Problém majitelů BMW je, že mají pocit, jaký mají sportovní stroj, aniž by zkusili konkurenci.
Ještě jsem bohužel neřídil BMW, které by mělo v dané třídě lepší vůz než Jaguar nebo Alfa.
XF jezdí lépe než 5er, XE a Giulie jezdí lépe než 3er a Stelvio a F-pace jezdí lépe než X3 a X4.
Jezdil jsem 320d xDrive Msport 18ky, 330i luxury 18ky, 330i M sport 19ky, runflat, adaptiv. Rozdíly mezi verzemi jsou propastné. Zatímco verze luxury je extrémně komfortní, tak není ani z 1% sportovní, takže ji rovnou vynechám a pustím se na Msport.
Autu musím nechat jistou úroveň sportovnosti, ale XE je jinde a Giulie už vůbec. Co má 330i super sladění motoru a převodovky, zbytek je řekněme, průměrné. Auto má nepochopitelně volné řízení kolem středové polohy, si můžete točit volantem jak dítě a auto se pořád ani nehne, úhybný manévr, klasické zahřívání pneumatik ze strany na stranu má proti alfě delay tak 0,5 sekundy, řízení není dostatečné strmé a oproti Giulii vůbec ne přesné.
Zatímco ve Veloce jsem měl chvílemi pocit, že když se jednou nechám unést, skončím mimo silnici, 330i na mě působí jaký hodný a poslušný kolega na dálniční přejezdy, s kterým se dokážu sem tam i pobavit, ale absolutně chybí syrovost.
Takže ano, 330i je V POROVNÁNÍ S KONKURENCÍ nepochopitelně prkenné a tvrdé auto. Sportovní auto má být tuhé, ne tvrdé a 3er je tvrdá. Postav si vedle sebe Jaguar XE na 20kách se základním podvozkem, 330i na 18, projeď si stejný úsek a pochopíš, že díry, na kterých v 3er rezonuje celý interiér, přejede XE na o 2 palce větších kolech, ani nevíš, že tam nějaká díra byla a přitom až přijedeš do zatáček, tak tě XE pobaví víc.