CX-60 je prvním ze dvou nových velkých modelů, které Mazda nachystala pro evropský trh. Druhý model bychom měli vidět do dvou let, půjde o větší SUV CX-80 se třemi řadami sedadel, případně ještě CX-70 pro americký trh. Automobilka nenechala nic náhodě, projekt se jmenuje Large Product group a evropským řidičům jde na ruku třeba motory té správné velikosti, jak sama poznamenala už v první tiskové zprávě. To znamená dva šestiválce, zážehový i vznětový. Pak je tu ještě třetí a nejvíc eko varianta, plug-in hybrid 2.5 PHEV, kterou jsme se právě svezli.
Teorie
CX-60 je pětimístné SUV střední velikosti, které vás má bavit řídit. Zároveň je prvním autem značky, které má plug-in hybridní pohon. Základem je přímovstřikový zážehový čtyřválec 2.5 Skyactiv-G umístěný vpředu podélně, najdete ho i pod kapotami dalších modelů. Sám o sobě má výkon 192 koní při 6000 otáčkách. Spalovací motor pohání primárně zadní kola, stejně tak jako elektromotor o výkonu 136 koní, který je umístěn mezi motorem a převodovkou. Ta je nová, osmistupňová. Kola přední nápravy se připojují pomocí elektronicky ovládané vícelamelové spojky.
Kombinovaný výkon činí 327 koní a ústrojí generuje 500 N.m točivého momentu. Na stovku se dostanete za 5,8 sekundy a maximální rychlost je omezena elektricky na 200 km/h. Lithium-iontová baterie o kapacitě 17,1 kWh je uložena v podlaze mezi nápravami. Je větší než u Audi Q5 TFSIe, ale menší než u Toyoty RAV4 Plug-in Hybrid. Teoreticky je auto schopné s plně nabitou baterií překonat vzdálenost 63 km na elektrický pohon.
Praxe
Kam ji zařadit? CX-60 je dvoutunové auto s délkou 4745 mm, šířkou 1890 mm, výškou 1680 mm a s rozvorem 2870 mm. Je tak větší než Audi Q5 a přerůstá i Kiu Sorento. Naživo vypadá mohutně, od předchozích SUV s označením CX navíc vybočuje ostrými hranatými tvary a za mě je i nejhezčí. Podobně jako Mazda 6 má okolo sebe auru a mnoho lidí se za vámi určitě otočí. Velmi atraktivní je dlouhá kapota kvůli podélnému uložení motorů. Funkci LED světlometů jsme bohužel nemohli vyzkoušet, jezdili jsme pouze za světla.
Dlouhá kapota se může negativně projevit na prostoru pro posádku. Tady však můžeme konstatovat, že to zas takový problém není. Přední sedadla jsou velkorysá, spíše připomínají rozměrná křesla, což ale také vypovídá o jejich slabém bočním vedení. Hodila by se také nastavitelná délka sedáku. Mám 183 centimetrů a byl na mě krátký. Rád to ale CX-60 odpouštím, protože pobyt na palubě byl naprosto skvostný.
Infotainment ovládáte kolečkem, jak je u Mazdy zvykem. Jednotlivé úkony jsou velmi rychlé, systém je přehledný a jednoduchý. Pohybovali jsme se v něm intuitivně a neměl žádné záseky. Parkovací kamera je už pořádná a má solidní rozlišení, jak se na moderní auto patří. Dokonce jsme zkusili i Apple Carplay, které funguje bezdrátově a taktéž s tím nebyl jediný problém. Možná bychom jen upravili schránku pro bezdrátové nabíjení, v zatáčkách jezdí mobil po ploše ze strany na stranu.
Mazda u CX-60 tedy zachovala dokonalé ovládání interiéru se skvělou ergonomií. Nejde jen o skvělé ovládání displeje, ale i o přehlednou kapličku přístrojů, tlačítkové ovládání klimatizace a logické rozmístění jednotlivých prvků. Nicméně s dobou CX-60 jde, jen tím správným směrem. Profily řidičů už znáte z jiných aut. To, že zadáte svou výšku a volant se sedadlem se vám automaticky nastaví, už jste taky určitě někde viděli. Ale rozpoznat obličej a podle toho automaticky zvolit jízdní profil, tak to už je pěkný, a hlavně užitečný hi-tech.
Nemusí to ale vyhovovat úplně každému. Jezdil jsem s kolegou Leošem Káňou ze Světa motorů a ten si po zadání výšky musel sedadlo ještě trochu doladit, třeba posunutím sedáku níže. Já ale po zadání výšky neměl jediný problém. Auto mi ideální řidičskou pozici našlo samo a byla přesně tak, jak má být. Leoš se uložil jako řidič 1, já jako řidič 2. Pak jsme se po pár kilometrech zase vyměnili a čekali, co se stane. Vedle displeje infotainmentu je malá kamera, ta Leoše po nastartování poznala, displej přivítal zpět řidiče 1 a nastavil mu sedadlo tak, jak ho měl. Takhle si představujeme, že nám technologie v autech ulehčuje život.
Stran prostoru pro posádku vpředu nemám výhrad, navíc je v nejvyšší výbavě Takumi s čalouněnou palubní deskou s okrasným prošíváním, v bílé kůži a bez nevzhledných plastů skutečně krásný. Posádka vzadu se ale také bude mít dobře. Postranní sedadla mají ISOFIX, ale na prostřední dáte možná tak menší podsedák, tři autosedačky bych si tu nepředstavil, a hlavně i ty první dvě budete muset instalovat nanejvýš opatrně. Dveře se totiž sice otevírají téměř do pravého úhlu, ale vstup na zadní sedadla je úzký.
To může znepříjemnit nastupování širším postavám i instalaci velkých autosedaček. Vyzkoušené to ale nemáme. Jakmile se ale na zadní sedadla dostanete, ošizení o prostor nebudete. Před koleny jsem měl ještě trochu místa a nad hlavou je dost prostoru po celé kabině. Obecně vzato není kabina Mazdy CX-60 tak velkorysá, jak vzhledem k velikosti můžete čekat. Místa je tu akorát a i v pěti dospělých lidech bych si dokázal představit překonání nějaké delší trasy.
Přesuňme se do kufru, víko se otevírá elektricky, ale mohlo by jít ještě výš, já se pod něj vzpřímeně nepostavím. Nakládací hrana je poměrně vysoko a kufr je mělký. Přesto nabídne v základním uspořádání 570 litrů. Poutka na tašky tu nejsou žádná, ale dvě 12V zásuvky a jednu 220V tu máte. Pak je tu ještě praktická síťka za levým podběhem a páčky na sklopení druhé řady sedadel. Ty jsou tři, prostřední sedák tak můžete sklopit samostatně v případě, že chcete převézt jen něco dlouhého. Po sklopení celé druhé řady získáte 1148 litrů prostoru (do výšky opěradel).
Pokračování 2 / 3
Jízda
CX-60 jsme měli půjčenou na dvě hodiny a na trasu dlouhou sto kilometrů. Trochu šibalsky jsme se přihlásili o auto, které mělo nabitou baterii jen do poloviny, takže jsme toho mohli zjistit o spotřebě trochu víc. Baterie nabitá z 55 % ukazovala dojezd 41 km, takřka plná nádrž pak 410 km na benzin. Od místa předání vozů jsme jeli rychlostí 120 km/h po dálnici a pak podle přepisů po okresních silnicích, 80 % cesty připadlo dálnici. V EV režimu jsme bez problému jeli i nad 100 km/h.
Baterie se vybila po 31 km, spotřeba činila 30,8 kWh/100 km a 2,1 l/100 km. Palubní počítač jsme poté vynulovali a jezdili na střídačku s režimy Hybrid a Sport, podle dopravní situace. Dynamika byla stále slušná, ale bylo cítit, že s nabitou baterií to bylo lepší. Předjíždění s vybitou baterií vyžadovalo trochu přemýšlet, nemohli jste to tam automaticky poslat jako s výkonnými šestiválci (mrk, mrk). Na střídání řidičů jsme dojeli po dalších 50 km, spotřeba benzinu se zcela vybitou baterií byla 7,3 l/100 km.
Teď jdu za volant já, na 50 km je můj. První postřehy jsou následující: Převod řízení by mohl být rychlejší, jak se na Mazdu patří. Ve sportovním režimu jde zase volant nepříjemně ztuha. Převodovka zchroustá všechno, slyšíte i změnu otáček elektromotoru. To mě překvapilo, protože ústrojí při jízdě na elektřinu podivně mňouká. Rozjíždíte se takřka vždy na elektřinu, první skok z křižovatky je tedy rapidní. Bohužel předání práce mezi spalovákem a elektřinou není zcela vyhlazené. Řazení také není tak jemné, jak byste od auta této velikosti asi čekali.
Pádly pod volantem ovládáte převodovku a k funkci nemám výhrad. Rekuperace se ovládá v menu na centrálním displeji. Nelíbilo se nám ale, že ji nelze vypnout, CX-60 tak neumí plachtit. Ohledně dynamického chování se prozatím zdržuji komentáře, silnice v Düsseldorfu byly hodně úzké a bohužel byl hustý provoz. Pár ostře projetých zatáček nicméně ukázalo, že limity pneumatik Bridgestone Alenza o rozměrech 235/50 R20 jsou mnohem menší, než kolik by si nechal dovolit podvozek.
Velmi příjemně mě překvapila tuhost skeletu, skutečně cítíte, že je auto bytelné a pevné. Ohledně odhlučnění bych CX-60 zařadil ke zlatému středu. Od kol je solidní a kolemjedoucí auta slyšíte zřetelně. Úplně odtažení od děje tak nebudete. Podobně je na tom komfort odpružení, taky takový střed. Auto přizná úplně každou nerovnost, neumí nic zcela odfiltrovat. Menší nerovnosti vám vadit nebudou, ale na větších už auto působilo prkenně.
Pokračování 3 / 3
Závěrem
Pár rychlejších průjezdů a houstnoucí doprava nám zvedly spotřebu na 8,2 l/100 km, spotřeba elektřiny činila 7,1 kWh/100 km. Opět připomínám, že jsme vynulovali hodnoty po vybití baterie a střídali jsme provoz na režimy Normal a Sport. S autem jsme strávili dvě hodiny a 130 kilometrů (trochu jsme si zajeli). Prozatím můžeme konstatovat, že se nám na palubě moc hezky bydlí, řidiči budou z prostředí jednoznačně nadšení. Auto působí mohutně, majestátně a má velkorysá přední sedadla. Budete se cítit jako v korábu.
My bychom ale ještě doladili plug-in hybridní systém, přidali režim pro plachtění a koneckonců by se hodil i strmější převod řízení a poddajnější podvozek. Tohle je maximum toho, co se nám za dvě hodiny s autem podařilo zjistit. Zatím bych to viděl třeba na 7/10, finální verdikt si ale řekneme až v klasickém redakčním testu. Zároveň vám moc děkuji za otázky, na většinu z nich jsme odpověď našli. Závěrem si troufám tvrdit, že tohle auto bude s naftovým šestiválcem fantastické.