Mercedes A180 CDI: prestižní stěhovák (velký test)

Pavel Janda

9. května 2005

Není to tak dávno, co prestižní výrobci zavítali do vod nižší střední třídy. Zatímco koncurence zvolila pouze luxusní klasiku, Áčko od mercedesu šlo vlastní cestou a svými prodeji všechny zastínilo. Má nová generace šanci na tuto tradici navázat?

Kapitoly článku:

Jestliže jsem nedávno v testu BMW 116i zmínil, že bavorská značka má image výrobce velkých limuzín, o Mercedesu to platí dvojnásob. Pod trojcípou hvězdou si lidé obvykle představí přerostlou limuzínu plnou luxusních materiálů, nejlépe s velkým silným motorem a automatickou převodovkou. Jak do tohoto vidění zapadá třída A? Po pravdě řečeno nijak, není velká, nemá velké motory a v našem případě neměla ani automatickou převodovku. Přesto má svou logiku, typický zákazník Mercedesu přece má i manželku, děti a koneckonců i sám potřebuje občas jezdit jen po městě a pro nic z toho nejsou třidy E či S zrovna ideální.

U Audi kdysi přišli na to, že jim takoví zákazníci utíkají ke konkurenci a zakrátko byla na světě Audi A3. Co na tom, že šlo jen o převlečený čtyřkový Golf, čtyři kruhy na čelní masce mají své kouzlo. A3 byla úspěšná a Mercedes na sebe nedal dlouho čekat. Nenabídl ale klasický kompakt či pouhé supermini pro drahé polovičky svých zákazníků, ale do menšího auta s vyšší karoserií dostal prostor mnohem většího vozu, který jej předurčoval k tomu být více než příměstským přibližovadlem a vzhledem ke svému prostoru mohl klidně být jediným autem v rodině. To se psal rok 1997 a originální Áčko před sebou mělo zářnou budoucnost.

Oproti předchozí geberací nové Áčko narostlo a opticky působí mnohem dospělejším dojmem

Jenže pak přišla velká aféra s převrácením vozu při losím testu a pověst malého Mercedesu se zdála být navždy zničena. U prestižních značek ale běžná pravidla neplatí, Áčko dostalo do základu ESP, losí test napodruhé zvládlo, po stažení z prodeje se v roce 1998 vrátilo za nablýskaná skla autosalónů a rychle se stalo prodejně velmi úspěšným vozem - za dalších šest let se jej prodalo 1,1 milionů kusů. V roce 2004 se objevilo nové Audi A3 a úplně nové BMW 1, které nejen kvalitou jízdy, ale především materiály v interiéru Mercedes A jasně deklasovaly. Ale ve Stuttgartu již dávno předtím neotáleli, a tak ještě před začatkem podzimu mohli přijít s jasnou odpovědí jménem noví třídy A. Původní koncepce zůstala zachována, Áčko ale opticky povyrostlo, dospělo a nabídlo novou techniku i kvalitu. Jak moc se nový model povedl se podíváme v testu verze A180 CDI v provedení Avantgarde.

Tip: Kompletní přehled pořízených fotografií najdete na konci článku ve fotogalerii.

Nová záď vypadá lépe, zadní sklo nezsahuje hluboko do C-sloupku jako u první generace

Rozvíjej se poupátko

Pokud se na nové Áčko podíváte zepředu, alespoň na chvíli zapochybujete, zda jde opravdu o nástupce nejmenšího mercedesu. Ačkoli je nová generace v každém směru opravdu větší – délka narostla o 23 a šířka o 5 cm – opticky se zdá být ještě mnohem mohutnější. Může za to především nové pojetí přídě s protáhlými světlomety posazenými do rohů karoserie a výrazně zasahujícími až do předních blatníků. Díky citelné změně rozchodu (vpředu o 6 a vzadu o celých 10 cm) jsou nyní přední i blatníky více vysazeny z profilu karoserie, což vozu dále přidává na majestátu a navíc se zdá být již na pohled mnohem stabilnější než předchozí generace.

Příplatková 16" kola --- Kapkovité přední světlomety zasahují až do vypouklých blatníků--- Stěrače

Boční profil vozu s kraťučkou přídí a celkově malými převisy karoserie zůstal zachován a k zásadním změnám nedošlo ani v případě zádě. Zde byl pouze trochu zmírněn negativní sklon C-sloupku a umístění zadních světel. Ta byla posazena o něco výše a podobně jako ta přední zasahují do bočních blatníků, což se i zde projevilo optickým zmohutněním. Malé Áčko nám zkrátka hodně povyrostlo a kde nepřibyly centimetry, došlo alespoň na optické působení. Jestliže se u první generace hovořilo o supermini s prvky MPV, u té nové si již nejsem jist, zda jej nenazvat spíše MPV s prvky supermini. Vůz si opticky nic nezadá s auty jako Renault Scenic nebo Ford Focus C-Max. Zatímco ve starém Áčku jsem si připadal, jako bych si půjčil vůz od manželky, v tom novém mám pocit, jako bych řídil auto pro celou rodinu a další řádky vás přesvědčí o tom, že to nutně nemusí být jen pocit.

Ostřikovače xenonů v akci --- Boční blikače našly místo ve zpětných zrcátkách --- Vše otevřeno

Konečně kvalita

Jestli se předchozí generaci Mercedesu třídy A něco vyčítalo, bylo to pojetí interiéru a kvalita použitých materiálů. Vzhledem k image značky to byla dost nepříjemná nálepka a Mercedes nemohl u nové generace nic ponechat náhodě. A také neponechal, různé patvary a nečekané záhyby jsou novému Áčku zcela cizí a designu interiéru nyní vládnou jednoduhé a čisté tvary. Složitějších rysů se dočkala pouze vrchní část palubní desky, na které najdete krom klasické kapličky přístrojové desky také menší výstupek navazující na středovou konzolu a jeden příčný schod pro optické zmenšení. Zbylým částem jasně vládne obdelník, který připomene středová konzola, výdechy ventilace, schránka před spolujezdcem i prvky výplní dveří.

Interiér se změnil oproti předchozí generaci k nepoznání, vládne mu umírněný design a vysoce kvalitní materiály

Na přístrojové desce najdete čtyři běžné budíky s hliníkovými lemy a velký displej palubního počítače. Široká středová konzola je ztvárněna veskrze klasicky s integrovaným autorádiem v horní časti a ovladači ventilace v té dolní. Na středovou konzolu téměř plnule navazuje středový tunel s několka odkládacími prostory a nastavitelnou loketní opěrkou, potěší i výplně dveří s velkými kapsami vpředu i vzadu. Co je však nejdůležitější, v celém interiéru se nachází pouze prvotřídní materiály, kterými se vůz hrdě hlásí k odkazu svých větších bratříčků. O tvrdý či lesklý plast prakticky ani nezavadíte a vaše prsty i oči si budou moci užívat různých materiálů působících příjemné na pohled i omak. Interiéru nového Áčka lze jen těžko něco vyčíst, jeho klasické tvary a kvalitní materiály z něj konečně dělají ten pravý mercedes.

Tříramenný volant vypadá skvěle, ale má trochu velký průměr --- Klasické přístroje i velký palubní displej jsou dobře čitelné