Michal Půr: Nesmyslné limity emisí mohou srazit naši ekonomiku na kolena

Michal Půr, šéfredaktor serveru Info.cz, v komentáři reaguje na čím dál přísnější emisní limity. Jaké mohou mít dopady?

Možná si ještě pamatujete na biopalivovou mánii, kterou před lety rozpoutala Evropská unie pod dojmem, že zachrání planetu. Výsledek povinného přimíchávání biopaliv a nesmyslně vysokých cílů se projevil dřív, než všichni čekali. Hladomor v zemích třetího světa, nenávratně zničené životní prostředí, utracené stovky miliard eur na absolutní nesmysl, který jsme zaplatily z vlastní kapsy a mnoha lidem jsme tak zničili životy.

V podstatě bychom si mohli sobecky pogratulovat, že jsme bídu přinesli tam, kde už byla, ale nás ekologický experiment citelně nezasáhl. Potichu jsme cíle pro biopaliva zrušili a pokrytecky děláme, že se nic nestalo. Bohužel si nedáme pokoj a tentokrát jsme na nejlepší cestě těžce poškodit českou ekonomiku.

Ještě přísnější snížení emisí CO₂ u aut! Europoslanci podpořili nový návrh

Ještě přísnější snížení emisí CO₂ u aut! Europoslanci podpořili nový návrh

V posledních několika týdnech jsem absolvoval řadu schůzek ekologickými aktivisty, zástupci českého autoprůmyslu a politiky. A to s jediným cílem. Zjistit co nejvíce o emisních limitech pro osobní automobily, které před nedávnem schválil Evropský parlament a členské státy Evropské unie. První instituce navrhuje snížení emisí CO2 u automobilů do roku 2030 o 40 procent ve srovnání s rokem 2021. Státy navrhují 35 procent a čeští politici to ve shodě s německými politiky označují za velký úspěch diplomacie. Ve skutečnosti jde ovšem o další nepromyšlený krok, podobně jako u biopaliv.

Nevinný Brusel

Tolik oblíbený Brusel (Evropské komise) je v tom tentokrát nevinně. Její návrh nebyl tak striktní, europoslanci a některé členské státy se nechaly vyhecovat ekologickými aktivisty a začali se trumfovat, kdo prosadí větší snížení. Bez ohledu na technologické možnosti či selský rozum a škody, které tím způsobí. Až budete hledat viníky, můžete začít všemi státy, které mají většinu energie z obnovitelných zdrojů či jádra, tedy Skandinávie a Francie. Němcům, kteří utrpí největší škody, dál zatemňuje mozek energiewende, jež sice nefunguje, ale nikoho to zjevně příliš nevzrušuje.

Emise nových aut v Evropě poprvé za 10 let vzrostly. Mohou za to i SUV

Emise nových aut v Evropě poprvé za 10 let vzrostly. Mohou za to i SUV

Emisní limity v sobě mají zakódovaný problém, který vás nebo vaše známé nakonec dost možná připraví o práci. Je to problém, o němž každý ví, ale nikdo na něj neupozorňuje, protože by se celý boj za ekologičtější auta zhroutil jako domeček z karet. Legislativa emisních limitů počítá s tím, že elektromobil má nulové emise CO2. Automobilka si tak za každé prodané elektroauto započítá nulu a „emisní“ průměr u celé své flotily. Problém je v tom, že výroba elektroauta životní prostředí zatěžuje, baterie jsou napájeny zejména uhlím z uhelných elektráren a recyklace elektroaut je obzvlášť složitá, protože vzácné prvky v bateriích nelze recyklovat. Zákonodárci ovšem tento proces ignorují, jinak by výroba elektromobilů nedávala smysl.

Zrádný výpočet

Koncern Volkswagen provedl celou sérii testů, kdy měřil skutečný dopad jednotlivých pohonů a srovnal emise CO2 u každého z nich. Započítal tedy výrobu i recyklaci. Zatímco u standardního dieselu (1.6 TDi s výkonem 81 kw) emise CO2 činí 136 gramů na kilometr, u elektromobilu poslední generace (v tomto případě elektromobil Volkswagen e-Golf) emise CO2 činí 109 gramů na kilometr. Pokud bychom ovšem započítali, že se elektromobil vyrábí třeba v Číně, což je z hlediska elektrického pohonu světová jednička, emise by výrazně převyšovaly dieselový motor.

Ministerstvo dostalo rozum: Velké motorky a čtyřkolky nebudou muset na emise

Ministerstvo dostalo rozum: Velké motorky a čtyřkolky nebudou muset na emise

Současná metodika tak není v podstatě ničím jiným, než dotací na prodej elektromobilů. Je to ovšem takový Jánošik naruby. Automobilka bude muset jít při prodeji elektromobilů hluboko pod hranici skutečných nákladů na výrobu auta, aby plnila emisní limity. Pokuty jsou totiž skutečně drastické. Při překročení limitů zaplatí pokutu 95 eur za každý gram nad limit u každého prodaného auta. Když si vezmete, že Škoda Auto vyrobí více než jeden milion vozů, můžeme se snadno dostat do miliard korun ročně. A to už si dáte sakra záležet, abyste limity splnili.

Výsledky takového opatření budou naprosto tristní. Automobilkám klesne zcela zásadně marže, což vyústí v hromadné propouštění. Koncern VW už varoval, že propustí 100.000 lidí z celkových 550.000 zaměstnanců. To je zhruba pětina. Kdybychom vztáhli stejný model na mladoboleslavskou škodovku, je to 7000 lidí. To ovšem není všechno. Česko je dodavatelská velmoc a výrobci automobilových dílů jako Brisk, Brano či další zaměstnávají mnohem víc lidí. Automobilový průmysl navíc tvoří 10 procent českého HDP a to není zdaleka málo.

Čína vítězí

Pokud unie bude nadále nesmyslně dotovat výrobu elektromobilů na náklady jiných, dodavatelům hrozí značné problémy. Experti se nijak netají tím, že velká část dílů pro výrobu bude směřovat z Číny, která je nezpochybnitelnou světovou jedničkou na poli elektromobility a prakticky neexistuje šance jí dohnat. Kromě armády nezaměstnaných ovšem vzniká ještě další sociální problém. Tím je omezení dostupnosti automobilů pro nízkopříjmové a středně příjmové skupiny. Celý princip je přitom velmi jednoduchý.

Volkswagen přestal prodávat nejvýkonnější Passat. Důvodem jsou emise

Volkswagen přestal prodávat nejvýkonnější Passat. Důvodem jsou emise

Značnou část flotily jednotlivých automobilek tvoří automobily za relativně nízké ceny, kde má výrobce poměrně nízkou marži maximálně ve stovkách eur. To jsou také vozy, které se do emisí automobilky promítají nejvíce. Firma ovšem vydělává především na drahých vozech, kde se marže pohybují klidně v desítkách tisíc eur. A to jsou také vozy, které díky své velkorysé konstrukci umožňují instalaci hybridního či plně elektrického pohonu. Malá auta buď toto neumožňují, nebo po instalaci „bezemisních“ pohonů by se jejich cena zvedla natolik, že by přestala dávat smysl. Co tedy jako majitel automobilky uděláte? Přestanete vyrábět dostupné vozy nižší třídy, protože vám kazí emise. A pokutu v řádech až miliard eur riskovat kvůli těmto autům nebudete.

Nízkopříjmovým skupinám obyvatel tak nejspíš zbyde koupit starou ojetinu. A pokud na ně stát uvalí vysokou daň, což se už částečně děje, přijde řada na hromadnou dopravu případně motorku či kolo. Trh s novými automobily se každopádně promění. Na jedné straně budou pořád poměrně drahé elektromobily (pokud technologie výrazně nezlevní, případně jejich nákup bude dotovat stát) a luxusní vozy. Chudí tak v podstatě budou dotovat nákup auta bohatým.

Zastavte to

Celá regulace je ještě víc na hlavu postavená, pokud si uvědomíte skutečný podíl automobilové dopravy na emisích CO2. Ten představuje 5,5 procenta z 3,5 procenta emisí CO2, za něž je zodpovědný člověk. Celkových podíl aut na emisích CO2 tak představuje 0,2 procenta. Nikdo nechce zpochybňovat skutečnost, že se planeta otepluje. Nicméně třeba domácnosti se na emisích CO2 podílí 23 procenty, průmysl 19 procenty tak dále. Politici si nicméně za cíl vybrali automobilovou dopravu.

Vymírající druh. Pojďte zavzpomínat na nejlepší dvanáctiválce všech dob

Vymírající druh. Pojďte zavzpomínat na nejlepší dvanáctiválce všech dob

Snaha „očistit“ automobily je jistě chvályhodná, bohužel je zcela špatně provedená. Vodík představuje mnohem lepší alternativu elektromobilitě, která je navíc závislá na prvcích (například kobalt), jejichž zásoby během několika let dojdou. Zastánci regulace vám budou tvrdit, že se jistě podaří vyvinout lepší baterky. O tom nepochybuji, ale nápadně mi to připomíná problém s biopalivy. Skutečný problém se snažíme řešit jednoduše a za co nejmenšího odporu. Auta jsou něco, co každý považuje za problém a automobilky vydělávají dost, takže to nějak unesou.

Podívejte se, jak se politici bojí razantně zasáhnout proti lidem, kteří si v podstatě topí odpadky. Energetické štítky domů se staly v podstatě výsměchem a čouhá z nich, jak se volení zástupci bojí byť jen náznakem požadovat skutečné energetické úspory. Místo toho si politici bohužel vybrali nejjednodušší cíl, který ovšem bude mít pro Česko značně negativní dopady. Vláda Andreje Babiše tomu nečinně přihlíží a jede ve vleku pomatené německé vlády. Místo toho se věnuje na evropské půdě naprosto banálním tématům. Alespoň víme, kde máme hledat viníka, až bude česká ekonomika na kolenou.

O autorovi

Michal Půr je roudnický rodák, který většinu svého života strávil v Mělníku. Po studiu mezinárodních vztahů nastoupil do ČTK a v roce 2006 se stal zpravodajem v Bruselu, kde strávil celkem pět let. Po návratu vedl postupně zahraniční, ekonomickou i domácí redakci ČTK. V roce 2014 se stal šéfredaktorem týdeníku Euro a později i ředitelem divize Euro. Nyní vede Info.cz, což považuje za doposavad největší výzvu.

Úvodní foto: Reuters

Minitest Suzuki Vitara 1.4 BoosterJet 4×4: Pořád jako pírko!

Suzuki Vitara 1.4 BoosterJet 4×4 (minitest)

Aktuální Vitara už nějakou dobu spoléhá výlučně na benzínové turbomotory a nedávno k nim nově přibylo i více bezpečnostních systémů. Jak jezdí se čtrnáctistovkou, manuálem a pohonem všech kol?

13.  12.  2018 | Miro Mihálik | 21 příspěvků
Minitest Nissan Altima 2.5 CVT SV: Mnohem lepší, než se může zdát

Nissan Altima 2.5 CVT SV (minitest)

Větší japonské sedany Evropa téměř ignoruje, z vlastní zkušenosti z amerických cest vám ale můžeme říci, že je to docela škoda. Třeba Nissan Altima je skvělý vůz s neskutečnou spotřebou!

11.  12.  2018 | Miro Mihálik | 67 příspěvků
Minitest Mini Cooper S E Countryman All4: Nabíjejte, jinak smysl nedává

Mini Cooper S E Countryman All4 (minitest)

Bruselští byrokraté nám připravili podmínky, které už brzy spustí lavinu hybridů. Pojďte se s námi skrze benzin-elektrický Countryman podívat, jak bude vypadat všední realita příštích let.

8.  12.  2018 | Miro Mihálik | 12 příspěvků