Mercedes-Benz 600 W100 (1963-1981): Svatý grál

Mercedes-Benz 600 byl jedním z nejluxusnějších vozů své doby a dodnes vlastně nedostal adekvátního nástupce.
Seznam kapitol
  1. Vývoj a technika
  2. Jednotlivé verze
  3. Fotogalerie

Daimler-Benz postavil svou šestistovku série W100 proti konkurentům od Rolls-Royce a Bentley, nesmíme zapomínat ani na Cadillacy Fleetwood sérií 70 a 75 a Chryslerovu divizi Imperial. Ta byla sice poněkud „plebejštější“, ale vrcholné modely Crown Ghia poskytovaly také nebeský komfort.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
První prototyp z roku 1960 se od pozdějších produkčních verzí dost lišil, mimo jiné i umístěím hlavních světel

Vývoj nového reprezentačního vozu navrhl 4. června 1955 technický ředitel Fritz Nallinger. O týden později došlo ke strašlivé tragédii v Le Mans, při které zahynul Pierre Levegh na prototypu 300 SLR a s ním i 82 diváků. Automobilka se 22. října téhož roku stáhla z velkých závodů a zůstala pouze v soutěžích, takže velká část zaměstnanců závodního oddělení mohla být přesunuta k pracím na limuzíně, které měl na starosti coby šéf Karl Wilfert.

Rolls-Royce Camargue (1975): opulentní zvrácenost  

Rolls-Royce Camargue (1975): opulentní zvrácenost  

Takřka o pět let později, 4. října 1960, byly dokončeny dva sádrové modely, jeden se dvěma dvojicemi vodorovných hlavních reflektorů, další se svislými umístěnými nad sebou. Právě ten byl nakonec schválen. Dvanáctka funkčních prototypů a jejich jízdní zkoušky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Vlajková loď

Mercedes-Benz s obchodním označením 600 a interním kódem W100 se světu představil v září 1963 na frankfurtské IAA a vidělo jej na šest stovek novinářů. I laické veřejnosti se zamlouval. V portfoliu značky byl umístěn nad sérii velkých křídláků W112. Nic dražšího v té době trojcípá hvězda nenabídla, říkalo se mu Grand, Großer (v obou případech prostě „velký“), nebo Pullman podle delší verze. Německou přezdívku měly mimochodem už předválečné modely 770, na název přejatý od luxusních železničních vagonů vlastní ve Stuttgartu práva dodnes.

Cadillac V16 (1930): šestnáctiválcové znamení luxusu

Cadillac V16 (1930): šestnáctiválcové znamení luxusu

Na designu se podíleli Friedrich Geiger, Bruno Sacco a Paul Bracq. I když byla W100 opravdu kus auta, pánové se snažili a vytvořili opticky neuvěřitelně lehkou karoserii, původní Bracqovy kresby s okřídlenou zádí ve stylu Heckflosse W111 byly zamítnuty. Samonosné „šaty“ se vyráběly z ocelového plechu. Sériová výroba byla zahájena až po roce od představení.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Mercedes-Benz W100 byl vozem klasické koncepce, tovární kód korespondoval s označením motoru V8 (M100)

Šestistovku poháněl vidlicový osmiválec M100 s blokem i hlavami z lehkých slitin. Mercedes-Benz neměl do té doby v osobních vozech po druhé světové válce větší motor než šestiválcový třílitr (i v předchozích sériích W186 a 189). Rozměrné limuzíny si ovšem žádaly mnohem větší pohonnou jednotku. Původně zvažovaný V8 5,0 l byl nakonec ještě zvětšen. Podčtvercový kapalinou chlazený vidlicový agregát s rozvodem OHC dostal mechanické sekvenční vstřikování Bosch, vačkové hřídele poháněly dvojité řetězy.

Parametry vrtání (103 mm) a zdvihu (95 mm) odpovídaly objemu 6332 cm3. Z něj poskytoval při kompresním poměru 9,0:1 největší výkon 184 kW (250 k). Ten byl k mání ve 4000 otáčkách, točivý moment až 500 N.m/2800 min-1 putoval klasicky dozadu, mercedesy využívaly pouze čtyřstupňový automat se stálým převodem 3,23:1 a řazením pod volantem. Manuální ústrojí se nikdy nenabízelo a bylo by úplně zbytečné.

Komfort nadevše

Hydraulika poháněla ve vozech skoro vše od oken včetně střešního, víko zavazadelníku, posouvání sedadel, seřizování volantu až po otevírání těžkých dveří a jejich zámky. Elektromotorky totiž byly pokládány za příliš hlučné a k charakteru vozu se vůbec nehodily, obsluhovaly pouze topení a větrání. Systém pracoval při tlaku 150 barů, na druhou stranu ubíral motoru velkou část výkonu.

Mercedes-Maybach S600 Pullman je demonstrací velkého bohatství

Mercedes-Maybach S600 Pullman je demonstrací velkého bohatství

Elektrická instalace byla samozřejmě dvanáctivoltová a nechyběl ani alternátor, většina automobilů tehdejší doby využívala přitom ještě dynama. Nastavitelné pneumatické odpružení poskytovalo na svou dobu nebeský komfort, vzadu mělo dokonce samočinné udržování světlé výšky. Jeho vzduchové čerpadlo se nacházelo pod kapotou, světlost se dala zvýšit a tuhost pro změnu tradičních hydraulických tlumičů měnit pákou na volantu.

Kromě pryžových pružin jinak Stuttgart použil klasiku, tedy vpředu dvojitá trojúhelníková ramena, vzadu pak výkyvné polonápravy, na obou pochopitelně i příčné zkrutné stabilizátory. Kratší podvozek měl rozvor 2,9 mm, delší dokonce 3,2 m.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Dlouhé limuzíny a částečně otevřené verze měly druhou řadu sedadel otočenou proti směru jízdy. Ve výbavě mohla být i lednička, bar a televize... 

Řízení bylo maticové kuličkové a nepostrádalo posilovač, stejně jako čtveřice kotoučových brzd, přední s průměrem 291 mm a dvoupístkovými třmeny, zadní dokonce větší, 295mm. Zásoba paliva až 112 l se hodila, průměrná spotřeba se pohybovala mezi 24 a 26 litry na 100 km podle provedení, uměla ovšem kolísat od 16 l až klidně po dvojnásobek. Hrdlo nádrže bychom našli až vzadu vpravo vedle registrační značky.

Mercedes 190 (W110) „Heckflosse“ (1961): předchůdce třídy E

Mercedes 190 (W110) „Heckflosse“ (1961): předchůdce třídy E

Limuzíny na patnáctipalcových kolech se speciálními pneumatikami přitom upalovaly dvoustovkou, krátké ještě o 5 km/h více, dokonce nepřetržitě po několik hodin. Akceleraci na 100 km/h zvládaly pod deset vteřin (za 9,5 s), což potvrdily i testy motoristických žurnalistů. Opravdu neskutečné výkony na tak rozměrné stroje, nestačily jim ani některé sporťáky, vždyť šlo s mírnou nadsázkou o „největší sportovní vozy všech dob“. I přes značené použití hliníku (hlavně na zavěšení) vážily prázdné 2440, respektive 2770 kg.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Vývoj a technika
  2. Jednotlivé verze
  3. Fotogalerie

bazar

Mercedes ML 2,7
Rok výroby: 2002
Stav: 236 962 km
Cena: 90 000 Kč
Mercedes B 1,5
Rok výroby: 2016
Stav: 16 869 km
Cena: 520 000 Kč
Mercedes GLA 2,1
Rok výroby: 2016
Stav: 10 959 km
Cena: 800 000 Kč
Mercedes E 3
Rok výroby: 2008
Stav: 184 387 km
Cena: 260 000 Kč
Mercedes GLA 2,1
Rok výroby: 2016
Stav: 22 294 km
Cena: 800 000 Kč
Mercedes GLA 2,1
Rok výroby: 2016
Stav: 18 253 km
Cena: 800 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test: Ford Fiesta je stále řidičskou volbou, univerzálem bez vad ale ne

Ford Fiesta

Naší recenzí tentokrát prošla nová generace Fordu Fiesta.

20.  9.  2017 | Milan Lažanský | 26 příspěvků
Kabriolet versus kupé: O kolik se zvýší spotřeba při jízdě s otevřenou střechou?

Test spotřeby kabrioletu

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli se spotřeba paliva dramaticky zvýší při jízdě s otevřenou střechou? Vyzkoušeli jsme to.

18.  9.  2017 | Milan Lažanský | 17 příspěvků
Test krátkých sprintů: Je lepší motorka, elektrovůz, nebo BMW 760i?

Test krátkých sprintů

Ne vždy musí být motocykl při startu od semaforů rychlejší než auto. Při testu redaktoři Autorevue.cz proti sobě postavili dva rozdílné typy motocyklů, elektromobil a auto s výkonem přes šest stovek koní.

8.  9.  2017 | Radek Pecák | 19 příspěvků