Karbonové brzdy – krok k dokonalosti

Není žádné diskuse o tom, že brzdy závodních vozů jsou jedním z nejnamáhavějších prvků vůbec. Velmi „drsným“ manévrem je především pozdní brždění před zatáčkou, ve snaze získat lepší pozici na úkor soupeře před sebou.
Karbonové brzdy – krok k dokonalosti

V tomto okamžiku je úspěšnost akce závislá především na kvalitě brzd.

Karbonové brzdy resp. kotouče, jsou nepochybně jednou z těch správných cest, jak výrazně zvýšit brzdný výkon, čehož klasickým případem jsou především vozy Formule 1. O účinnosti jejich brzd svědčí zejména skutečnost, že většina jezdců přesedajících z vozů nižších formulí vybavených ocelovými kotouči je touto skutečností doslova zaskočena. Není divu. Schopnost zpomalení vozu s karbonovými brzdami je naprosto úžasná. Brždění z rychlosti 340 km/hod na 80 km/hod, například před šikanou v Hockenheimu se odehrává na vzdálenosti menší než 100 metrů. Pro srovnání je možno uvést, že akcelerace 0 – 160 km je u těchto špičkových monopostů zhruba kolem 6 sekund. Pokud však vezmete v úvahu fakt, že k úplnému zpomalení z rychlosti 240 km/hod je potřeba pouhých 2,5 sekundy a 80 metrů, vyráží tento údaj dech i laikovi, který za volantem žádného „závoďáku“ nikdy neseděl. Abyste vše dokázali posoudit ve vztahu k „realitě“, u běžného vozu je zpomalení z této rychlosti záležitostí 7 sekund a zhruba 190 metrů.

Protože kvalita karbonových brzd je nesporná, nabízí se otázka, jak je to s využitím pro vozidla v běžném provozu. Pochopitelně, že mnoho tuningových firem tuto extra úpravu nabízí. Montáž je dokonce prováděna i přímo v prvovýrobě na zvláštní přání u vozů Porsche a Mercedes. To vše je ale minimum případů a k výraznějšímu rozšíření zatím nedošlo. Kromě vysoké ceny jsou zde totiž i určité technické obtíže. Jedním z těchto problémů jsou provozní teploty. Ačkoliv třecí vlastnosti karbon-karbon jsou naprosto fantastické a dokáží vyvodit zpomalení 2,5g, brzdy bohužel začínají účinně fungovat až od 300°C nahoru. V situaci, kdy klasická konfigurace ocelový kotouč – brzdové obložení začíná „vadnout“ ( tj.kolem 600°C), jsou karbonové brzdy právě v tom „nejlepším“. Jejich optimální pracovní teplota je totiž v rozmezí 400 - 600°C, nicméně dokáží zvládnout bez potíží i 1200°C. A zde je hlavní kámen úrazu. Pomineme-li fakt, že tepelné namáhání ostatních sériových částí podvozku i komponentů brzdového mechanismu by bylo neúnosné, zůstává hlavní potíž především v provozní teplotě.

Při běžné jízdě, a to zejména v městském provozu nemůže v žádném případě dojít k zahřátí brzd natolik, aby dosáhly alespoň minimální potřebné hodnoty. V této situaci jsou pak ale brzdné vlastnosti naprosto nedostatečné a vozidlo tudíž mnohem méně ovladatelné než v případě klasických brzd. Co tedy říct dále? Karbonové brzdy představují bez debaty naprostou špičku v oblasti brzdných výkonů. Pokud se ovšem nechystáte pokořit rekord na jedno kolo některého ze závodních okruhů, zůstaňte raději u standardních brzd. Alespoň prozatím.

Klepněte pro větší obrázek

Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře

Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Test Suzuki Swift SHVS: Tady elektromotor rozhodně dává smysl!

Suzuki Swift SHVS

Naší recenzí prošla nová generace Suzuki Swift. Vyzkoušeli jsme ji v mild-hybridní variantě.

4.  10.  2017 | Milan Lažanský | 17 příspěvků