Led a brzdy: co ovlivňuje délku brzdné dráhy?

35 komentářů

Viper
22. listopadu • 22:38

na suche vozovce s dvema totoznymi vozy s a bez ABS muze byt brzdna draha vozu s ABS kratsi (zalezi na kvalite ABS). Jelikoz maximalni brzdny ucinek je "na hranici adheze" to znamena, ze auto nejvice brzdi v momente, kdy kola jeste nestoji a nedrhnou asfalt, ale staci o nepatrny kousicek zvysit brzdnou silu a jiz by staly....

laik
9. září • 1:27

Hezký den.

Chtěl bych vidět srovnávací tabulku brzdné dráhy automobilu s ABS a bez něj Na různém povrchu.

Vyráběl se ABS na principu měření teploty brzdného kotouče?

 

pelko
2. března • 22:58

ako moze byt sucinitel 1,2 pani??????????

koscj
27. února • 7:37

Nieco o ABS si mozte pretudovat tu: http://skoda.panda.cz/clanek.php3?id=415

a pokial ide o tie kratsie brzdne drahy:

1. auto s ABS ma dlhsiu brzdnu drahu na

a) snehu (zablokovane koleso pred sebou zhrna sneh a tento vlastne auto brzdi, sneh musi byt makky a musi ho byt viac)
b) na strku (sotoline) (podobne ako v predchadzajucom pripade)

2. Auto s ABS ma vacsinou dlhsiu brzdnu drahu na suchej vozovke.

a) vela zalezi aky je povrch...
b) vela zalezi aky je vodic v aute bez ABS, ak je skuseny a dokaze korigovat ucinok brzd (odstranit blokovanie a vyuzit brzdny ucinok na maximum).

Inak na suchej vozovke plati:

Po zablokování kola se začne materiál pneumatiky v místě dotyku s vozovkou přehřívat a obrušovat, obroušený materiál působí mezi kolem a vozovkou stejně jako kuličky v ložisku, vysoká teplota pneumatiky ve stykovém místě dále sníží přilnavost a proto zablokované kolo má vždy menší součinitel tření, než kolo otáčející se.

A preto potom dochadza k tomu, ze auto s ABS ma aj na suchej vozovke kratsiu brzdnu drahu.

3. na vsetkych inych povrchoch ma auto s ABS podstatne kratsiu brzdnu drahu ako auto bez ABS. A to este nehovorim o autach ktore maju spolu s ABS aj brzdnych asistentov.

Huhla
27. února • 8:52


  • "vysoká teplota pneumatiky ve stykovém místě dále sníží přilnavost"

  • "obroušený materiál působí mezi kolem a vozovkou stejně jako kuličky v ložisku"

  • ehm... asi půjdu vrátit diplom. Jo a nesmím zapomenout poslat mejl aspoň dostájí F1. Oni totiž (hlupáci) gumy před závodem předehřejvaj. A navíc ty pitomí piloti při zahřejvacím kole (ufff) tak divně kličkujou.

    BTW - tohle je klasickej příklad toho, že vše co člověk najde na netu nemusí bejt pravda (i když se to tváří vědecky).

    Huhla

    koscj
    28. února • 1:36

    Len tak... mimochodom.

    Pri pnue u F1 sa pneumatiky zahrievaju na pracovnu teplotu. Ale pri normalnych pneu sa zablokovanim kolesa pneumatika zahreje daleko nad pracovnu teplotu.

    Vrat diplom...

    Al Bunda
    27. února • 9:24

    Vrať diplom (ostatně o úrovni našeho systému vzdělávání a absolventech VŠ mám už jistou dobu pochybnosti).

    Porovnávat obutí F1 a normálních aut je zcela zcestné. Možná by sis třeba mohl nastudovat něco o F1 a směsích pro pneu závodních vozů (i když pochybuji že by ses dále vzdělával, máš už přeci diplom, tak na co).

    Hlavní rozdíl je v použité směsi (i když konstrukčně jsou ty pneu taky jiné), směs pro F1 je "upečena" tak aby při určité teplotě vysloveně "lepila" a maximálně zvyšovala koeficient tření. Směs pneu je totiž vždy o kompromisu mezi max. přilnavostí a životností pneu. Pro normální pneu vítězí životnost (nevím jestli by se ti líbilo mít auto jak přibité a měnit pneu po každych 200 km). A i u obutí pro F1 se jezdci snaží pneu nezablokovat, neboť výrazně snižují její životnost a v místě lokálního přehřátí (při blokovaném kole) se pneumatika ničí a může dojít až k "probrždění" pneu a jejímu zničení. Ostatně pokud jsi si nevšiml, pak většinou pro hodinách (stené účinky na pneu jako zablokování při brzdění) jedou piloti pneu vyměnit (proš asi?)

     

    Takže buďto vrať diplom, nebo nejdřív peřmýšlej a potom piš.

    Huhla
    27. února • 17:21

    Ano, účinnost našeho vzdělávacího systému je přímo úměrná iq hmoty do něj vložené - prostě blba nepředělá nikdo, přesto bych nad vs hůl nelámal...

    Porovnávat zmiňované obutí není zcestné. Nikde netvrdím, že ty pneu jsou identické. Tady jde o princip. Čím větší teplota, tím lepší přilnavost. A pohádky o tom, že se při ostrém zabrždění probrzdí (zničí) pneumatika jsou opravdu jen pro malé děti. To bysme opravdu museli měnit gumy po 500 km - teda pokud člověk jezdí po okruhu (kde každou chvíli člověk brzdí na krev...) A zde opravdu nesrovvnávej s F1, protože ty jejich slupičky jsou opravdu citlivý na hrubý zacházení...

    Huhla

     

    koscj
    28. února • 1:46

    porovnavat pneu F1 a pneu normalne je scestne, pretoze:

    1. pouzivaju sa ine materialy.
    2. pouzivaju sa za inych podmienok.

    Kazde pneumatiky sa maju pouzivat pri urcenej teplote. Pretoze zohriatim pneumatiky, alebo ich ochladenim sa menia vlastnosti. Teplota pneumatiky ktora bola zablokovana sa v mieste dotyku s vozovkou prehreje podstatne cez hranicu pracovnej teploty tejto pneumatiky. Tym sa podstatne znizi prilnavost.

    Pri prudkom zabrzdeni sa neznici guma, neviem kde si to nabral... Ale takymto zaobchadzanim sa rychlejsie opotrebuje.

    MiBi
    25. února • 9:16

    Docela krátkej a málo obsažnej článek.

    Ale zajímalo by mě jakej vliv na brzdnou dráhu má ABS (dnes mají snad všechna nová auta, když pominu některé exoty za 180,000 Kč) na výše uvedených površích. Na suché vozovce je údajně brzdná dráha delší, na ledu kratší a lze stále "ovládat" vůz. Dokáže se k tomu někdo vyjádřit. Díky.

    KO
    26. února • 15:17

    Nevim kdes vzal ze s ABS mas na ledu kratsi brzdnou drahu to je naprosty omyl. Kazdy auto na ledu klouze a je neovladatelne ale pokud myslis na snehu tak je vyrazne vyssi s ABS. a duvod je zcela prozajicky nebot kdyz brzdi autoi bez ABS tak se mu temer ihned zasblokuji kola a ty kola pred sebou hrnou snih kdtery jej brzi zatim co s ABS se nic takoveho nedeje

    Lubos
    26. února • 17:35

    Ach jo

    Huhla
    26. února • 18:15

    Nebuď smutnej luboši....

    Bunda (a spol) jsou spíš humoristi. Pravda je taková, že auto s ABS má až na výjimky delší brzdnou dráhu než auto bez něj. To abs (jak se tady někdo správně zmiňoval) má za účel zabránit tomu, aby se auto při brždění stalo neovladatelný. Ty výjimky jsou kombinace povrchů, který maj opravdu nízkej koeficient tření (zmiňovaný mokrý led a spol). Ovšem podmínkou je kvalitní abs (většinou lepší a dražší vozy). Třeba u cca 7 let starýho auta nižší střední bych dal od abs ruce pryč a naopak nový auto (samozřejmě až na výjiky) nemá cenu bez abs kupovat. BTW není pravda, že je abs jako abs a i dva stejné vozy s e stejným abs mohou brzdit rozdílně.

    Jinak jsem se docela pobavil - už tady chyběl jen huf se svou teorií - "na hmotnosti nezáleží"

    Huhla

    koscj
    28. února • 1:53

    ucelom ABS nieje len to aby auto ostalo ovladatelne. Ale ucelom ABS (a nie podruzny, ale rovnako dolezitym) je aj to, ze ma byt udrzany maximalny brzdny ucinok. Maximalny brzdny ucinok na aute bez ABS dokaze udrzat len malokto.

    Al Bunda
    27. února • 9:09

    Vítám tě do klubu humoristů, protože tvůj příspěvek je fakt na zařazení do Dikobrazu (už zase vychází )

    Auto s ABS má delší brzdnou dráhu na suchu, ty výjimky, kdy ji má kratší jsou - kombinace povrchů, mokrá vozovka, led, ujetý sníh, bláto ...

    Jenže všichni si nějak neuvědomujete, že když zablokujete kola, tak jedete "rovně" a jen čekáte jestli to vyjde či bude rána. ABS Vám dává šanci výrazně zpomalit vůz a navíc ho řídit, takže máte šanci se i vyhnout (nebo uhnout - pokud je samozřejmě kam).

    Hoši doporučuji vám si absolvovat jendodenní školení "bezpečné jízdy" kde si budete moci bez rizika vyzkoušet a porovnat vaše názory, je to opravdu poučné a zjistíte, kde je hranice vašich vědomostí a řidičského umění.

    Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
    Huhla
    27. února • 17:12

    Ten tvůj příspěvek jsem nepochopil - netuším co je citace a có tvůj názor...

    btw - už jsem toho nařídil (i naboural) skutečně dost a (bohužel) jsem si mohl i v PRAXI vyzkoušet brždění s abs i bez něj na suchu, sněhu i ledu. Takže až budeš mít pár praktickejch zkušeností, můžeme si popovídat. Pokud chceš dál oslňovat někoho tím cos někde našel na netu, mě prosím vynech....

    Huhla

    Al Bunda
    26. února • 15:45

    Opravdu vynikající postřeh, ale jsi mimo mísu - pokud se kola odvalují, tak se smýkají méně než kola zablokovaná.

    Navíc bylo děláno nesčetně pokusů ze kterých jednoznačně vychází, že auto s ABS na ledu zastaví na podstatně kratší dráze než bez ABS.

    Ale jinak s tím sněhem máš v podstatě pravdu - tedy co se týče toho hrnutí sněhu, jenže ABS ti umožní vůz řídit, zatímco bez ABS sedíš v kapotovaném bobu

    Stará šoférská (a závodníci ti to potvrdí) pravda říká - nejdřiv řiď a potom brzdi - ABS ti umožňuje obojí najednou

    Luk
    25. února • 10:29

    S ABS je brzdná dráha ve většině případů delší (záleží především na kvalitě ABS) než bez něj. Hlavní výhoda je v ovladatelnosti vozu. BTW uvedené hodnoty jsou spíš horní mez, v reálu to spíš bývá horší (a brzdná dráha delší). Např. led pokrytý ještě vodou (namrzající déšť) mívá koeficient často <0,05 a na takovém povrchu se nedá dělat vůbec nic (max. čekat až to křachne). Pro srovnání  - ocel na oceli (vlak) mívá okolo 0,15.

    max
    25. února • 13:16

    Souhlas, mrznouci dest a led na silnici je to nejhorsi. Myslim, ze jedeno z nejmensich treni ma led na ledu.

    goes
    25. února • 13:15

    ciste teoreticky:
    brzdna draha s ABS nemuze byt se stejnym vozen ma stejnem povrchu nikdy kratsi, nez bez ABS a to z jednoho prosteho duvodu (pominte ted fakt o smyku ci manevrovatelnosti), pri pouziti ABS nejsou kola blokovany porad, tzn. v kratkych intervalech se protaceji, tzn. nebrzdi, tedy auto bez ABS, ktere po sesplapnuti pedalu zablokuje vsechna kola uplne (coz na lede umi i 120tka bez posilovace v klidecku) tak brzdi celou dobu, tzn. neprerusovane brzdeni, tim padem tre koly o povrch celou brzdnou drahu, tim padem zabrzdi na kratsi vzdalenosti, nezli auto s ABS, jenz kazdou chvilku kousek protoci kola. Tot konec teorie. V praxi jde pak uz o smyk, manevrovatelnost a taky o to, ze ne kazde auto na kazdem povrchu atd. dokaze zablokovat kola uplne, tedy nedochazi k maximalnimu brzdeni, jako u ABS ktere na chvilku kola uplne zablokne a chvilku je pusti. Ale globalne vzato se na stejnem voze, stejnem povrchu a stejne kvalitnimi brzdami s ABS neda zastavit na kratsi vzdalenosti, jen se autem da pri brzdeni manevrovat, coz si myslim ztraci na vyhode na suchem povrchu.

    Lubos
    26. února • 17:34

    Pekna teorie, nicmene chybi ti tam par dosti podstatnych faktu. Vysvetlovat nebudu, prijde na to i uplny laik.
    Kazdopadne, teoreticky nebo prakticky, az na par vyjimek jako je suchy a drsny povrch, zavodnik za volantem, kvalitni gumy, v porovnani s treba 4kanalovym ABS je mozne dosahnout i lepsiho vysledku bez ABS.

    ACE
    25. února • 21:37

    Kolo nejvíc brzdí těsně před zablokováním a to lze bez ABS dosáhnout pouze teoreticky, a ABS je to jistý kopromis, ale v naprosté většině k lepšímu. Zřejmě téměř nikdo z nás se v praxi ABSu nevyrovná.

    Petrik
    25. února • 22:39

    presne ako pises...tato diskusia je zbytocna...mam skusenost aj s ABS aj bez... Brzdit tesne pred hranicou blokovania bez ABS je hovadina ktoru nik nedokaze.. v praxi treba casto brzdit a zaroven korigovat voz...navyse pri uhybnom manevry (napr. vodic v protismere), sa casto ocitnu prave kolesa na horsom povrchu, a to uz nevyrovna ani supercitliva noha... S ABS brzdi voz proste stale na maximum, ale bez neho sa daju optimalne vysledky dosiahnut iba v laboratornych podmienkach a nie v premavke...

    mrazik
    25. února • 15:42

    goes nemas uplnou pravdu. Auto bez ABS zabrzdi na kratsim useku pouze v pripade suche vozovky. Na ostatnich povrsich ma auto bez ABS delsi drahu. Takto to proste je a ne jinak.

    Trunk
    27. února • 14:40

    souhlasim s mrazikem. Zkousel jsem to, vysledky jsou teda dost subjektivni, ale na suchu se smykem zabrzdi rychleji nez jakkoli jinak. Na lede se to pak rapidne meni ve prospech ABS. Asi tak.

    Luk
    25. února • 16:29

    Délka brzdné dráhy s ABS podstatně záleží na kvalitě ABS, tedy schopnosti udržet zpomalení co nejblíže hranici zablokování. Zde se za posledních 10 let udělal dost velký pokrok, takže nové vozy se chovají podstatně jinak než ty starší. Týká se to hlavně rozdělování brzdného účinku, kde řidič sám nemůže nic ovlivnit (pokud nemá závodní speciál). Ale zatím stále platí, že brzdná dráha s ABS je většinou delší, než lze (se stejným vozidlem) dosáhnout bez něj.

    ondra
    25. února • 15:01

    ja ti nevim, koukal jsem na film "Boura jen blb" a tam ukazovali rozdil mezi brzdenim s ABS a bez na mokru a ledu (simulovanym) a rozdil byl znacny - s ABS to na mokru brzdilo snad na polovicni vzdalenosti... osobne to bohuzel zkusit nemuzu protoze nemam stejny auto i bez ABS :o) ale veril bych tomu

    Al Bunda
    25. února • 15:54

    Věř tomu, protože GOES sice teoretizoval, ale zapoměl na pár maličkostí:

    1) Při zablokovaném kole vzniká tření a tudíž narůstá teplota povrchu -> led začíná tát a mezi pneumatikou a ledem a vzniká vrstvička vody -> jak vyplývá z tabulky je součinitel tření nižší než na samotném ledě = výhoda ABS - kolo při odvalování odvádí vodu

    2) Při zablokovaném kole vzniká tření a tudíž narůstá teplota povrchu -> dochází k degradaci směsi pneumatiky a ta ztrácí svou přilnavost -> opět dochází ke snížení součinitele tření = výhoda ABS - kolo se odvaluje a nepřehřívá se běhou

    3) Při zablokovaném kole nedochází na mokré vozovce k odvodu vody mimo běhoun -> voda je navíc tlačena před kolem a dochází ke zvětšení vodního klínu = výhoda ABS - kolo při odvalování odvádí vodu

    Opravdu má auto bez ABS výhodu při brždění v kratší dráze - ovšem pouze na šotolině, kdy před sebou tlačí tuto vozovku a jakoby se částečně boří.

    Takže závěrem lze říci, že je ukázce ve zmíněném filmu veřit na rozdíl od teorie GOESE

    Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
    h
    1. prosince • 20:31

    h

    jzk
    25. února • 14:18

    dovolim si nesouhlasit. Když zablokujes kola tak brzdnou dráhu v žádném případě nezkrátíš, ale naopak prodloužíš. Jakmile se ti začnou dřít zablokovaná kola o asfalt, tak se ošoupne povrch gumy pěkně do hladka a přilnavost se prudce sníží, takže pak jedeš jak na sáňkách. (a nesrovnávej s pneumatikama co používají F1, to je o něčem jiném ).

    JP
    25. února • 13:37

    Je tedy nejsem takovy teoretik jako goes, ale predstavte si, jak sunete nejakou tezkou krabici pred sebou. Nejdriv musite zatlacit, aby se vubec rozpohybovala a pak uz to jde lip. Nebude to takhle stejne s ABS? Ze ve smyku je brzdna draha delsi nez kdyz se prerusuje? Vzpominam si na dvdcko od nadace Malina, kde Landa s Krestou ukazovali, jaka je brzdna draha na ruznych povrsich u auta bez a s ABS. A to s ABS ji tedy rozhodne nemelo delsi.... (ale asi dvoutretinovou). Jinak ABS zacinaji mit auta od 300tKc vic, ale neni to vzdy (zalezi na preferencich kupujiciho, ze).

    Michal
    25. února • 9:38

    ABS nemají i auta za 400 tisíc, to určitě standardem jak se domníváš

    xpc
    25. února • 8:31

    Prosim pekne, kdyz zaspinim ledovku drobnym sterkem ci piskem, myslim, ze se mi prilnavost zvysi, ne? No a takovych kombinaci tam mate vice. Treba mokra a sucha ledovka:) Dost nestastne volena tabulka...

    Petr
    25. února • 8:46

    Mně na tom nic divnýho nepřijde. Pokud to tak někdo změřil, tak proč by to mělo být nešťastný?

    xpc
    25. února • 9:26

    Mate pravdu, kdyz to zmerili.

    Doporučujeme

    Články odjinud