Lexus RX 400h: spořivý letec (velký test)

Vezměte jednu Toyotu Prius, jeden Lexus RX, trošku s nimi zamíchejte a máte tu Lexus RX 400h, SUV s hybridním pohonem. Benzínový šestiválec v něm doprovází dva elektromotory a celkový výkon pohonné jednotky díky tomu má rovných 200 kW. K tomu přidejte sametový běh a rozumnou spotřebu a máte ideální pohonnou jednotku. Nevěříte?
Lexus RX 400h: spořivý letec (velký test)
Seznam kapitol
  1. Tři motory pod kapotou
  2. Jízda po městě, spotřeba, pružnost, vzhled
  3. Interiér, místo vzadu
  4. Zavazadlový prostor, jízda, plusy a minusy, výbava
  5. Technické parametry, fotogalerie část 1.
  6. Fotogalerie, část 2.

Uvnitř luxus

Ani v interiéru mnoho odlišností nenajdete. Asi nejvýraznějším rozdílem je výkonoměr místo otáčkomeru, jinak vše zůstalo při starém. Volič automatu je stejný, pedály jsou stejné, středová konzola s velkým dotykovým 7“ displejem rovněž. Lexus zkrátka nechce nijak upozorňovat na to, jaká složitost se nachází pod kapotou. Palubní deska nehýří zvláštnostmi a svou umírněností a elegancí se plně hodí k charakteru vozu. Budíky mají tři samostatné „kukaně“, trochu mi to připomíná mazdu nebo alfu romeo. Uprostřed je tachometr, vlevo výkonoměr a vpravo ukazatel paliva a teploměr chadicí kapaliny. Všechny další ukazatele najdete na displeji palubního počítače, který je barevný a dotykový, což usnadňuje ovládání za jízdy – nemusíte hledat potřebná tlačítka. Střevová konzola má po straně hliníkové proužky, v nichž se schovávají výdechy klimatizace a část ovládacích tlačítek.

   
Palubní deska ukazuje na „lexusní“ výbavu


Loketní opěrku má každý svou

Ergonomie ovládání bohužel poněkud pokulhává, potřebujete dost času, abyste se vše naučili ovládat – např. klimatizaci. Zkrátka je dobré si pěkně zastavit a vše se naučit dříve, než vůbec vyjedete, jinak bude ovládání zbytečně zaměstnávat vaši pozornost. Palubní displej má několik základních funkcí, které se přepínají tlačítky pod ním – navigace, palubní počítač, hodiny, klimatizace apod. Po volbě funkce už vše ostatní nastavujete přímo na displeji dotykem. Možnosti jsou stejné jako u Priusu, proto vás odkáži na náš starší článek. Jen zmíním, že velmi zajímavé je měření průměrné spotřeby za poslední půl hodinu v grafu – vidíte, kolik vám vůz „papal“ před určitou chvílí, takže můžete snadno srovnávat spotřebu v různých jízdních režimech; stejně tak se může hodit kamera při couvání. A ještě jedna poznámka k výkonu audiosoustavy: RX 400h má v sobě doslova koncertní síň, značkový aparát Mark Levinson s 11 reproduktory a CD měničem potěší i náročného posluchače.


Velký displej dominuje středové konzole

   
Výkonoměr místo otáčkoměru

Volant se drží příjemně, má kožené obšití, ale průměr věnce mohl být větší. Optitronové přístroje jsou čitelné za jakýchkoliv světelných podmínek, na ovládání stěračů, světel a blinkrů jsem neshledal žádné provinění proti ergonomii. Snad jen ovladač tempomatu mohl být řešen jinak. Parkovací brzda je nožní a nachází se vlevo pod volantem. Středový tunel skrývá hned několik úložných prostor, loketní opěrky jsou dělené a připevněné přímo k sedadlům. Jsou ale docela úzké a kvůli konstrukci uchycení také velmi blízko tělu – ocenil bych, kdyby byly širší, případně řešeny klasicky: jedna opěrka pro oba cestující. Pak by mi loket z koženého povrchu tak neklouzal dolů. Malá schránka na drobnosti se nachází také pod řadicí pákou; pokud sedíte za volantem, je skrytá, takže si ji ani nevšimnete. Kapsy ve dveřích nejsou nijak malé, ale jsou špatně přístupné, takže třeba velký autoatlas do nich neschováte. Celkově jsem se za volantem cítil dobře, i když některé drobnosti by se jistě daly ještě vylepšit.

   

Vzadu není na jednu stranu místa nazbyt – měřeno k celkové délce vozu, na druhou stranu se zde pohodlně usadí i dlouháni, pokud před sebou nemají také dlouhého řidiče. Kolega se 190 cm si sám za sebe sedl bez problémů; kolena se sice dotýkala sedadla před ním, pohodlí to ale nijak neomezuje. Na delších cestách oceníte sklopná opěradla, která lze aretovat v různých polohách – dokážu si představit, že by se velmi dobře spalo. Opěrka hlavy nechybí ani uprostřed, středně jako tříbodový pás. Sedadla jsou velmi pohodlná a přiměřeně měkká, záda jistě bolet nebudou a zadek nebude otlačený. Když nikdo nesedí uprostřed, můžete si sklopit opěrku, která obsahuje držáky na nápoje a úložný prostor.

  
Sedačky jsou plohovatelné

 

  Vzadu je místa dostatek

Předchozí kapitola Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Tři motory pod kapotou
  2. Jízda po městě, spotřeba, pružnost, vzhled
  3. Interiér, místo vzadu
  4. Zavazadlový prostor, jízda, plusy a minusy, výbava
  5. Technické parametry, fotogalerie část 1.
  6. Fotogalerie, část 2.
Minitest Mazda 6 Wagon Skyactiv-D184 AT Revolution Top: Pohlazení po duši

Mazda 6 Wagon Skyactiv-D AT

Současná generace Mazdy 6 je tady s námi už od roku 2013. Její poslední facelift byl tak důsledný, že by se snad dalo hovořit o mezigenerační obměně, tyto úvahy si ale dnes odpustíme. Pojďme si místo toho popovídat o tom, proč je Mazda 6 stále prostě „jen“ moc, moc dobré auto.

19.  11.  2019 | Petr Schnagl | 66 příspěvků
Minitest BMW 440i xDrive Cabrio: Jízda s panem Dokonalým. Možná už naposledy

BMW 440i xDrive Cabrio

Kabriolety střední velikosti se už pomalu stávají ohroženým druhem. Buďme rádi za každého zástupce této dokonalé třídy!

16.  11.  2019 | Vladimír Kadera | 14 příspěvků
TEST SsangYong Korando 1.6XDI 4x4 AT: Zákaznicí, koukejte. Konkurenti, učte se!

SsangYong Korando 1.6XDI 4x4 AT

Naftový motor, automatická převodovka, pohon všech kol a více než slušná výbava. Korando je na souboj s evropskými konkurenty perfektně připraveno.

14.  11.  2019 | Vladimír Kadera | 36 příspěvků