Nový e-Sprinter se v Evropě ukáže až koncem roku. Zamíří rovnou na vrchol segmentu elektrických dodávek.
Pro nás Evropany je to druhá generace, pro Ameriku čerstvá novinka. Mercedes-Benz eSprinter se v zámoří dosud vůbec neprodával, protože si automobilka počkala až na nový model. Klame tělem, na první pohled jsou změny minimální, ale ve skutečnosti jde o zcela přepracovaný vůz postavený na novém základu (Electric Versatility Platform), do něhož automobilka investovala 350 milionů eur. Z technického hlediska jde o mílový krok, který eSprintera katapultuje na vrchol segmentu.
Ten je posazen poměrně vysoko, jelikož Ford E-Transit disponuje elektromotory s výkony 135 a 198 kW doplněné 68kWh akumulátorem. Tabulkově by měl vystačit pro ujetí 309 kilometrů. Značnou výhodou je široký výběr délek i výšek. Dále se Němec na trhu utká například s Peugeotem e-Boxer. Zde je na výběr mezi 37 a 70kWh baterií, s nimiž ujede 200 až 340 kilometrů. Ve všech případech má 90kW elektromotor.
eSprinter útočí přímo na hlavní parametry. Předně vyráží do boje s variací elektromotorů umístěných na zadní nápravě laděných na 100, nebo 150 kW s maximálním točivým momentem 400 N.m. Do útrob nové platformy se vešla obří 113kWh lithium-železo fosfátová baterie. Tím se automobilka vyhnula kontroverznímu použití kobaltu a niklu. Kdo takovou kapacitu nevyužije, může sáhnout po verzích s 56 a 81 kWh. To je dost na to, abyste zcela využili nákladový prostor o objemu 13.818 litrů a maximální přípustnou hmotnost 4,25 tuny.
Při testech v Evropě dodávka na jedno nabití ujela 400 kilometrů dle metodiky pro LUV. K tomu jí pomohl chytrý management řízení teploty. V městském cyklu by teoreticky hodnota měla narůst až na 500 kilometrů. Zdá se to jako planá slova, ale závěrečný předsériový kus skutečně ujel 475 kilometrů s tím, že na konci testu mu ještě zůstala energie na dalších 20. Následné nabíjení je možné výkonem až 115 kW (11 kW v případě klasického wallboxu), takže z 10 na 80 % to trvá jen 42 minut, prakticky obědovou pauzu. Alternativou je 9,6kW palubní nabíječka.
V interiéru nebylo třeba provádět zásadní změny. Za zmínku však stojí vyspělé multimediální zařízení MBUX schopné přesně plánovat nabíjecí přestávky a dojezdové hodnoty na základě povětrnostních podmínek a profilu trasy.
Výroba bude probíhat v německých fabrikách Ludwigsfelde a Düsseldorfu. Americkou produkci zajišťuje továrna Charlestonu ve státě Jižní Karolína. V zámoří je uvedení na trh plánováno v polovině tohoto roku. Evropa si bude muset počkat až na závěrečné měsíce.