrý výkon, auto bylo stabilní a ovladatelné, ale problémem byl hluk.
Hruska proto vedení Alfy vysvětlil, že uvádět na trh mnohem hlučnější objemový vůz, než měla konkurence, není úplně dobrý nápad. Bylo by lepší nejprve představit kupé, u nějž je řízný soundtrack vítaný nebo dokonce žádaný. Správní rada mu za tuto připomínku zcela logicky pohrozila vyhazovem, nicméně rezident Giuseppe Luraghi se postavil na jeho stranu – dávalo to smysl. Proto se Sprint představil jako první a až po něm následoval sedan na stejné technice. A sedlo si to, hluk pak nevadil.
Auto se čtyřválcem o objemu 1290 cm3, schopné dosáhnout rychlosti okolo 170 km/h, zákazníky nadchlo – během premiéry na autosalonu sesbíralo na dva tisíce objednávek. Giulietta se nakonec stala prvním vozem značky s více než šestimístným objemem výroby, což u 100.001 kusů v továrně Portello oslavila přítomností herečky Giulietty Massina, múzy a manželky slavného režiséra Federica Felliniho.
Historii modelu si Alfa Romeo připomene 2. června v muzeu Alfa Romeo přehlídkou historických vozů, následovanou přednáškou s využitím zajímavých historických pramenů. Pokud budete mít cestu do Itálie, zastavte se.