Lancia Y 10 (1984): luxusní mini, jež předběhlo dobu

Před třiceti lety vznikl vůz, jenž v ledasčem předznamenal současnost. Zájemcům o malý automobil nabízel kromě potřebné hbitosti také promyšlený interiér a komfortní výbavu na úrovni známé tehdy jen z daleko větších aut…
Seznam kapitol
  1. Posel nových časů, Nedostižná aerodynamika, Překvapivý podvozek, Videa
  2. Luxusní interiér, Labutí píseň, Technické údaje
  3. Fotogalerie (58x foto)

Posel nových časů

Subkompaktů, tedy vozů s délkou do 3,4 m a přibližně litrovými motory, se v roce 1984 v Evropě prodalo více než 2,3 milionu kusů, což znamenalo tržní podíl plných 24 % (třeba v Itálii to ale bylo až 40 %!). Koncern Fiat tuto kategorii na počátku osmdesátých let podchytil velmi zdařilým Unem a záhy jej doplnil řadou Y 10. Zařazena byla pod značku Lancia, ovšem ve Francii a Itálii se prodávala jako Autobianchi, v jejíchž dílnách v Miláně (Desio) se od roku 1985 také vyráběla.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Lancia Y 10 byla v Itálii a Francii prodávána pod značkou Autobianchi; lité ráfky a přídavná dálková světla byly typické pro verze Turbo

Lancia Y 10 vznikla v konstrukčních kancelářích Lancie, Giugiaro navrhnul design a Fiat přidal tehdy zbrusu nový čtyřválec FIRE. Byl to svého času bezkonkurenční vůz, v této kategorii nikdo jiný nenabízel tak komfortně vybavený, aerodynamický a technicky moderní automobil. Třídveřová karoserie pravda nabízela dostatek místa jen na předních sedadlech, ale byl to zjev.

Retro | Zajímavosti | Lancia

Víkendové čtení: Lancia na špici pokroku

Model Y 10 se navíc proti dobové tradici nedodával ve výbavových stupních, ale spíše v podobně vypravených verzích směřovaných na různé zákazníky. Vzhled vozu načrtl Giugiaro, a tak v něm není problém spatřit jisté odkazy na Uno, ale na konečném provedení se podíleli stylisté Lancie za podpory vývojářů obsluhujících moderní aerodynamický tunel ve Fiatu.

Nedostižná aerodynamika

Právě po stránce aerodynamiky šlo o jeden z nejprogresivnějších automobilů osmdesátých let. Maximální omezení odporu vzduchu bylo jedním z nejdůležitějších prvků zadání a autoři pro jeho dosažení využili všech tehdy dostupných prostředků a poznatků. Všimneme si zejména výrazně skloněné kapoty přecházející do vlepeného čelního skla a takřka svislé zádi, přechody všech ostatních povrchových dílů byly co nejplynulejší.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Pohled pod skořápku je opravdu působivý; rezervní kolo bylo třeba s ohledem na řešení zadní části karoserie a podvozku třeba vložit do přídě

Karoserie byla zcela hladká, tvar a plocha přístupů vzduchu k chladičům byla dokonce přesně přizpůsobena použitému motoru. Boční dveře i výklopná záď důsledně překrývaly sloupky, Lancia Y 10 velikostně srovnatelné vozy překonávala šířkou i výškou karoserie. Výsledek byl pozoruhodný: součinitel odporu vzduchu cx u tohoto modelu činil jen 0,31. To byla u malých vozů naprosto nedostižná hodnota, jež dokonce překonávala i daleko větší a z pohledu aerodynamiky výhodnější vozy.

Retro | Technika | Sportovní auta | Kombi | Luxusní auta | Fascinace | Sedany | Lancia

Lancia Thema (1984): „italský mercedes“ oslaví 30. narozeniny

Požadavky na redukci odporu vzduchu však nesměly nijak ovlivnit užitné vlastnosti a komfort ovládání vozu. Nezvykle vysoké a dlouhé boční dveře zabíraly 97 % výšky karoserie a usnadňovaly přístup k předním i zadním sedadlům (ta přední byla navíc zavěšena na důmyslné soustavě ramen), za pozornost stojí také závěsy výklopné zádi s osou posunutou o 110 mm vpřed.

Překvapivý podvozek

V té době ještě automobilka Lancia stále platila za „značku inženýrů“, jež v konstrukci mechanických skupin svých vozů přicházela se zajímavými, ale hlavně většinou skvěle fungujícími řešeními. Přední kola sice disponovala vzpěrami McPherson, ale vespod byla ustavena dvěma páry šikmých ramen. Ta přední zachycovala hlavně síly působící v podélné ose vozu a nesla zkrutný stabilizátor.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Čelní stěna byla včetně všech jejích prvků samostatnou montážní skupinou; nová zadní náprava se dočkala označení Omega; relativně malé výklopné víko zádi umožňovalo pohodlný přístup k malému zavazadlovému prostoru

Ten proto nebyl vůbec připevněn ke karoserii, takže plnil své poslání, aniž by přitom do karoserie přinášel jakékoli pohyby směřující ke kroucení skeletu. Ačkoli v principu nejde o nic vysloveně revolučního, skutečným překvapením byla zadní náprava. Konstruktéři vyvinuli výrazně vpřed prohnutý tuhý nosník, jenž svým tvarem dal tomuto řešení označení Omega. V přední části byl ke karoserii připevněn jediným masivním silentblokem.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Lancia Y 10 Turbo a její motor

Samotná kola pak byla zavěšena na vinutých pružinách a šikmo uložených tlumičích a v podélném směru ustavená dlouhými šikmými vzpěrami. Všechny tři motory měly čtyři válce, rozvody OHC a pětistupňové převodovky. Nejmenším byl zcela nový „litr“ Fiat FIRE s objemem 999 ccm a výkonem 45 koní (33 kW). Pod kapotou této Lancie si odbyl svoji úplnou premiéru a kvalitu jeho konstrukce potvrdily desítky let, po něž se pak v různých verzích vyráběl.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Posel nových časů, Nedostižná aerodynamika, Překvapivý podvozek, Videa
  2. Luxusní interiér, Labutí píseň, Technické údaje
  3. Fotogalerie (58x foto)
Test: Audi A5 Coupé je moderní a vyspělé GT. Pár výhrad ale máme...

Audi A5 Coupé

Vyzkoušeli jsme nejnovější kupé od Audi. Nová A5 jde opět proti Mercedesu třídy C a BMW řady 4. Jakého zákazníka může zaujmout?

18.  5.  2017 | Milan Lažanský | 45 příspěvků
Návrat Fiatu do nižší střední třídy. Čím při testu zaujalo vrcholné Tipo?

Fiat Tipo 1.6 MultiJet (6M)

Fiat Tipo ve variantě hatchback jsme otestovali s motorem 1.6 MultiJet a šestistupňovým manuálem. Čím překvapil a kde jsou jeho slabá místa?

13.  5.  2017 | Stanislav Kolman | 17 příspěvků
Test Citroënu Grand C4 Picasso: Pro rodinu stále lepší volba než SUV

Citroën Grand C4 Picasso

Proti módním SUV jde Citroën s modernizovaným Grand C4 Picasso. Vyzkoušeli jsme jej s netradiční benzinovou motorizací 1,6 THP a automatickou převodovkou.

4.  5.  2017 | Milan Lažanský | 73 příspěvků