Kapitoly článku:
- Legendární značka, vyvážený design, prodejní úspěch
- Zpracování interiéru, uspořádání, přístrojová deska, systém COMAND
- Přehrávač DVD, sedadla a nastavení, volant, navigace
- CD měnič, tempomat, vnitřní a zavazadlový prostor, odkládací plochy
- Charakteristika motoru, odhlučnění, parametry, automat
- Vzduchové pérování, jízdní vlastnosti, brzdy (SBC), lahůdky
- Výbava - základní a testovaného modelu, parametry
- Všechny pořízené snímky pohromadě
Naftový koncert
Jestliže vás více než interiér zajímá motor, přišla vaše chvíle. Motor je přece jen motor. A co teprve, když pracuje pod kapotou pořádný naftový šestiválec s výkonem 150 kW/210 k při 4200 ot. a točivým momentem 500 Nm při 1800 ot. Čísla vypadají rozhodně zajímavě a to jsme teprve začali. Minimálně stejně zajímavá je maximální rychlost 234 km/h, zrychlení z 0 na 100 za 8,2 s a konečně i spotřeba, která činí ve městě příznivých 10,7 l mimo město dokonce 5,7 l a v kombinované cyklu 7,2 l.
Nebudu chodit okolo horké kaše a rovnou prohlásím, že vznětová jednotka CDI nemá téměř chybu. Po nastartování se na chvíli ozve typický klapot naftového motoru, který vás nicméně absolutně nevyrušuje a v žádném případě netrhá uši. Jakmile jste ubezpečeni, že palivovým potrubím protéká nafta (a víte, že nemáte na benzínové pumpě najíždět ke stojanu s Naturalem), motor se uklidní a dá vám zapomenout, že naftový motor mohl kdy obtěžovat nadměrným hlukem.
Na plynový pedál potom můžete šlapat dle libosti, protože jakékoliv vibrace, dunění nebo prachobyčejný hluk na vás prostě nemůže. Až daleko za hranicemi českých rychlostních limitů (nad 180 km/h) začíná hluk v kabině vzrůstat, přičemž se ani tak nejedná o hluk motoru, i když i ten začíná trochu křičet, ale spíše o hluk aerodynamický, kdy kolem začíná trochu foukat. U dobré kultivovanosti (i když konkurence - BMW 530d - je na tom lépe) samozřejmě výhody nafty nejen ve třídě E nekončí.
Až se nabažíte ticha v kabině, začnete si vychutnávat mohutný zátah v širokém spektru otáček. Na jemné i hrubé sešlápnutí plynu jednotka okamžitě reaguje plynulým zátahem – žádné prodlevy, žádné díry. Prostě a jednoduše mohutná síla, která zvedá ručičku rychloměru k závratným hodnotám. Při prudké akceleraci řadí automat nad 4000 ot. a rychlost okamžitě narůstá. I když není E v provedení kombi a pořádným nafťákem žádný drobeček, rozjede se na 100 km/h velmi svižně.
Jestliže budete zacházet s plynovým pedálem šetrně a necháte řadit automat, neuvidíte motor točit (slyšet nebudete skoro nic) více jak 3 000 otáček. Pokud budete řadit sami, můžete samozřejmě jednotku vytočit až k červenému poli, kde ale převodovka sama zařadí vyšší stupeň. Motoru mohu skutečně těžko něco vyčítat a proč také. Když je něco natolik dobré, proč prostě jenom nechválit. Na druhou stranu musím uznat, že naftové motory od BMW jsou svojí kultivovaností a vyrovnanějším během ještě o krok napřed.
Žere podle pravidel
U aut jako MB a zvláště třídy E nebo S nelze předpokládat, že by majitel nějak výrazně sledoval hodnoty spotřeby. A ačkoliv to valná většina majitelů nedělá, přece jen obrovské a těžké E není takový pijan nafty, jak by se mohlo na první pohled zdát. Během testu jsem zkoušel jezdit normálně, dynamicky i velmi úsporně. Při velmi úsporné jízdě s automatem jsem dosáhl proklamované spotřeby 7,2 litru a při sekvenčním řazení dokonce spotřeby pod 7 litrů.
Dalo to ale hodně práce a než jezdit velmi úsporně, raději vůbec. Ona totiž velmi úsporná jízda vypadá tak, že na plyn skoro nešlapete a ploužíte se krajinou. A ploužit se krajinou s takovým autem není radost, ale utrpení. Pokud jezdíte normálně, to znamená nečekáte na křižovatce 20 minut než všichni přejedou a vy budete moci klidně vplout na hlavní cestu, ale prostě šlápnete na plyn a využijete mezery a nebrzdíte provoz, pak průměrná spotřeba vystoupá k osmi litrům.
Při jízdě na dálnici předpisovou rychlostí 130 km/h (na tempomat) si motor řekne o méně než 7 litrů nafty a dokonce i při rychlostech o mnoho vyšších mu stačí kolem 7,5 litru nafty na 100 km jízdy. Posledním stylem jízdy, který jsem ještě neuvedl, je velmi dynamické cestování, které provětrá nádrž a zvedne spotřebu i nad 10 litrů.
Pět chytrých stupňů
O kvalitách automatických převodovek mercedesu se píší celé romány, budu proto stručný. V testovaném voze spolupracovala s motorem pětistupňová automatická převodovka s možností sekvenčního řazení, standardním a zimním režimem a vnitřní logikou. Vnitřní logika předovky zvyšuje komfort jízdy, neboť pozná jízdu do kopce i z kopce (tady přibrzďuje motorem), zamezuje zbytečnému podřazování, což oceníte zejména v zatáčce, kde tedy neohrozí „ustřelení zádě“.
Význam standardního a zimního režimu vyplývá z názvu. Zajímavostí zimního režimu je, že „otupí“ citlivost plynového pedálu, na něhož budete muset najednou šlapat dvakrát více, abyste přidali stejné množství plynu jako v režimu standardním. Samotné řazení jednotlivých rychlostních stupňů připomíná již zmíněné krájení másla nožem. Slovo sametový ve spojení s tímto pětistupňovým automatem nabývá svého skutečného významu. Jednoduše řečeno, řazení je natolik plynulé, že o něm zkrátka a jednoduše nevíte.
Automat mě úplně nenadchl pomalejší odezvou při kickdownu, kdy předovka jakoby chvíli přemýšlela, co po ní vlastně chci (podobně se chovala i předovka BMW 530i, ale i tak měla o něco rychlejší uvažování) a systém sekvenčního řazení. Ačkoliv nejeden majitel mercedesu pěje na způsob sekvenčního řazení chválu, mně se během týdenního ježdění pod kůži nedostal. Abych vysvětlil rozdíl: v mercedesu není sekvenčnímu řazení vyhrazena speciální pozice, volič stačí vychýlit do strany a rázem řadíte sami.
Osobně jsem příznivcem právě speciálních pozic, kdy přesně vím, že NYNÍ řadím sám, a současně vykonávám obvyklý pohyb nahoru a dolů. S předovkou mercedesu řadíte rychlostní stupně pohybem doprava a doleva. Velmi mě zaujal systém, kdy podržením voliče na straně převodovka automaticky zařadí nejnižší možný stupeň, takže nemusíte rychle podřadit na požadovaný stupeň ručně. Sečteno a podtrženo mě automat uchvátil sametovým řazením, ale méně sekvenčním řazením – tady ovšem záleží na preferencích. Když jsem u těch preferencí, za příplatek můžete řadit i "pádly" pod volantem.