Mazda5 1,8 16V: kompaktní lego na čtyřech kolech (velký test)

Kapitoly článku:

• Slovo úvodem, exteriér, variabilita interiéru
• Interiér, odkládací prostory a zavazadelník, prostornost
• Motor, pružnost, spotřeba, řízení a řazení, jízdní vlastnosti
• Zhodnocení, plusy a mínusy, přehled servisních intervalů a nákladů, technické parametry
• Kompletní fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)

---

Točivý Japonec

Testovaná pětka dostala pod kapotu základní benzinovou motorizaci. Je jí čtyřválec o objemu 1,8 litru s výkonem 85 kW (115 k) při 5 300 otáčkách a točivým momentem 165 Nm při 4 000 otáčkách. Když jsem nedávno testoval Mazdu6 s dvoulitrovým čtyřválcem, který si doslova lebedil ve vytáčení, byl jsem velmi spokojený, protože ke sportovnímu vozu daný charakter dokonale padne. Přestože dostala testovaná Mazda jiný motor, který má své maximum výkonu o 700 otáček níže než zmíněný dvoulitr, svůj vytáčivý charakter si zachovává. Na jednu stranu je příjemné takový motor mít, na stranu druhou je otázka, zda se do auta tohoto typu hodí. Ale to trochu předbíhám.

Jedna-osmička opět nabízí dvojí charakter, byť ne tak rozdílný. Při běžné jízdě se chová jako velmi kultivovaný čtyřválec, který bez výrazného vytáčení dokáže dodat dostatek výkonu k běžné klidné i svižné jízdě. Na druhou stranu pokud hodláte předjet, podřazení o dva stupně bude velmi časté. Poté se dočkáte, na velikost vozu, slušné dynamiky. Klasický silný zátah se dostavuje na hranici 3 500 otáček, kdy pocítíte slušnou dynamiku. Ovšem se zvyšujícími se otáčkami, se zvyšuje i hluk. Tedy spíše vysoký tón, který se zhruba od hranice 6 000 otáček promění v již nepříjemný řev. Při běžném provozu se však hluk z motoru do kabiny téměř nedostane, volnoběh a běžné otáčky jsou dobře utlumeny a hluk se dostává do kabiny až při opravdu vysokých otáčkách. Hovořit o sportovní jízdě zde není na místě, ani auto, ani motor pro něco takového nejsou stvořeny.

Přestože se může zdát 85 kW jako dostatečný výkon, není ho na rozdávání. Kompaktní MPV v sobě skrývá všechny nevýhody pro jízdu. V nízké rychlosti je velká hmotnost, která pro dynamiku spolyká část výkonu a při vyšší rychlosti pak nepomůže ani slušné Cx, protože čelní plocha je velká, a tak aerodynamický odpor udělá své. Pokud pětku plně naložíte, přihodíte případnou "rakev" na střechu, bude to již spíše utrápená jízda. Pokud hodláte jezdit častěji naloženi, silnější dvoulitr nebo naftové motory budou vhodnější volbou.

Pružnost a převody

Zrychlení (GPS):

• 0-100 km/h: 12 s
• 0-160 km/h: 35,3 s
• 1 km s pevným startem: 34,5 s

Pružnost (GPS):

• 60-100 km/h: 3 st. 7,2 s; 4 st. 10,2 s
• 80-120 km/h: 3 st. 8,9 s; 4 st. 11,7 s; 5 st. 15,9 s

Převody (tacho):

• 40: 2 – 3000; 3 – 2000; 4 – 1500
• 60: 2 – 4500; 3 – 3000; 4 – 2350; 5 – 1750
• 80: 2 - 6000; 3 – 4200; 4 – 3100; 5 – 2400
• 100:             3 – 5100; 4 – 4800; 5 – 3000
• 120:             3 - 6200; 4 – 4600; 5 – 3600
• 140:                           4 – 5300; 5 – 4200

Spotřeba

Mazda udává kombinovanou spotřebu s tímto motorem 7,9 litrů. Ve městě pak 10,7 a v mimoměstském cyklu dokonce 6,3 litru. Není moc subjektivnějších věci na autě, než spotřeba. Až na jízdu mimo město bylo možné deklarovaných hodnot dosáhnout. Po městě není při defensivní jízdě problém jezdit se spotřebou kolem 9 litrů, ale také není problém jezdit za 12. Pokud si dáváte pozor na plynový pedál a zbytečně nejezdíte nad 3 - 3 500 otáček, deset bude strop. Mimo město i přes výraznou snahu jsem se nedokázal dostat pod 6,8 litrů. Při dodržování rychlostních limitů jsem pak jezdil okolo hranice 7 litrů. Kombinovaný průměr za celý test pak činil 8,2 litru naturalu na 100 km. Každopádně se vzrůstajícím se počtem ujetých kilometrů jsem dosahoval lepší a lepší spotřeby. Mazda nemá nejlepší spotřebu ani při velmi nízkých, ani při velmi vysokých otáčkách, a pokud řidič najde optimální pásmo, nebude problém atakovat papírovou kombinovanou spotřebu.

Řízení a řazení

Mazda patří k automobilkám, které umí své vozy naladit velmi příjemně. Nedělá jím problém precizně nastavit posilovač řízení a také s řazením nemívají problémy. Toto vše najdete i v pětce. Řízení je velmi příjemné, posilovač pomáhá a neobtěžuje. Na rozdíl od některých konkurentů, kteří se snaží za každou cenu vše přenechat pomocníkům, získáte velmi příjemné řízení, které na jedné straně přesně a okamžitě reaguje na pokyny a na druhou stranu dává řízení pořád příjemný odpor, a tak se nedostavuje pocitově přeposilované řízení, které by se dalo v tomto segmentu očekávat. Právě naopak, pokud se rozhodnete vyzkoušet možnosti pětky, bude vám řízení dobře pomáhat.

Řízení pak sekunduje řazení, které nemá žádnou slabinu. Všech pět stupňů zapadá velmi snadno, dráhy jsou jasně definovány a synchronizace je špičková. Jak jsem zmínil výše, podřazovaní o dva stupně je na denním pořádku a tak nic jiného, než skvělou převodovku nelze ani očekávat. Na druhou stranu je škoda, že Mazda nedává šestistupňový manuál i k tomuto motoru. Z přiloženého přehledu otáček je jasně vidět, že na dálnici motor už točí zbytečně moc a delší šestka by tomu jen pomohla. Snížila by se tím i spotřeba. Jedinou slabinou řazení je blízkost řadičky od středového tunelu.

Klidná jízda

Mazda5 plní svou roli důstojně. Jako člen skupiny kompaktních MPV si nese i jízdní vlastnosti. Ty vychází z platformy, kterou používá nejen Mazda, ale i Volvo, Ford a další. A že jde o platformu velmi povedenou, hovoří jasně i kvality zmíněných konkurentů. Jízdní vlastností pětky jsou v první řadě zaměřeny na komfort a to plní pětka dokonale. Jízda je velmi klidná, podvozek vyžehlí téměř vše, nerovnosti se do kabiny téměř nepřenáší a pokud ano, tak většinou pouze v tichém náznaku. Přestože je podvozek komfortní a slouží svému účelu, je i neskutečně stabilní. Pokud se přenesete přes větší náklony při průjezdech zatáčkami, dostanete MPV, které bude jen ztěží hledat konkurenta. Neskutečná jistota, neutralita a touha zatáčet připomíná spíše osobní vůz, než takto velký van. Jedinou slabinou jízdy je boční vítr a náchylnost a proudění kolem kamiónu. Měkčí naladění, spolu s velkou boční plochou si tak vybírá daň.