Kapitoly článku:
Uvnitř
Zatímco cena zůstala po modernizaci takřka zachována (v levnějších verzích se pohybovala okolo jednoho a půl milionu korun), zásadním způsobem se rozšířila základní výbava již od základní verze Classic. Ta nyní disponovala vyspělými systémy řízení podvozku včetně ESP a brzdového asistentu (Mercedes byl už v devadesátých letech jeho průkopníkem), šesticí airbagů včetně hlavových pro obě řady sedadel, předními sedadly s částečným elektrickým nastavováním nebo multifunkčním volantem, kupodivu možnost regulovat polohu volantu zůstal v položkách příplatkové výbavy. Nabídka doplňkové výbavy se rozrostla o řadu položek používaných v prestižních sedanech řady S včetně ventilovaných sedadel.
Dovnitř je pohodlný přístup širokými dveřmi a posádka na všech místech těží především z velké šířky interiéru. Přední sedadla jsou rozměrná, tuhá a pohodlná s přiměřenou dávkou bočního vedení, mít o něco delší sedáky, jde o ideální svezení pro řidiče vyšších a těžších postav. Regulace tuhosti bederní části však chybí. Elektricky lze regulovat výšku sedáku a sklon opěradla, mechanicky pak posun a sklon sedáku v jeho přední části. Mezi sedadly je objemná schránka s možností chlazení nebo ohřívání. Průduchy jsou vedeny středovou konzolí také do zadního prostoru. Před spolujezdcem je pouze malá odkládací schránka, jež pojme ztěží dokumenty formátu A5. O to praktičtější jsou objemné kapsy v předních i zadních dveřích. Vzadu je místa tak akorát, bilanci vylepšují vybrání pro kolena po stranách zadní části předních opěradel. Praktická je sklopná loketní opěra s výsuvnými držáky nápojů a prostorem pro lékárničku.
Zavazadlový prostor má mírně nadprůměrný objem a jeho velké víko do něj umožňuje snadný přístup. Velmi praktické jsou hluboké kapsy po jeho stranách, jak stvořené pro tašku s notebookem nebo šanony. Jak jistě tušíte, zvětšovat jeho objem nelze vzhledem k pevné stěně za zadními opěradly, v níž se skrývá palivová nádrž. Ramena víka zajíždějí pod čalounění, takže nezasahují do prostoru pro zavazadla.
Pracoviště řidiče
I bez možnosti regulovat polohu volantu nalezne za ním řidič běžného vzrůstu snadno pohodlnou polohu. Zvláště palubní deska odkazuje ještě na řadu W124 z osmdesátých let, volant však byl konečně nahrazen novým, se standardně instalovanými tlačítky pro ovládání komunikačního systému. V součinnosti s displejem v rychloměru lze těmito tlačítky nastavovat řadu funkcí, přepínat do módu ovládání rádia, palubního počítače nebo telefonu, ale na displeji se zobrazují také údaje servisního intervalu nebo chybová hlášení (tuto funkci jsem vzhledem k údajně prasklé žárovce začal brzy nenávidět).
Při pohledu na palubní desku vám dojde, jak chytře a jednoduše je konstruovaná. Ani v nejlevnější verzi zde nenaleznete záslepky po chybějících ovladačích. Zjednodušeně řečeno: zkrátka si do auta objednáte co chcete a podle toho vám do středového panelu nad klimatizaci a do prostoru okolo řadicí páky vyříznou potřebný počet děr a vloží do nich příslušné spínače. Zkoušený vůz tak byl dovybaven povinnými ostřikovači světlometů(měl xenonová světla) a alarmem s deaktivací náklonového čidla třeba pro případ odtahu. Vedle spínače varovného osvětlení najdeme ještě tlačítka centrálního zamykání a sklápění zadních opěrek hlavy (praktické, ve vzpřímené poloze přes ně totiž skoro nevidíte vzad). Pod těmito tlačítky je panel duální klimatizace s velmi praktickou funkcí REST. Když vůz třeba v zimě zastavíte a čekáte v něm nebo si potřebujete na chvíli odskočit, stačí stisknout tlačítko a elektronika s pomocí ventilátoru do interiéru „ždímá“ všechno dostupné teplo z topení. Ještě níže se nachází originální rádio Mercedes – Benz s přehrávačem CD, jež se však během našeho testu chovalo k vkládaným diskům velmi vybíravě. Sklopné víčko pod rádiem odkrývá odkládací přihrádku, ještě níže se otevře přístup k popelníku a zapalovači s aktivačním tlačítkem.
Okolo řadicí páky jsou čtyři plně automatické spínače spouštění dveřních oken, vlevo tlačítko deaktivace stabilizace ESP, vzadu pak joystick nastavování zpětných zrcátek a odjišťování víka kufru. Zkoušený vůz byl vybaven ještě tlačítkem pro elektrické přiklápění zpětných zrcátek ke karosérii. To na straně řidiče však bylo zatuhlé a řidič jej musel v pohybu podporovat manuálně.