Lancia Aurelia: italská kráska

Zapomeňte na Jaguary XK i MGA. Historii sportovních vozů ve skutečnosti psala Lancia Aurelia B24 Spider.
Seznam kapitol
  1. Úvod, Život v zapomnění, Génius Jano a první vidlicové motory, Zrození Aurelie
  2. A je tu Spider, Jedinečná technika, On the road..., Volant vpravo
  3. Jízdní vlastnosti, Závěrem, Přehled vyrobených vozů

Život v zapomnění

Tato Lancia dlouhé roky spočívala až na samém dně truhly automobilového bohatství. Bylo jich totiž vyrobeno velmi málo, jen 240, což jen přidává na pikantnosti zjištění, že jde o nečekanou kombinaci mimořádných schopností, kvality a kultivovanosti. To auto mě překvapilo natolik, že teď vůbec nechápu, proč se staly symbolem dokonalých sportovních vozů padesátých let skořápky MGA, Triumph TR nebo Jaguar XK. Aurelia je strčí do kapsy všechny.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Génius Jano a první vidlicové motory

Dávné Lancie byly vozy kypící technickými inovacemi a svébytným stylem, ale pozdější drahé klony prostých Fiatů lesk této slavné značky rozprášily. Ovšem situace znalí motoristé vědí, že Lancia stojí na předním místě v seznamu značek, které se ve dvacátém století nejvíce zasloužily o rozvoj automobilové techniky a udávání trendů.

Největší novinkou v řadě Aurelia, která sahala od sedanů přes kupé až k otevřeným verzím, bylo použití vidlicového motoru V6. Většina dnešních aut, od Golfu po Mondeo, je ve svých výkonnějších provedeních poháněna právě motorem s uspořádáním válců do tvaru písmene V, ale Lancia byla první, kdo jej zavedl do sériové výroby. Už v roce 1924 přišla Lancia s první jednotkou V6 s označením Tipo 73 a objemem 2 649 cm3. Tento motor byl určen pro model Lambda, ale neosvědčil se. Do té doby s tímto uspořádáním pravděpodobně koketovala jediná automobilka – americký Marmon. To bylo v roce 1905, ale její stroj nepřekonal stádium prototypu.

Vidlicové uspořádání samo o sobě může vypadat novátorsky, ale Lancia takovými motory vybavovala svá auta již od roku 1922. Jednotky V4 poháněly vozy Lambda a motory V8 pak model Trikappa. Jednotícím rysem všech vidlicových motorů Lancia vyráběných před druhou světovou válkou byl úzký úhel, který řady válců svíraly. Pohyboval se v rozmezí 13 až 24 stupňů (šlo o celkem osm různých typů, vždy s vačkovými hřídeli v hlavách), přičemž u každého modelu byl konkrétní úhel jiný. To umožnilo použít vždy pouze jedinou hlavu, společnou pro obě řady válců.

Nepřítomnost motoru V6 v nabídce značky byla zřejmě zapříčiněná pouze tím, že inženýři Lancie měli obavu z jeho nevyváženosti. Dva nejlepší inženýři značky, Vittorio Jano a Francesco De Virgilio, však byli opačného názoru a v roce 1943 se pustili do vývoje jednotky V6 pro novou generaci poválečných Lancií. De Virgilio, který práci na novém projektu vedl, přišel s řešením, kde řady válců svíraly úhel 60 stupňů. Ten však bylo nutno redukovat až na 45 stupňů, a to ze zcela prostého důvodu: tehdejší italské předpisy vyžadovaly, aby převod řízení od volantu k rozvodovce zabezpečovala jednodílná, rovná tyč bez kloubů, takže pod kapotou modelu Aprilia (kam měl být původně nový motor dodáván) pro výrazněji rozevřený motor zkrátka nebylo místo.

Zrození Aurelie

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Teprve v roce 1948 schválil Gianni Lancia vývoj vozu, který mohl být dostatečně dimenzován, aby pojal nový celohliníkový motor V6 v jeho původním uspořádání s rozevřením válců 60 stupňů. Tak vznikla řada Aurelia, která začínala sedanem B10 s motorem 1 754 cm3, představeným v roce 1950. Model B10 byl záhy nahrazen typem B12 s motorem 2 266 cm3 a objevily se novinky B15 (sedan s prodlouženým rozvorem), B21 a B22 (oba s objemem 1 991 cm3), ale především model B20 (Aurelia GT), který osvědčil nový motor V6 coby kvalitní základ pro výjimečné jízdní výkony.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Aurelia B20 byla uvedena roku 1951 jako „první skutečně sériové GT na světě“. Aurelia B20 byla rychlá, hbitá, kultivovaná, elegantní a praktická – skutečně univerzální vůz, který umožňoval pohodlné cestování napříč Evropou, stejně jako úspěšné nasazování ve sportovních podnicích. De Virgiliův šestiválec nakonec existoval v pěti různých objemech. Nejmenší, o objemu 1 991 cm3, se montoval do verzí B20, B21 a B22, naopak největší, s objemem zvýšeným na 2 451 cm3, poháněl od roku 1953 třetí sérii řady B20 a nesl označení GT 2500. Rok nato se objevila čtvrtá série řady B20, která dostala novou zadní nápravu typu de Dion, jež nahradila dosud používané uspořádání s vlečnými rameny a vinutými pružinami. Právě vozy čtvrté série mají podle znalců nejlepší jízdní vlastnosti ze všech šesti sérií řady B20.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Úvod, Život v zapomnění, Génius Jano a první vidlicové motory, Zrození Aurelie
  2. A je tu Spider, Jedinečná technika, On the road..., Volant vpravo
  3. Jízdní vlastnosti, Závěrem, Přehled vyrobených vozů
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Test Suzuki Swift SHVS: Tady elektromotor rozhodně dává smysl!

Suzuki Swift SHVS

Naší recenzí prošla nová generace Suzuki Swift. Vyzkoušeli jsme ji v mild-hybridní variantě.

4.  10.  2017 | Milan Lažanský | 16 příspěvků