Matematika alkoholika

14 komentářů

Master
1. dubna • 22:18

Chtel bych se zastat pana Dolejse, dle meho nazoru je to odbornik, ktery ma v automobilove novinarine jiz dlouhou radku zkusenosti. Souhlasim s tim, ze tento clanek neni nejlepsi, osobne bych takoveto clanky ani nepsal, aklohol za volant nepatri! A to, ze tady najaky pisalek skryvajicise pao nickem Funny, akorat urazi autora mi prijde smesne... BTW to Petr Broza: Souhlas s definici novinare, staci zakladni prehled a jen zpracovavat informace... Jen se mozna vice overovat nektere veci, pak by nedochazelo k podovnym vecem jako u tohoto clanku

Petr Broža
2. dubna • 8:55

Ano, novinář by si měl informace ověřovat, s tím nelze než souhlasit.

Funny
27. března • 0:26

Dotaz číslo jedna: Co je to riziko smrti a jakou hodnotu má bez alkoholu? Protože má-li se něco zvednout 3,4krát, musí to před tím zvednutím někde začít. Takže pane Dolejš, asi zasejc blábol jako vždy, žejo?

Dotaz číslo dvě: Když má desetistupňové pivo jak tady čtu teď na etiketě obsah alkoholu 4,2%hmotnostních , je to 42 gramů v litru a to je baj voko 21 gramů v půllitru. Nebo snad Dolejšův dvanáctigramový žejdlík má pod míru? Ne! Oni mu to pivo zředili, lumpové. 

Takže po čyřech desítkách jsem 47,3x víc mrtvej než před těma desítkama. Apropos, není to 47,6x víc?

Dotaz číslo tři: Ne že bych byl zastánce alkoholu a už vůbec ne alkoholu za volantem, ale troufám si tvrdit že míra ovlivnění normálního řidiče jednou zrzavou desítkou je nulová a ne že musím zákonitě hned 3,4x častějc umřít než po kofole. Pane Dolejš, tenhle světonázor máte od někoho kdo tomu rozumí nebo od policie?

Světu mír a Dolejšovi penzi,

v úctě Váš Funny

Spirit
27. března • 9:04

Vazeny Funny,

dovolim si zareagovat na vas ponekud emocionalni utok

1. Riziko smrti je by se dalo vysvetlit jako sance, ze v dane situaci za danych okolnosti urete. Pokud pritom budete pod vlivem alkoholu, tak mate v te same situaci za tech samych okolnosti tu sanci na dreveny penal az 3,4 krat vetsi. Vychozi hodnota neni dulezita, protoze je to pomerna velicina. Kdyz se dozvim, ze vam 3,4 zvedli plat, tak mi bude celkem jedno, kolik jste bral pred tim, k nastvani mi bude uplne staci, ze ted berete mnohem vic.

2. V pul litru piva je obvykle mezi 18 - 25 g alkoholu, takze vas vypocet i dotaz je celkem OK. I kdyz jestli 47,3 nebo 47,6 me osobne prijde prast jako uhod.

3. Tu troufalost bych na vasem miste neprehanel, a uz vubec bych se neodvazil takhle zevseobecnovat. Verim tomu, ze nekteri jedinci po jedne destice budou ridit presne stejne, jako uplne strizlivi. Vy zase verte tomu, ze jini jedinci po te same jedne destice muzou byt (i vasemu) zivotu nebezpecni. Ale na silnici si tezko muzete vybirat, s kym z nich se potkate.

Ze alkohol fyzicke i psychicke schopnosti cloveka ovlivnuje je v kterekoliv hospode snadno overitelny fakt, predpokladam, ze uz jste to poznal i osobne. Vase fakticke poznamky k clanku byly opravnene, bohuzel odobne nepresne clanky pise (troufam si tvrdit vetsina novinaru, nejenom motoristickych a nejenom na tomto serveru . Mozna se vam podari odtud pana Dolejse vystvat (mozna se jeho prace diky vam zlepsi), ale na celkove urovni soucasne zurnalistky to nic nezmeni .

 

 

Petr Broža
27. března • 11:21

Žurnalista nemůže být odborníkem ve všech oblastech, o kterých píše. Obecně se má dokonce za to, že by novinář neměl být být odborníkem v žádné oblasti, ale měl by mít o všem základní přehled, aby dokázal věci objektivně posoudit v širších souvislostech.

Tím samozřejmě nechci omlouvat nepřesnosti v článku.

Petr K.
28. března • 12:50

(pardón, ale jinak se to říct nedá) 

Tak toto je největší blbost, jakou jsem kdy četl. Naopak - novinář by měl být vždy odborníkem v oblasti o které píše. Pak není schopen napsat takové nesmysly, s jakými se člověk dnes a denně v novinách setkává. (plně souhlasím s panem LK). pan Broža asi nepochopil o co tady jde - nechceme aby novináři byli z "žurnalistických škol". Nepotřebujeme aby články byly stylisticky dokonalé a NAPROSTO bez chyb. Stačilo by nám, aby informace ve článku byly pravdivé a spolehlivé.

Ale to je problémem většiny inetových médií (a jak vidím i díky p. Brožovi) - spousta lidí "něco" napíše, protože o tom "něco" ví. Obvykle je z toho pravda tak 80-90% což pro web stačí...  Tedy pro běžného čtenáře, který bere tyto informace jako spolehlivé. A pak se ale nelze divit, že na webu se množí reakce čtenářů, že nečtou články, ale jen komentáře pod nimi (dozvědí se toho víc).

Ja mi jasné, že je problém v lidech - každému, kdo se někdy pokusil něco napsat musí být jasné, že za ty peníze co webziny nabízejí se "nedá nic pořádného napsat". Ale rozhodně nesouhlasím s p. Brožou, že novinář by neměl být odborník - naopak - když má člověk talent, psaní se dá vybrousit, ale znalosti  (hlavně základy) se dohánějí těžko...

Petr K.

Petr Broža
31. března • 18:32

S tím nemohu souhlasit - novinář je člověk, který má základní přehled, aby byl schopen si sehnat informace k danému tématu a objektivně posoudit, zda by mohla být pravdivá a zda ho zdroj netahá za nos. Pokud o dané tématice píše déle, jeho znalosti se prohlubují a může se stát, že nebude potřebovat zdroje, protože se v dané problematice bude dobře orientovat sám; nicméně pak zase začne psát o něčem jiném a vše se opakuje - třeba proto, že ho stará témata nebaví nebo proto, že si to žádá situace.

Pravým odborníkem je novinář málokdy - pokud je odborník, živí ho něco jiného a většinou lépe, než by ho živila novinařina.

Jihocech
27. března • 12:41

Fajn, ale forma citací z jiných pramenů je nezbytným minimem "všeobecného přehledu" - takže:

1) Jaká to byla studie

2) jakou použila metodiku

Pokud jste však citovali již z nějaké citace z jiného media, uveďte alespoň to.

Např. "Jak uvedl časopis xy ve svém xyz vydání, atd...."

Nikdo se na Vás nebude zlobit, že jste ty pravděpodobnosti nevypočítali sami.

Petr Broža
27. března • 12:55

Ano to je pravda, uvádění zdroje, nebo alespoň jeho části, aby čtenář věděl, o čem se píše, patří mezi známky dobrého novináře. V tomto případě bohužel pan Dolejš na toto trošku zapomněl; a bohužel ne vždy mne trkne, že článek zkrátka není bez těchto informací kompletní

LK
27. března • 12:24

No, podle casti teto vety vetsina ceskych novinaru vypada. Nicemu nerozumi, ale hlavne o tom napisou spoustu clanku, kde (logicky, vzhledem k neznalosti problematiky) udelaj naprosto silene zavery, pisou neuveritelne bludy. Jak chcete neco objektivne posoudit, kdyz o tom nevite vubec nic (mysleno obecne, nikoliv ted konkretne na Vas)?

Marek Lutonský
29. března • 10:53

Myslím, že se nebavíme o tom, že novinář o problematice nebí "vůbec nic". Jde o to, že vždy se najde někdo, kdo ví víc. Expert bude zhnusen nad tím, co se píše v odborných médiích, jejich autoři se budou pohoršovat nad populárními časopisy a servery, ty zase nenajdou dobré slovo pro deníky.

To je normální a navíc správné, protože každé médium píše pro určitou skupinu čtenářů. Když budu chtít postavit doma malou síť mezi dvěma počítači, nevezmu si k tomu skripta CVUT, ani odborný článek v Connectu, ale přečtu si to v Computeru. Co na tom, že tam nejsou úplné informace, nepotřebuji je.

Bylo by pěkné, kdyby články psali experti, jen je zde problém - oni to totiž neumí a ani nemají zájem se to naučit. A to je prosím několikaletá zkušenost, nikoli pouhý názor. Články od odborníků jsou v časopisech pro normální čtenáře nepoužitelné - nečitelné. Jako šéfredaktor vždy raději vezmu článek od novináře, který je schopen se do problému zakousnout, sehnat zdroje (třeba právě od zmíněných odborníků), zpracovat je a podat způsobem, který lze otisknout. Tento člověk vidí souvislosti mnohem objektivněji než odborník, který se specializuje jen na svoji oblast - technika například často vůbec nezajímá uživatelský segment jeho oboru.

Potom se samozřejmě ozve pár lidí, kteří se v oboru vyznají lépe, a budou článek kritizovat. To je zcela normální a redakce s tím počítá. Pokud jde ale o kritiku systému, který popisuji výše, nečekejte, že se něco změní. Bylo by to totiž jen k horšímu.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Petr K.
31. března • 9:08

Ehm - mohl bych vás poprosit? "Jako šéfredaktor vždy raději vezmu článek od novináře, který je schopen se do problému zakousnout, sehnat zdroje (třeba právě od zmíněných odborníků), zpracovat je a podat způsobem, který lze otisknout."

Až se nějaký takový článek objeví - dejte mi prosím vědět ).

Ne - pokud se chceme bavit vážně - to co jste popsal je opravdu ideální. Problém je, že to většinou vypadá tak jak jsem popsal já - autor o problému něco málo ví (a přečte si 2 jiné články na webu), a z toho udělá svůj "trhák". Nicméně - nikoho neodsuzuji - dokud budou honoráře takové jako doposud, jiná situace nebude. Leda by snad nějaký znuděný milionář nevěl roupama coby...

Petr K.

Petr Broža
27. března • 12:57

Ono je to těžké - minimum současných žurnalistů má žurnalistikcé vzdělání. A ti, co ho mají, potvrdí, že školy vás toho moc nenaučí; možná studuju tu špatnou, ale zatím z toho mám tento pocit.

Jihocech
27. března • 7:30

Myslím, že by neškodilo uvést, jaká to byla studie a jakou metodikou se pravděpodobnosti počítaly. Možná to byly poměry mezi vožralými řidiči jezdícími (ze silničních kontrol) a vožralými řidiči mrtvými (z pitev). příklad - silniční kontroly zjistí, že v dlouhodobém průměru je každý tisící řidič na žmach (má 3 a víc promile.) No a pitvami mrtvých řidičů se zjistí, že každý dvacátý mrtvý má 3 a víc promile a z toho plyne, že pravděpodobnost smrti takových řidičů je 50x vyšší než je "běžná" pravděpodobnost. To je ale morbidita po ránu.......

Doporučujeme

Články odjinud