Kapitoly článku:
- Krátce o faceliftu, vzhled, palubní deska
- Palubní systém, interiér, parkovací asistent, sedadla
- Místo vzadu, zavazadlový prostor, motor s kompresorem
- Hlučnější chod, dynamika, spotřeba, jízda
- Zadní náhon na sněhu, odhlučnění, zhodnocení, parametry
- Fotogalerie (všechny pořízené snímky)
Vzadu i na dlouhé trasy
Céčko má rozvor přes 2,7 metru, což by mělo znamenat nadbytek místa na zadních sedadlech. To by ale platilo pro koncepci vše vpředu. U Céčka a ani dalších vozů s náhonem na zadek to ovšem neplatí, místa je zde zhruba stejně, jako v předokolce s rozvorem o pět či deset cm menším. Na fotce to vypadá, že místa je dost, optika ale klame, sedáky jsou ale poměrně krátké, takže nohy hodně přesahují. Za dlouhým řidičem už místa na kolena moc nezbude, dlouháni se také budou hlavou dotýkat stropu. Sklon opěradel je optimální, ani příliš neležíte, ani nesedíte prkenně jako ve škole. Sedadla jsou optimálně měkká, na dlouhých trasách nepobolívají záda. Komfort jízdy je zkrátka dobrý, ale nesmíte cestovat s dvoumetrovým řidičem. Mimochodem dlouháni budou mít dost problémy se dozadu nasoukat, stejně jako vystoupit. Chce to čas a ohebné nožky.
Opticky je vzadu místa dostatek
190cm řidič sám za sebou
176cm řidič sám za sebou
Takový normální kufr
Zavazadlový prostor má průměrný objem 455 l, vstupní otvor je u dna poměrně úzký kvůli zadním světlometům. Zkrátka klasické vlastnosti sedanu. Po odjištění zámku a nepatrné nadzvednutí se víko doslova vymrští vzhůru. Pro zavření je pak nutné použít více síly. Po stranách dna zavazadlového prostoru jsou prohlubně na drobnosti nebo na zátěže, které se hodí v zimním období pro zatížení zádě. Zadní sedadla je možné sklopit, odjistit je lze pouze ze zavazadlového prostoru. Díky tomu se do kufru nedostane zloděj, když by se vkradl do auta. Sedáky jsou pevné, sklápí se pouze opěradla, opěrky hlavy je možné ponechat na místě. Po sklopení nevznikne schod, průlez do interiéru je docela nízký.
Zavazadlový prostor není přílíš velký, nabízí jen průměrný vstupní otovor
Po stranách jsou místa pro zátěž --- Odjištění zadních sedadel
Po sklopení vznikne malý průlez do interiéru, a to bez schodu
Kompresor to jistí
Základem céčkové řady je zážehový čtyřválcový motor s objemem 1.8 l přeplňovaný kompresorem a třemi stupni naladění. Základní C180K má 105 kW v 5 200 ot., silnější C200K má 120 kW v 5 500 ot. a nejsilnější verze C230K nabízí 141 kW v 5 800 ot. Z uvedeného je patrné, že motor patří mezi méně-otáčkové, i u C230K nastává rapidní pokles výkonu někde u 6 200 ot., červené pole je pak už v šesti tisících. Nic pro nadšence mající v lásce motory točící minimálně sedm tisíc. Na druhou stranu díky přeplňování nabízí motor výborný zátah už takřka od volnoběžných otáček, takže potěší běžného řidiče, který nechává otáčky se líně převalovat mezi dvěma a třemi tisíci.
Nejvyšší točivý moment nabízí motor mezi 3 500 a 4 000 ot., a sice 260 Nm. Oproti turbomotorům není křivka momentu tak plochá, což je dáno rozdílnou technologií přeplňování. Motor s kompresorem s chová spíše jako atmosférický motor, „síla foukání“ roste společně s rostoucími otáčkami; kompresor je totiž pevně spojen s motorem, zatímco turbodmychadlo je poháněno výfukovými plyny. Proto se do maximálních otáček dostává až tehdy, mají-li výfukové plyny dostatečný tlak (u 1.8T 132 kW je to v 1 900 ot.). Celé se to projevuje jako lehký „kopanec“. To u kompresoru chybí, zátah je plynulý a bez „kopanců“. I u kompresoru je ale patrná určitá prodleva mezi nohou na plynu a odezvou motoru, není to ale tak výrazné. Zkrátka při jízdě se díky „simulaci“ atmosférického motoru choval C230K přívětivěji než turbo a nezasvěcený by patrně nepoznal, že má co do činění s přeplňovaným motorem.
Není to nafťák?
Zvuk motoru je docela hrubý a hlasitý a je doplněn lehkým přízvukem kompresoru (zní trochu jako vysavač). Motor sice nelze označit vyloženě za hlučný, na druhou stranu klidný a vyrovnaný chod moderních konkurenčních motorů mu chybí. Při akceleraci se navíc ozývá lehké dunění, to ale ihned zmizí, jakmile uberete plyn a jedete stálou rychlostí, případně zpomalujete motorem. Při cestování na dálnici točí motor okolo 3 500 ot. (140 km/h) a věřte, že jeho zvuk uslyšíte. Celé to může ilustrovat dotaz mé ženy, když se mnou poprvé jela: „To je diesel, že?“ Motor skutečně připomíná dobře odhlučněný nafťák, kterému chybí jen ten klapot… Co se zvuku týče, motor mne docela zklamal.