Počátek šedesátých let byl pro milovníky sportovních automobilů obzvláště zajímavý. Premiéru si tehdy odbylo hned několik skvostů včetně Jaguaru E-type nebo Ferrari 250 GTO, ale Lotus přišel s něčím zcela jiným…
Kapitoly článku:
Návrat k tradicím
Na podzimním britském autosalonu se na stánku značky Lotus objevil zcela nový lehký roadster Elan. Navazoval na tradici anglických lehkých sportovních modelů první poloviny dvacátého století a ve své době byl dokonce menší a lehčí a zároveň podstatně silnější než třeba Midget od MG. Elan byl zároveň cenově celkem dostupný, ale moderně řešený, a stal se prvním skutečným obchodním úspěchem značky Lotus.
Lotus Elan: největší Chapmanův úspěch
Colin Chapman dobře znalý leteckých konstrukcí založil společnost Lotus Cars v roce 1952 a po řadě dílčích úspěchů následoval o dva roky později závodní tým. Ten v roce 1958 vystartoval do závodů Formule 1 s vlastním modelem Lotus 12. V roce premiéry silničního roadsteru Lotus Elan začala pro závodní tým Lotus zlatá léta. Mezi roky 1962 a 1978 Lotus získal ve Formuli 1 šest Mistrů světa mezi jezdci a sedm titulů v Poháru konstruktérů.
Tvarování zadního čela se během let měnilo
Chapman byl propagátorem ultralehkých konstrukcí automobilů, a to jak na silnici, tak na závodních tratích. Pravda, někdy to s těmi tenkými trubkami přehnal (např. Stirlingu Mossovi na Velké ceně Itálie na Monze v roce 1961 na jeho Lotusu 21 upadlo kolo), nicméně šel svým konkurentům příkladem ve snižování hmotnosti jako prostředku pro dosahování větších výkonů i se slabšími motory.
Důraz na lehkou stavbu
Lotus Elan disponoval progresivním podvozkem s centrálním, na obou koncích rozvidleným profilem svařeným z ocelových plechů (adaptace Ledwinkovy centrální roury použité poprvé v typu Tatra 11) a nezávislým zavěšením všech kol s vinutými pružinami, soustřednými teleskopickými tlumiči, kotoučovými brzdami na všech kolech a lichoběžníkovými závěsy. Tento podvozek se stal typickým prakticky pro všechny Lotusy až do roku 1995.
Lehká stavba - základ úspěchu
Vůz se dále vyznačoval použitím povrchových karosářských dílů ze skelného laminátu a pohotovostní hmotností okolo 600 kg. Zákazníci se přesto mohli těšit také na elektrické spouštění oken, kompletní čalounění podlahy, topení i luxusně působící palubní desku vyrobenou z jednoho kusu dřevěného prkna. Šéfkonstruktérem řady Elan byl Ron Hickman, jenž se později podílel i na vývoji řady Lotus Europa, ale vydělal teprve svými návrhy nářadí Black & Decker.
Palubní deska z jednoho kusu dřeva a záď s centrálně vedeným výfukem
Pod kapotou modelu Elan se ukrýval s ohledem na tehdejší konkurenci a zvyklosti v této třídě docela velký a výkonný motor. Šlo o řadový čtyřválec Lotus s objemem 1 558 ccm, dvouventilovým rozvodem DOHC, párem karburátorů Weber 40 DCOE a výkonem plných 107 koní (78,3 kW) při 5 500 ot./min., který vozu v kombinaci s manuálně řazenou čtyřstupňovou převodovkou umožňoval zrychlit z 0 na 100 km/h pod 10 s a dosáhnout rychlosti 185 km/h.
Lotus Elan Sprint dostal posílené provedení standardního motoru Lotus 1600
V roce 1971 přišla posílená verze Lotus Elan Sprint s výkonem navýšeným na 128 koní (94 kW) při otáčkách 6 500 ot./min. a nezměněném objemu, jež „sprintovala“ na 100 km/h za 6,6 s a jela až 195 km/h. Vynikajícím prvkem otevřené karoserie modelu Elan byla jednoduchá zaoblená příď s výklopnými světlomety v předních částech blatníků. Lotus Elan (resp. smrtelná nehoda Tary Browneové za jeho volantem) inspiroval Lennona při psaní skladby A Day in the Life z alba Sgt. Pepper´s. Tvarování zadní části karoserie a světel se průběžně měnily.
Lotus Cars je britská automobilka zaměřená na výrobu sportovních vozů. V roce 1952 ji v Londýně založil Colin Chapman. Lotus byl a znovu je aktivní také v závodech F1.
Automobilku v úpadku v roce 1994 koupil malajský Proton.
Lotus Elise • Lotus Exige • Lotus Evora • Lotus Evija