Kapitoly článku:
Motor: zklamání?
Kia nabízí pro Soul pouze dvě motorizace. Jednu benzinovou a jednu naftovou, obě mají objem 1,6 litru. Nás se týká ta benzinová označená jako 1.6 GDI. To znamená přímý vstřik paliva a atmosférické plnění. Maximum činí 132 koní, točivý moment končí na 161 Nm, stovka je minulostí za 11 s a nejvíce se tato varianta rozjede na 185 km/h.
Základní tabulkové údaje nevypadají zle a špatné nejsou ani první dojmy. Při běžné jízdě o motoru nevíte, výkonu málo není a spotřeba se nezdá příliš vysoká. Podle tabulek se máte vejít do sedmi litrů. Jenže čím více jsem s autem jezdil, tím více jsem si říkal, že by si zasloužilo něco silnějšího.
Motor nabídne mezi podobně velkými atmosféricky plněnými soupeři nadprůměrné parametry, ale Soul by si nakonec zasloužil možná přeci jen něco trochu výkonnějšího. Příliš neoslní ani spotřeba.
Motor není žádný trhač asfaltu. Jako každá atmosféra v nízkých otáčkách nic moc nepředvádí. Zajímavé věci se začínají dít nad čtyřmi tisíci, nejlépe jede od pěti tisíc výše. Točit benzinovou jedna-šestku můžete až k sedmi tisícům, po přeřazení spadnete opět k pěti a v tomto stylu lze Soul ždímat, co to dá. Tímto stylem z něj nakonec také vyždímáte nejvíce a dostaví se i slušná dynamika. Ve vysokých otáčkách ale čtyřválec neprodukuje zrovna příjemný zvuk. Je to s prominutím spíše hlasité bučení.
Další věc je spotřeba. Ve městě jsem jezdil za devět litrů, po dálnici zhruba za osm, přičemž pokud se pustíte do vyšších rychlsotí (140+), tak jde rychle nahoru. Nejmenším číslem bylo za celý týden 6,5 l/100 km při jízdě po okreskách ve velmi plynulém tempu a s maximální rychlostí 80 km/h.
Benzinový čtyřválec celkově není špatný, ale příliš nenadchne. Diesel je na tom po dynamické stránce zhruba podobně, pouze nabídne horší kultivovanost a nižší spotřebu. Vzhledem k tomu, jak Soul vypadá, by se mi pod kapotou velmi zamlouvala třeba přeplňovaná benzinová jedna-šestka.
Proč? No protože jsme od začátku už postoupili o několik kapitol a výsledek je stále stejný. Hlavním důvodem pro koupi je design. Zajímavá jízda by mohla být důvodem dalším, ale nestalo se tak. Nicméně za to nemůže pouze motor, ale také celkové naladění auta.
Soul se v prvních chvílích tváří na silnici velmi jistě, jenže stačí málo a počáteční jistota se vytratí. Auto je celkově hodně nedotáčivé.
Podvozek: Jistý pouze na chvíli
V prvních jízdních dojmech jsem psal, že se Soul co do jízdních vlastností povedl. Po sedmidenním testu toto musím poopravit. Znovu (už poněkolikáté) zopakuji, že ani v tomto směru auto není špatné, jenže není to nic extra. Člověk si představuje vlastnosti lehce sportovního automobilu, ale to vlastně úplně nedává smysl. Soul je poměrně vysoká předokolka. Přestože reklamní hlodavci chodili do fitka ve dne v noci, nakonec se jízdně příliš neodvázali.
V prvních chvílích se Soul opravdu tváří hodně jistě. Jedna, druhá, třetí zatáčka. Špatné to není, tak přidáme. A přesně v tu chvíli se objevuje problém. Vlastně několik problémů. Karoserie se dost naklání a auto ve vyšších rychlostech ve velkém tíhne k nedotáčivosti (ano, jsem si vědom toho, že jsem v prvních dojmech psal opak). Navíc se na osmnáctipalcových kolech snadno můžete dočkat také odskakování od nerovností no a dalším problémem je v tomto rychlejším stylu řízení.
Duo Hyundai/Kia už nějakou dobu nabízí posilovač řízení s možností nastavení režimů Normal, Sport a Comfort. Nikdy mě příliš neoslovil, Soul mě v tom utvrdil. Řízení ze všeho nejvíce připomíná volant, který možná máte připojený ke svému počítači. Je velice umělé a vyloženě v něm cítíte, jak jste coby řidič odříznutý od předních kol. Ale každá mince má dvě strany. Sportovní to možná není, ovšem při jízdě po městě v nastavení Comfort je to naopak celkem příjemné. Jen si tak lehce kroutíte volantem a nic neřešíte.
Překvapením se pro mě stala převodovka. Dráhy jsou velmi přesně vymezené a také dost krátké. Platí to hlavně o převodech, které se řadí směrem vzad (2,4,6). V prvních chvílích jsem si myslel, že tam rychlost nechce zapadnout, ale to je jenom subjektivní omyl. Řazení jde krásně plynule a nakonec (jestli měl Soul být alespoň trochu sportovní) je toto na autě ta nejsportovnější věc.
Jaký je tedy z toho všeho závěr? A kde se Kia Soul nakonec cítí nejlépe? Pokračujte na poslední kapitolu.
