Kozí dech slaví 60 let: Mopedy Stadion v Rakovníku dělali 7 let

Tak trochu shodou okolností se v bývalé továrně na jízdní kola Stadion v Rakovníku v roce 1957 začaly montovat mopedy. Tato éra však trvala poměrně krátce.

Celkem tři základní typy vyjížděly z Rakovníku v letech 1957-64, kdy trvala éra výroby mopedů Stadion. Základním a dosud nejrozšířenějším je Stadion S 11, v podstatě velmi jednoduchý stroj s motorem přichyceným na spodní straně rámu. Vlastně je to jen poněkud robustnější jízdní kolo se slabým motorem. Zřejmě i kvůli němu se mopedu přezdívalo "kozí dech". 

Naopak poslední typ z roku 1962 označovaný Stadion S 23 už vypadal jako skutečný malý motocykl.

Mopedy se v Československu vyráběly již před druhou světovou válkou. Známé jsou například ČZ 76 Kaktus nebo Jawa Robot.

Aero Minor byla vlastně Jawa. Výroba začala před 70 lety

Aero Minor byla vlastně Jawa. Výroba začala před 70 lety

Zajímavé je, že úkol zkonstruovat první poválečný typ mopedu nedostali v roce 1956 ani v Jawě, ani v ČZ Strakonice, nýbrž ve Vývojovém oddělení veloprůmyslu, které sídlilo v Rokycanech.

Prototyp, tehdy ještě opatřený motorem Fichtel&Sachs, si odbyl svoji výstavní premiéru v roce 1956 na strojírenském veletrhu v Brně. Výroba se však zvolna začala rozbíhat až v roce 1957. Nejprve pod označením S1, to však byla v podstatě  jen ověřovací dvoutisícová série, následně stroj dostal označení S11.

Motor přežil celá desetiletí

To už byl k dispozici motor, vyráběný závodem Motor České Budějovice se zdvihovým objemem jednoho válce 49,8 cm3. Maximální výkon činil 1,5 koně. Stejný motor se používal i pro konstrukčně mnohem složitější moped Jawetta, který přišel na trh o dva roky později.

Motor byl spojený s dvourychlostní převodovkou. Do třílitrové nádrže se lila směs benzinu s olejem v poměru 1:25. Její obsah měl postačovat na ujetí dvou stovek kilometrů.

Jak na to: Vyzkoušeli jsme dovoz veterána z EU a jeho přihlášení

Jak na to: Vyzkoušeli jsme dovoz veterána z EU a jeho přihlášení

Rám byl svařený z trubek o průměru pouze 45 milimetrů. Na druhou stranu, velmi prostinká konstrukce vyžadovala jen minimální údržbu. "Za tu dobu, co ho mám, jsem měnil jen svíčku a plášť předního kola, svěřil se redaktorovi Autorevue.cz Michal Petlan z Kamenných Žehrovic, který se o víkendu účastnil srazu Rakovnické mopedy. Jeho moped je přitom stále celý v původním stavu.

Od poloviny roku 1959 se Stadiony S 11 vyráběly ve dvou provedeních - standardní bylo s kratším výfukem, ručním zvonkem a světlometem na držáku. Zlepšené provedení šlo získat za příplatek, většinou se vyváželo do zahraničí a poznat ho lze zejména podle delšího výfuku, rychloměru a bzučáku. Nejluxusnější verze měla dokonce světlomet integrovaný do krytu řídítek společně s tachometrem a přepínačem světel. Mopedy se lakovaly ve čtyřech barvách - zelené, modré, karmínové a kávové. Blatníky měly vždy odstín slonové kosti.

Model S22 byl podstatně vylepšený

V roce 1960 sice pokračovala nadále výroby modelu S 11, kterého celkem vzniklo přibližně 150 000 kusů, ale současně se už nabízel typ S 22. Konstrukce byla zcela odlišná. Například rám už byl podstatně zesílený, moped jezdil na širších pláštích, zadní kolo bylo odpružené tlumiči. Výkon motoru lehce vzrostl díky novému typu karburátoru a na rám se dostala větší nádrž.

Posledním "rakovnickým" mopedem byl Stadion S 23. Tento typ je dnes poměrně vzácný, jednalo se totiž o malosériovou výrobu a stroj nebyl určen pro domácí trh. Dnes se údajně jeho cena před renovací pohybuje kolem 60-70 tisíc Kč. Rám tohoto mopedu byl v horní části zpevněn příčkou, motor dostal polospádový karburátor Jikov se zvětšeným průměrem difuzéru na 14 milimetrů. Díky tomu byl výkon motoru 2,4 koňské síly a stroj uměl dosáhnout rychlost i přes šedesát kilometrů v hodině. Maximem předcházejících dvou typů bylo přitom 45 kilometrů v hodině.

Ve své době měla rakovnická továrna i svůj vlastní závodní tým. Proto vzniklo i několik sportovních verzí, včetně plochodrážní úpravy.

V roce 1964 tehdejší komunistické orgány v rámci restrukturalizace motocyklového průmyslu rozhodly o ukončení výroby v Rakovníku. Mopedy se pak opět dělaly v tehdejší ČSSR až v sedmdesátých letech. To v Povážské Bystrici začala produkce modelů Babetta. Motory určené původně pro Stadiony se pak ale ještě dlouho vyráběly v bývalém Sovětském Svazu a montovaly do motocyklů značky Riga.

Na fotografie zobrazující jednotlivé typy Stadionů a zachycující atmosféru akce Rakovnické mopedy Stadion 2017 se podívejte zde:   

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

TEST Citroën Spacetourer XL 2.0 BlueHDi: Maximální pohodlí pro sedm

Citroën Spacetourer XL

Citroën v nové generaci svého užitkového vozu změnil partnera a zvelebil osobní verzi. Vyzkoušeli jsme to nejlepší, co nabídne Spacetourer.

včera | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Test ojetiny BMW řady 1: Bazarový průšvihář s dokonalým podvozkem

Test ojetiny BMW řady 1

Ceny jedničkových BMW už klesly pod stotisícovou metu. Vybírejte ale pečlivě.

19.  11.  2017 | David Rusol | 17 příspěvků
Test Kia Stonic 1.0 T-GDI: Hřebíček trefený na hlavičku

Kia Stonic 1,0 T-GDI

Značka Kia letos zažívá velkou produktovou ofenzívu, což se nakonec projevilo i v počtu nominaci do ankety Světové auto roku. Zcela nový model Stonic má ambice stát se jedním z nejdůležitějších v její nabídce.

16.  11.  2017 | Radek Pecák | 8 příspěvků