Lada Niva (1977-dosud): Terénní nezmar z Ruska

Lada Niva alias 4x4 měla neoficiální premiéru před čtyřiceti lety. Vyrábí se dodnes a do důchodu se rozhodně ještě nechystá.
Seznam kapitol
  1. Prototypy, technika
  2. Nový motor, druhá generace
  3. Fotogalerie

Mladá sovětská automobilka se VAZem 2121, jak zněl původní název vozu, trefila přesně do mezery na trhu, a to nejen místního, případně východních zemí. Malý automobil s trvalým pohonem všech kol, který by se nebál jízdy v náročném terénu a přitom měl samonosnou karoserii, totiž nenabízel v 70. letech minulého věku celosvětově vůbec nikdo. Rozhodně nejde o SUV, jak píší mnozí „odborníci“, navoněné moderní pseudoteréňáky, které se zahrabou na mokré louce. Ty totiž nemají uzávěrku diferenciálu ani redukci. Na počátku stál pochopitelně vládní úkol, v centrálně řízené ekonomice Sovětského svazu to ani jinak nešlo.

Prototypy

Označení 2121 nesly už první dva experimentální prototypy Krokodil z roku 1972, ale jednalo se ještě o rustikální hranaté off-roady s plátěnou střechou a sklopným čelním sklem. Pozdější Niva se začala rýsovat ve třiasedmdesátém v podobě čtyř prototypů 2E2121 postavených od dubna do srpna. Ty už nesly na bocích vzadu nápis Niva, měly ale ještě kulaté reflektory včetně směrovek umístěných nad těmi hlavními. Sezóna 1974 přinesla další trojici s předčíslím 3E, podoba i s černou maskou chladiče a koncovými světly z osobních modelů 2103 byla mnohem bližší pozdějšímu sériovému vozu, ten ale nakonec dostal zadní „lampy“ z „nulašestky“. V pětasedmdesátém vyjely dva prototypy M a ještě několik dalších.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Zrod Nivy: od prototypu Krokodil přes 2E, 3E a M až po předprodukční vozy, ten poslední už je z padesátikusové série z roku 1976

Za konstrukcí vozu stáli Vladimir Solovjov a Petr Prusov, tvary karoserie nakreslil Valerij Semuškin. Předsériová Niva se představila v únoru 1976 při příležitosti XV. sjezdu sovětských komunistů, tak velela doba. Následovala padesátka ověřovacích kusů. Sériová výroba byla zahájena v Togliatti 5. dubna 1977. Mezinárodní premiéru si Niva odbyla na lednovém autosalonu v Bruselu 1978 a Evropa byla nadšena, následně sovětský teréňák získal několik ocenění na výstavách.

Technika z žigulíků

Nivu poháněl zážehový čtyřválec s rozvodem OHC, původně ze sedanu VAZ 2106. Z objemu 1569 cm3 dával největší výkon 56 kW (76 k)/5400 min-1. Pohonná jednotka byla na svou dobu moderní konstrukce s litinovým blokem a hliníkovou hlavou, klikový hřídel se nacházel v pěti ložiskách a vačkový poháněl řetěz. O palivo se staral ještě dvojitý spádový karburátor. Výrobce udával točivý moment 122 N.m/3000 min-1.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Charakteristickým znakem Nivy se staly směrovky originálně umístěné nad hlavními světly, terénu se díky stálé čtyřkolkce a uzávěrce mezinápravového diferenciálu nebojí, i když má samonosnou karoserii

Nivy měly zpočátku přímo řazené převodovky s čtveřicí rychlostí, dvoustupňová redukce se řadí dodnes pákou na podlaze, ta třetí slouží k uzamykání mezinápravového diferenciálu. Stálý pohon přední i zadní nápravy obstarávají hnací hřídele, dále dva spojovací kloubové a dvojice hypoidních rozvodovek. Podvozek s kratičkým rozvorem náprav 2200 mm je bezrámové konstrukce, což představovalo v polovině 70. let u terénního auta opravdu unikátní řešení.

Lada: jaká auta v Československu prodával VAZ v roce 1989

Lada: jaká auta v Československu prodával VAZ v roce 1989

Vpředu bychom našli nezávislé zavěšení s příčnými lichoběžníky, zadní náprava byla klasická tuhá, podepřená dvojicemi podélných ramen a příčně ustavená panhardskou tyčí. Komfort zajišťovaly vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, vpředu pomáhal příčný zkrutný stabilizátor. Deceleraci zajišťovaly kotoučové a bubnové brzdy, řízení bylo šnekové.

Kompakt do terénu

Auta byla 3,72 m dlouhá, 1,68 m široká a 1,64 m vysoká, i zatížená disponovala dostatečnou 22cm světlostí. Vážila pouhých 1150 kg a jezdila na šestnáctipalcových kolech. Přístup do zavazadelníku byl jednoduchý, Niva měla již od začátku výklopnou zadní stěnu, ta ale ani zdaleka nekončila až u zadního nárazníku. Zadní lavice se dala sklopit. U prvních modelů bychom našli v základní výbavě otáčkoměr, stejně jako vyhřívané zadní okno. Jedenadvacetikusová sada nářadí je její součástí dodnes. Za stěrač a ostřikovač zadního okna ovšem bylo nutné z kapsy vytáhnout peníze navíc, stejně jako za halogenové světlomety.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Zadní víko končilo nejdříve až nad světly, ty spolu s palubní deskou, volantem a pohonnou jednotkou daroval VAZ 2106

Pětačtyřicetilitrová benzinová nádrž rozhodně nebyla předimenzovaná, na 100 km Niva běžně spálila přes 10 l benzinu, ve městě i čtrnáct a v terénu mnohdy ještě více. Zato vyjela prudký svah až do 58 %, nezalekla se půlmetrového brodu a utáhla šestisetkilový brzděný přívěs. Největší rychlost na silnici (132 km/h) a zrychlení z klidu na stovku za 23 s vlastně ani nejsou důležité. Do útrob si našly cestu i menší čtyřválce 1,3 a 1,5 l. Od poloviny 80. let se v převodovce začala objevovat pětka.

Niva ve světě

Niva byla opravdu populární, až 80 % produkce se zpočátku vyváželo. VAZ musel zvýšit výrobu z původních 25 až na 70 tisíc aut ročně. Západní importéři do nich montovali diesely Indénor 1,9 l/51 kW z Peugeotů, existovaly polokabriolety s pevným předním dílem střechy a zadním plátěným. V tomto ohledu byl hodně agilní francouzský Poch (dovážel i škodovky) a Deutsche Lada. Jean-Jacques Poch nasazoval závodní vozy dokonce do pouštních maratonů, slavný Dakar nevyjímaje. Benzinovou šestnáctistovku pak vybavoval turbem!

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Nejagilnějšími úpravci byla německá filiálka Lady a Francouz Poch, který Nivy nasazoval i na Dakar. Kabriolety si klienti v v západní části Evropy oblíbili 

Objevilo se neuvěřitelné množství akčních modelů a speciálních verzí, které vznikají stále. Nivy se exportovaly nejen do západní Evropy a Skandinávie, ale i do Kanady, Brazílie, Afriky, na Blízký východ, do Austrálie a Japonska, v Zemi vycházejícího slunce se jiný ruský, potažmo sovětský vůz nikdy oficiálně neprodával.

Galerie: Ruská terénní vozidla, která doslova nahánějí strach

Galerie: Ruská terénní vozidla, která doslova nahánějí strach

Na různých trzích nesla odlišné názvy (Taiga, Cossack, Sport atd.), už v novém tisíciletí se montovala dokonce v uruguayském Montevideu u Bognor S.A. jako Diva. Stavebnice se vozily kromě států SNS také do Řecka a Ekvádoru.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Prototypy, technika
  2. Nový motor, druhá generace
  3. Fotogalerie

bazar

Peugeot 3008 2
Rok výroby: 2014
Stav: 142 586 km
Cena: 300 000 Kč
Peugeot 3008 1,6
Rok výroby: 2014
Stav: 147 135 km
Cena: 245 000 Kč
Peugeot 3008 2
Rok výroby: 2014
Stav: 100 748 km
Cena: 268 000 Kč
Peugeot 207 1,4
Rok výroby: 2006
Stav: 94 707 km
Cena: 68 000 Kč
Peugeot 3008 1,6
Rok výroby: 2014
Stav: 114 891 km
Cena: 260 000 Kč
Peugeot 307 1,6
Rok výroby: 2006
Stav: 98 876 km
Cena: 85 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

včera | Milan Lažanský | 3 příspěvky
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 33 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků