Francouzské kompaktní MPV se kdysi vyrábělo po tisícovkách kusů denně, nyní jeho kariéru ukončil nezájem zákazníků.
Nebyl sice prvním vozem své třídy, ale na starém kontinentu patřil ke skutečným velkým hitům. Jeho duchovními předchůdci byli například Fiat 600 Multipla či japonská Mitsubishi Space Wagon nebo Space Runner, Scénic ale představoval skutečně masové MPV.
První generace byla uvedena na trh koncem roku 1996 jako dostupnější alternativa k modelu Espace. Nesla název Mégane Scénic a s hatchbackem sdílela platformu i motory. Její úspěch byl zcela nečekaný – stala se evropským autem roku, v nejlepších letech se vyráběla v počtu téměř dvou a půl tisíc kusů denně a celkově se první generace prodalo skoro 2,8 milionu kusů. Velkou zajímavostí byla verze RX4 s pohonem všech kol, zvýšeným podvozkem, oplastováním a rezervou v pátých dveřích. Čtyřkolku mimochodem dodala firma Steyr Daimler Puch.
Druhá generace šla na trh v roce 2003, opět byla odvozena od Méganu, ale tentokrát již měla na trhu silnou konkurenci modelů ostatních automobilek – například Citroënu Xsara Picasso, Volkswagenu Touran nebo Opelu Zafira. Poprvé byla prodávána ve dvou velikostech, do nabídky přibylo sedmimístné provedení Grand Scenic s dvěma malými sedačkami v kufru a délkou 4,5 metru. Ve výrobě vydržela do roku 2009, kdy ji nahradila třetí generace, jejímž cílem byla porážka tehdy nejprodávanějšího Citroënu C4 Picasso.
Čtvrtá a poslední kapitola se začala psát v roce 2016 na autosalonu v Ženevě. O jejím konci se spekulovalo již v roce 2020, ale definitivní tečka přichází až nyní. V loňském roce v továrně v Douai vzniklo méně než 16 tisíc kusů. Pro samotný název ale nemusí jít o úplnou konečnou – Luca de Meo začátkem letošního roku naznačil, že má být použit u nového (a samozřejmě elektrického) vozidla zajímavých tvarů. O kompaktní MPV tak, jak ho známe, tedy zřejmě nepůjde.