Prosadit se ve světě automobilů nebylo pro ženy hlavně v počátcích motorismu vůbec snadné. Vděčíme jim za užitečné vynálezy a již odnepaměti byly schopny porážet muže na závodních tratích. Pojďme si připomenout jedenáctku dam, kterým nebyla auta cizí.
Bertha Benz
Nemůžeme začít jinak než první motoristkou světa. Manželka Karla Benze vyrazila jednoho srpnového rána v roce 1888 na 106 kilometrů dlouhou cestu z Mannheimu do Pforzheimu v motorové tříkolce svého muže. Žádná mapa, žádné čerpací stanice, velké dobrodružství.
Vůz Benz Patent-Motorwagen nebyl ani zdaleka dokonalý, na cestě proto musela často improvizovat. Když se jednoválcový motor přehříval, chladila ho vodou z příkopů. Když se ucpalo palivové vedení, vyčistila ho jehlicí ze svého klobouku. Po cestě také nechala čalounit brzdové pakny kůží, aby nevrzaly – vynalezla tak první brzdové obložení. Tankování vyřešila nákupem ligroinu v lékárně. Do cíle dojela po 12 hodinách a poslala telegram svému muži, který o jejím dobrodružství vůbec nevěděl.
Pokračování 2 / 11
Vera Hedges Butler
V roce 1900 se stala první britskou řidičkou, která získala řidičské oprávnění. Jelikož ale ve Spojeném království v té době neexistovala instituce schopná takové osvědčení vydat, musela zkoušky složit v Paříži. Její otec Frank Hedges Butler byl jedním z prvních britských motoristů, vůz Karla Benze si pořídil v roce 1897.
Pokračování 3 / 11
Mary Anderson
Této americké vynálezkyni jsme vděční za to, že z auta vidíme za špatného počasí. Jednoho dne jí při jízdě po zasněženém New Yorku vadilo, že řidič musel otevírat okna, aby očistil čelní sklo. Přišla proto s gumovým pásem, připevněným na tyčce s pérkem, ovládaným zevnitř kabiny. Svůj stěrač si nechala patentovat v roce 1903, nicméně automobilky o něj zpočátku neměly zájem kvůli obavám, že bude příliš rozptylovat řidiče.
Pokračování 4 / 11
Margaret Wilcox
Americká vynálezkyně se narodila v roce 1838 v Chicagu. V roce 1893 si nechala patentovat první automobilové topení, které zaručovalo příjemnou teplotu v kabině a také zabraňovalo mlžení skel. Dalším jejím vynálezem byla i myčka nádobí.
Pokračování 5 / 11
Minnie Palmer
Americká herečka narozená v roce 1857 se v roce 1897 stala první majitelkou vozu a řidičkou ve Velké Británii. Jezdila francouzským automobilem Rougemont.
Pokračování 6 / 11
Dorothée Pullinger
Narodila se v roce 1894 a během první světové války měla na starost přibližně sedm tisíc dělníků v muniční továrně. Byl jí odepřen vstup do Institutu automobilových konstruktérů z dnes nemyslitelného důvodu: „Slovo člověk znamená muž a ne žena.“ Začátkem dvacátých let vedla automobilku Galloway motors, ve které bylo vyráběno auto ženami a pro ženy – soudobá vozidla totiž příliš nevyhovovala ženské stavbě těla. Její vůz měl například řadicí páky uvnitř a ne na vnější straně karoserie, dále měl vyšší sedačku, menší volant a nižší příď. Šlo také o jeden z prvních vozů se zpětným zrcátkem. Aby dokázala kvalitu svého automobilu, zúčastnila se s ním v roce 1924 šestidenních skotských závodů, ve kterých zvítězila.
Pokračování 7 / 11
Dorothy Elizabeth Levitt
Říkalo se jí „nejrychlejší dívka na Zemi“ – však také ustanovila světový rychlostní rekord pro ženy, když v roce 1906 jela rychlostí 146 km/h v šestiválcovém vozu Napier. O rok dříve provedla nejdelší jízdu automobilem, řízeným ženou. A v roce 1903 se oficiálně stala první britskou závodnicí. Sepsala také motoristickou příručku pro ženy, ve které radila, aby řidičky ve voze měly rukavice, čokoládu a revolver pod sedačkou. Učila řídit královnu Alexandru Dánskou, manželku krále Eduarda VII. Je jí přisuzován vynález zpětného zrcátka.
Pokračování 8 / 11
Beatrice Shilling
Narodila se v roce 1909 a ke strojům měla blízko již od útlého mládí. V roce 1932 vystudovala techniku na univerzitě v Manchesteru a krátce poté se stala elitní jezdkyní na motocyklu, za což získala ocenění Brooklands Gold Star. Jezdila na stroji Norton, který osadila revolučním kompresorem. Během druhé světové války pracovala ve výrobě letadel, přičemž vyvinula speciální ventil, který zabraňoval výpadkům dodávky paliva v leteckých motorech při prudkých manévrech.
Pokračování 9 / 11
Pat Moss
Mladší sestra slavného závodníka Stirlinga Mosse poprvé závodila v osmnácti letech v roce 1953. Stala se pětinásobnou vítězkou evropského ženského šampionátu v rallye a osminásobnou vítězkou Coupe des Dames na rallye Monte Carlo. Rychlost jí vydržela až do vysokého věku – krátce před svou smrtí v roce 2008 dostala pokutu za rychlost, když za autem táhla přívěs pro koně.
Pokračování 10 / 11
Odette Siko
V roce 1930 se stala první ženou, která nastoupila do vytrvalostního klání v Le Mans. Ve voze Bugatti T40 se střídala s další známou závodnicí Marguerite Mareuse, v celkovém pořadí byl tento dámský tým sedmý. Slavného závodu se účastnila i v letech následujících, přičemž v roce 1932 zvítězila ve své třídě na Alfě Romeo 6C 1750 a o rok později přežila nehodu, při které její vůz narazil do stromu a začal hořet.
Pokračování 11 / 11
Eliška Junková
Narodila se v roce 1900 jako Alžběta Pospíšilová, k zálibě v rychlých strojích jí přivedl manžel Čeněk Junek. Poprvé se zúčastnila závodů v roce 1923 jako spolujezdkyně svého muže, svůj první samostatný závod Lochotín-Třemošná vyhrála na Bugatti T30. Dalším významným úspěchem bylo čtvrté místo na Grand Prix Německa v roce 1926, přičemž zvítězila v kategorii do dvou litrů. Jejím zřejmě nejznámějším úspěchem bylo páté místo na závodech Targa Florio v roce 1928. V témže roce její manžel zahynul na Velké ceně Německa, po jeho smrti se závoděním přestala.
