57
Fotogalerie

Lancia Gamma (1976-1984): Nejen kupé, ale i luxusní fastback

Lancia Gamma existovala už před první světovou válkou. Vzhledem ke své oblibě označovat modely písmeny řecké abecedy se Lancia k tomuto názvu v roce 1976 vrátila.

Kapitoly článku:


Vlajková loď Gamma (Tipo 830) vystřídala menší jen tři roky vyráběný model 2000 a navázala na Flaminii, která vyběhla z výroby už na počátku 70. let minulého věku. Jednalo se o první zcela nový model postavený po převzetí Fiatem (1969). Výsledek projektu Y2, jehož vývoj byl zahájen na podzim 1970 a vedl jej Sergio Camuffo, vypadal nekonvenčně. Leonardo Fioravanti a Aldo Brovarone coby zodpovědní u Pininfariny odvedli perfektní práci.

Berlina nebyla sedan, ale fastback

V Ženevě 1976 na 46. ročníku tamního autosalonu debutovala hned ve dvou karosářských variantách. Čtyřdveřová Berlina nebyla klasickým sedanem, ale stejně jako třeba Citroën CX a menší GS fastbackem. Vycházela ale také ze stejného turínského prototypu BMC 1800 Berlinetta Aerodinamica (1967). Citroën s Lancií ostatně krátce spolupracoval, ale zasáhla francouzská vláda.

1976ia_gamma_coupe_11.jpg1976ia_gamma_coupe_12.jpg1976ia_gamma_coupe_8.jpg1976ia-gamma-berlina-5-1.jpg1976wp-ru-lancia-gamma-berlina-11-1.jpg1976wp-ru-lancia-gamma-berlina-12-1.jpg
Lancia Gamma byla představena v roce 1976 ve dvou karosářských variantách: kupé a fastback. Díly karoserie nebyly zaměnitelné

Hlavně splývavá záď Gammy se třetím bočním okénkem a širokými sloupky se tvářila až mohutně. Originální byla i trojúhelníková zadní světla fastbacku. Pětisetlitrový zavazadelník byl dostatečně velký, jen víko se nevyklápělo i se sklem.

Sedan měl rozvor náprav 2670 mm, u kupé byl zkrácen o 115 mm. Podvozek s nezávisle zavěšenými koly na spodních příčných trojúhelníkových, respektive lichoběžníkových ramenech a vzpěrách McPherson vycházel z Lancie Beta a byl dostatečně komfortní. Pohodlí zajišťovaly vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, vozy se nekroutily a držely stopu i v zatáčkách díky příčným zkrutným stabilizátorům. U několika prototypů se zkoušela i hydropneumatika.

1977lc6.jpg1977lc4.jpg1977lgc1.jpg1977lgc7.jpg1977lgc.jpg1977lgc5.jpg
Elegantní kupé (zde modelový rok 1977) neměřilo na délku ani 4,5 m a vysoké bylo 1,3 m

Hřebenové řízení vyráběli pro Lancii u ZF. Dvouokruhový brzdový systém ještě bez ABS se spoléhal na čtveřici kotoučů, ty přední disponovaly vnitřním chlazením. Brzdám i řízení pomáhaly posilovače.

Zpočátku pouze se čtyřválcem 2,5 l

Pod kapotou, konkrétně podélně před přední nápravou byl umístěn unikátní kompaktní plochý kapalinou chlazený čtyřválec s rozvodem DOHC a dvouventilovou technikou. Z objemu 2484 cm3 dával 103 kW při 5400 otáčkách za minutu. Samotné válce byly z litiny, blok a hlavy hliníkové. Motor vážil jen 135 kg. 

1978erlina2.jpg1978berlina4.jpg1976ia_gamma_berlina_uk-spec_1.jpg
Fastback pojmenovaný Berlina měl přední sedadla s lůžkovou úpravou a v té době ještě nepříliš obvyklé opěrky hlavy i vzadu

Vačky poháněl ozubený řemen, klikový hřídel byl uložen ve třech ložiskách. O dopravu paliva se staralo mechanické čerpadlo a dvojitý spádový karburátor Weber, směs přivádělo k výbuchu tranzistorové kontaktní zapalování.

Vlastní pětistupňové přímo řazené a čtyřstupňové samočinné převodovky britské firmy Automotive Products přenášely 208 N.m/3000 min-1 na přední kola, přičemž 90 % této hodnoty bylo k mání už od dvou tisíc otáček. Vidlicové šestiválce DOHC objemů 3 a 4 l zůstaly na papíře konstruktéra de Virgilia. Jeho kolegové by museli prodloužit přední převis.

Kupé bylo kratší a nižší

Samonosná karoserie se součinitelem odporu vzduchu 0,37 měla ve střední části ochranný oblouk kvůli tuhosti, výztuhy bychom našli i ve dveřích a přední blatníky se k ní šroubovaly. Sedany měřily na délku 4,58 m, byly 1,73 m široké a 1,41 m vysoké.

1979berlina8.jpg1979berlina12.jpg1979berlina3.jpg
1979berlina11.jpg1979berlina13.jpg1979berlina14 copy.jpg
Zadní sedadla Berliny poskytovala podle propagačních materiálů dostatek místa nejen dětem, ale i zaneprázdněným byznysmenům

Kupé bylo o deset centimetrů kratší a samozřejmě mnohem nižší, do výšky čnělo jen 133 cm. Karosářské panely se nedaly zaměnit, u Gran Turisma s nízkou kapotou a silně skloněným čelním sklem byly zcela jiné, jen přední světla a mřížka chladiče se shodovaly.

Berliny vážily 1320 kg, kupé 1270 kg z klidu na stovku obě sprintovaly během 10 s a elegantní dvoudveřové koketovaly s dvoustovkou, fastbacky dosahovaly jen 195 km/h. Standardně jezdily na čtrnáctipalcových kolech s obutím rozměru 185/70. Z nádrže o objemu 63 l (kupé měla o čtyři litry menší) ubýval benzin celkem rychle, průměrná cestovní spotřeba přesahovala 12 litrů.

Dálková světla se přepínala automaticky 

Řidič si mohl volant a svoji sedačku seřídit výškově, ve voze se pohodlně vyspali dva lidé díky lůžkové úpravě. Opěrky hlavy také vzadu nebyly tehdy ještě ve vyšší střední třídě zdaleka běžnou záležitostí. Na cestu svítila čtveřice hlavních halogenových reflektorů se samočinným přepínáním dálkových a potkávacích světel. Před skoro čtyřiceti lety!

1979berlina1.jpg1979berlina10.jpg1979berlina5.jpg
Náročné klientele cestující už tehdy soukromými tryskáči nabízela Lancia Gamma mj. automatické přepínání dálkových a potkávacích světel, klimatizaci nebo elektricky seřiditelná zrcátka

Příplatková výbava zahrnovala třeba tónovaná skla, klimatizaci, posuvnou střechu a elektrická zadní okna, v sérii se motorky staraly jen o ta přední a také zrcátka. Berlina přišla na trh v červnu 1976, kupé až na začátku následujícím roku.

Také od počátku dodávaný karburátorový dvoulitr (1998 cm3) měl 88 kW v 5500 otáčkách a 172 N.m/3500 min-1. I tak se s ním vozy uměly dostat na 185 km/h. Mimo Itálii se prakticky neprodával, v domovině byl k mání z daňových důvodů. Za auta s motory do 2 l činila sazba DPH 19 %, nad tuto hranici byla dvojnásobná.

Modernizace přinesla nový vzhled

Při modernizaci na jaře 1980 se u dvouapůllitru objevilo elektronické vstřikování paliva Bosch LE-Jetronic, výkon se však prakticky nezměnil, udávají se mírně vyšší hodnoty 104 kW, respektive 212 N.m. Rovněž jízdní parametry zůstaly zachovány, jen spotřeba o něco málo klesla, zhruba o půl litru. Karburátorové motory však pokračovaly dál.

1980ia_gamma_coupe_1.jpg1980ia_gamma_coupe_4.jpg1980wp.ru_lancia_gamma_berlina_10.jpg
V roce 1980 dostala Gamma hranatější tvary, novou palubní desku nebo 15palcová kola

Tzv. druhá série se od té první lišila i vzhledově: novou maskou chladiče, otvorem pro přívod vzduchu pod předním nárazníkem, v interiéru původně navrženém Pierrem Stroppou bychom narazili na inovovanou palubní desku včetně přístrojů, řadicí páku či volič a ruční brzdu, přepracovaná sedadla (za příplatek i v kůži), nové digitální hodiny a vnitřní osvětlení. Kola už byla patnáctipalcová.

Velká italská auta to nikdy neměla jednoduché. Gamma zůstala exkluzivitou už během svého aktivního života, i když neměla šestiválec, nebyla také nijak levná. Celkem vzniklo v závodě Chivasso do srpna 1984 pouhých 22 081 exemplářů, z toho 15 272 Berlin a 6789 GT. Německým značkám v segmentu E konkurovat nedokázala, ani Francouzům a Volvu.

197600 - Gamma Berlina 2.0-2.5 1. Serie 1976-1980.jpg197600 - Gamma Berlina 2.0-2.5 1. Serie 1976-1980A.jpg197600 - Gamma Berlina 2.0-2.5 1. Serie 1976-1980B.jpg
Zatímco tisk velebil chování Gammy na silnici, zákazníci proklínali její poruchovost

Je to obrovská škoda, protože už při debutu pěl motoristický tisk ódy na komfortní podvozek, jízdní vlastnosti i ovladatelnost. Přední pohon, nízké těžiště a vhodné rozložení hmotnosti zajišťovaly takřka neutrální charakter.

Motory se kazily

Nepovedly se vačkové hřídele, které konstrukční chybou rychle odcházely. Kvůli příliš měkkým mokrým vložkám válců odcházelo těsnění pod hlavami, což končilo únikem maziva, vody a logicky přehřátím motoru. Pořádně nefungovalo chlazení s vyrovnávací nádržkou a elektrickým větrákem.

Katastrofou byl pak v zimě hustý olej v čerpadle posilovače řízení ovládaném vačkovým hřídelem. Uměl způsobit jeho smrt, pokud majitel neměnil každých 30.000 km klínový řemen, ten praskl, načež se potkaly písty a ventily a byl konec. Vačky z nekvalitního materiálu pracovaly nasucho a samy o sobě nevydržely dlouho.

1980wp.ru_lancia_gamma_berlina_8.jpg1982berlina.jpg1982coupe.jpg
Druhá série je mnohem vzácnější, tvoří jen asi třetinu z celkového počtu 22 081 vyrobených kusů

Po modernizaci se sice veškeré problémy podařilo odstranit, ale zákazníci ztratili zájem. Druhá série je také mnohem vzácnější s celkovým počtem 7351 kusů, na první tak připadalo 14 730 aut. Dnes jsou přeživší kusy v péči sběratelů. Brovaroneho kupé je opravdu krásné a stalo se vyhledávaným klasikem, i když připomíná i některá soudobá Ferrari ze stejné karosárny.

Nástupcem Gammy se stala v říjnu 1984 Thema, výsledek projektu Tipo 4, který vyvíjel koncern Fiat ve spolupráci se Saabem a tehdy ještě státem řízenou Alfou Romeo. Té však chybělo sériové kupé, které doplnilo až další řadu Kappa (1996).

Gamma jako MPV i Spider

Na základě Gammy vzniklo také několik studií a jedna zajímavá úprava. Italdesign Megagamma  z Turína 1978 představoval MPV navržené Giugiarem. Pětidveřový minivan pojal pětici pasažérů a měl posuvnou zadní lavici. Přitom měřil na délku jen 4,31 m, do výšky zase naopak značných 1,62 m a poháněl jej boxer 2,5 l už se vstřikováním.

concept1978megagamma_concept_1.jpgconcept1978megagamma_concept_2.jpgconcept1978megagamma_concept_4.jpg
concept1978megagamma_concept_3.jpgconcept1978megagamma_concept_6.jpgconcept1978megagamma_concept_5.jpg
Giugiaro navrhl již v roce 1978 na základě Gammy studii minivanu Megagamma

Stejně starý Pininfarinův Spider 2500 alias T-Roof měl odnímatelné panely střechy a bezrámová okna. Rovněž zde stvořili v roce 1980 klasický čtyřdveřový sedan Gamma Scala, jednu chvíli se o něm dokonce uvažovalo jako o nástupci fastbacku. Třídveřová Oligata (Paříž 1982) představovala stylistické cvičení na téma shooting brake.

concept1978lancia_gamma_t-roof_11978.jpgconcept1980a_scala_21980.jpgconcept1982a_olgiata_4.jpg
Pininfarinovy intepretace Gammy: Spider 2500 se střechou typu targa (1978), klasický čtyřdveřový sedan Scala (1980) a shooting brake Oligata (1982)

Karosárna Pavesi přestavěla jedno kupé pro nejmenovaného arabského šejka. Kožený interiér svou modrobílou kombinací korespondoval s lakem karoserie, auto bylo luxusně vybaveno (mimo jiné i barem) a motor o objemu 2,5 L „živily“ překvapivě dva karburátory domácí značky Dell'Orto a nikoli Webery.

Lancia

Lancia, založená v roce 1906, patří k nejstarším světovým automobilkám. První vůz vznikl v roce 1908.

Až do šedesátých let 20. století zůstala Lancia nezávislá. V roce 1969 ji ale převzal Fiat, kde má roli luxusnější alternativy k jeho automobilům. Od roku 2021 patří Lancia do skupiny Stellantis.

Lancia Ypsilon

Doporučujeme

Články odjinud