Tři generace, přes 800.000 prodaných kusů, čtyři dekády úspěchů i dobrodružství: Pojďte se seznámit s historií nezdolného prcka z Itálie.
Samotný model Panda vzniknul jako reakce na úspěšné francouzské vozy typu Renaultu 4 či Citroënu Dyane. Fiat proto oslovil tehdy nově vzniklé studio Italdesign (Giorgio Giugaro a Aldo Mantovani) a během několika týdnů nabrala novinka konkrétní tvary. Ty byly poté spojeny s technickým základem, vznikajícím u Fiatu pod označením Projekt 141.
V únoru roku 1978 se prototypy tajně představily vybraným zákazníkům i dealerům, kteří vůz hodnotili ve formulářích. V těch se také vyjadřovali o prozatímním zvoleném názvu “Rustica.“ Uvedení vozu na trh se zpozdilo kvůli sporům s odboráři ohledně přesunu výroby do nových továren ve středu a na jihu Itálie – a že šlo o velmi ostrý spor dokazuje, že 10. listopadu 1979 vzplála v závodě v Desiu dvacítka předsériových Pand.
Rezervace byly spuštěny v únoru roku 1980, během pouhých dvou měsíců jich měl Fiat přes 70.000. Aby bylo populární autíčko lákavější a šikovnější, rozhodla se automobilka nabízet verzi 4x4. S tou jí pomohla rakouská společnost Steyr-Puch, která vyvinula kompletní hnací ústrojí, zadní nápravu s diferenciálem a odlišné brzdy. Převodovka byla pětistupňová, přičemž jednička sloužila jako redukce, pětka byla stejně „dlouhá“ jako čtyřka u klasických Pand a standardně jste se rozjížděli na dvojku.
Komponenty pohonu 4x4 vznikaly v Rakousku, do vozů se montovaly v sicilském závodě v Termini Imerese. Verze 4x4 dostala motor o objemu 965 cm3 s výkonem 35 kW (48 k), zadní kola se připojovala páčkou bez středového diferenciálu. Proto bylo vhodné čtyřkolku používat na nezpevněném povrchu.
Terénní Panda toho zvládala hodně – měla světlou výšku zhruba 18 centimetrů, minimální převisy a uměla vyjet až 50procentní svahy. Vážila pouhých 740 kilogramů a příznivá byla i její cena. Motor se zvětšil na 1108 cm3 při zahájení výroby druhé série od roku 1986. K základnímu modelu a lepšímu provedení „S“ později přibyly speciální výbavy Trekking, Country Club (s náklonoměrem uvnitř) nebo Panda 4x4 Sisley s vyšlechtěným vnitřkem a extra doplňky.
Během svého života Panda neustále dokazovala, že je skutečným teréňákem. Například již od roku 1985 na akci Safariland, v rámci níž jela padesátka posádek z Říma přes Tunis do Abidžanu na Pobřeží slonoviny. Další ročníky vedly do Austrálie, na Island, do Indie a dokonce i z Paříže do Pekingu – to je 22.000 kilometrů skrze 11 zemí. Poslední zmiňované dobrodružství bylo ale předčasně ukončeno kvůli masakru na náměstí Nebeského klidu. Jiná expedice s Pandami 4x4 ale do Číny dojela již v roce 1985, když cestovatel Beppe Tenti kopíroval trasu Hedvábné stezky.
I druhá generace z roku 2004 slavila úspěchy, kromě benzinové dvanáctistovky mohla mít i turbodiesel 1.3 MultiJet a stala se dokonce tři roky po sobě nejprodávanější čtyřkolkou. Vyráběla se v polském Tychy, pohon všech kol u ní byl permanentní díky viskózní spojce a od roku 2008 elektrohydraulické spojce.
Dobrodružství pokračovala, Panda třeba vyjela do základního tábora pod Mt. Everestem ve výšce 5200 metrů. Třetí generace z roku 2012 jela Dakar, i když se sériovou verzí měla pramálo společného – dostala například motor 2.0 MultiJet. Na její bázi vznikl i monster truck s pneumatikami o průměru metr a půl. Výška tohoto speciálu činila 390 centimetrů a široký byl 2,6 metru.
Oslava čtyřicátin je u Fiatu důkladná – vyrábí 1983 kusů (podle roku uvedení) speciální verze 4x40, dále pak nabídne původní starou Pandu ve stavu nového auta, používanou kdysi v továrně Mirafiori. Nezapomeňte si prohlédnout naši obsáhlou galerii, mapující historii této skvělé čtyřkolky!